Definice
Termín žaludeční šťáva se používá k označení kyselé kapaliny nacházející se v žaludek, což je velmi důležité pro trávení všech složek potravy. Lidské tělo produkuje asi 2 až 3 litry žaludeční šťávy denně, v závislosti na množství.
- Frekvence
- Množství příjmu potravy a
- Složení potravin
Složení žaludeční kyseliny
Žaludeční šťáva se skládá z mnoha různých složek. Jeho nejdůležitější složkou je pravděpodobně žaludeční kyselina. Jedná se o 0.5% kyselinu chlorovodíkovou (v půst state), který je tvořen pouze jedním typem buňky žaludek obložení, provizorní cely.
Kolik kyseliny chlorovodíkové se zde tvoří, závisí na příjmu potravy. K uvolňování žaludeční kyseliny dochází podle velmi zvláštního principu: Aby se chránily buňky epitelu před napadením a zničením samotnou žaludeční kyselinou, kyselina se tvoří pouze mimo buňky. V buňkách dokumentu se kyselina vyvíjí z: Výsledné protony lze nyní transportovat do vnitřku žaludek výměnou za draslík ionty (K +) pomocí čerpadla.
Chloridový iont, který je nyní stále potřebný pro žaludeční kyselinu, získává buňka výměnou za hydrogenuhličitanový ion z krev plazma. Chloridový iont lze nyní také pasivně transportovat z buňky do lumen žaludku, kde se slučuje s protonem za vzniku kyseliny chlorovodíkové (HCl). Tento proces vyžaduje velké množství energie.
Ke zvýšené sekreci chloridových iontů dochází pod různými vlivy, jako je aktivace parasympatiku nervový systém nebo vydání histamin nebo gastrin (tj. po požití potravy).
- Voda (H2O)
- Oxid uhličitý (CO2)
- Kyselina uhličitá (H2CO3), (protony (ionty H +) a hydrogenuhličitanové ionty (H2CO3-)
V žaludeční sekreci existují tři fáze: 1. hlava fáze (fáze cefale): Zde je stimul pro produkci kyseliny chlorovodíkové nastaven pomocí vagus nerv, tj. nakonec zrak, chuť or zápach jídla. 2. žaludeční fáze (žaludeční fáze): tvorba kyseliny chlorovodíkové je stimulována strečink žaludku požitou potravou a speciálními přísadami, jako je koření nebo Proteinů.
3. střevní fáze (střevní fáze) Je to mechanismus negativní zpětné vazby, skrz který enzymy jsou propuštěni z duodenum když tam potravinová chyma migrovala, což nakonec omezuje produkci žaludeční kyseliny. Kromě jeho hlavní funkce, jmenovitě denaturace (rozdělení) Proteinů a tím i trávení bílkovin, žaludeční kyselina aktivuje enzym pepsinogen na pepsin, který je poté také schopen štěpit proteinové vazby. Kromě toho je tu žaludeční kyselina, která zabíjí mikroorganismy s nízkou hodnotou pH 1 až 1.5 na prázdný žaludek a 2 až 4 na plný žaludek.
Kromě žaludeční kyseliny obsahuje žaludeční šťáva další látky, které jsou nezbytné pro trávení. Patří mezi ně například velké množství enzymy, včetně pepsinogenu nebo pepsinu z hlavních buněk žaludku, který je zodpovědný za štěpení vazeb v proteinu. Kromě toho existují také lipázy, které pomáhají při trávení tuků z potravy.
Důležitý je také vnitřní faktor, který se také produkuje v podpůrných buňkách a který je nezbytný pro správnou absorpci vitaminu B12 v tenké střevo, tvoří s ním komplex, který chrání vitamin před zničením žaludeční kyselinou. Další důležitou složkou žaludeční šťávy je hlen. Muciny se produkují mimo jiné v povrchových buňkách a sekundárních buňkách.
Pokrývají celou vnitřní stěnu žaludku a chrání jej před trávením žaludeční kyselinou. Bikarbonát, který je také produkován povrchovými buňkami, je důležitým příspěvkem k ochraně před žaludeční kyselinou. Pokud je ochranná slizniční vrstva žaludku napadena určitými faktory, jako jsou: kyselost může vést k překyselení, přičemž buňky žaludeční stěny jsou napadeny žaludeční kyselinou, což může vést k rozvoji gastritidy.
V případě napadení žaludku sliznice, vývoj žaludku rakovina je také upřednostňován. Je také možné, že pokud dolní jícnový svěrač nefunguje správně nebo pokud dochází k nadprodukci žaludeční kyseliny, může vstoupit do jícnu a vést k hořící bolest, také známý jako pálení žáhy. Trvalé poškození povrchu jícnu vede k tzv reflux onemocnění z dlouhodobého hlediska. Za účelem omezení sekrece žaludeční kyseliny obvykle spadají zpět na takzvané inhibitory protonové pumpy, jako je Omeprazol®, které zabraňují transportu iontů H + z buněk v lumen žaludku a tím i tvorbě kyseliny chlorovodíkové.
Používají se oba pro zánět žaludeční sliznice a pálení žáhy, stav nedostatečné nebo zcela chybějící produkce žaludeční šťávy se nazývá achylya. Toto onemocnění se obvykle vyvíjí v souvislosti s komplikacemi karcinomu žaludku.
Vzhledem k tomu, že adekvátní trávení již nemůže probíhat, postižené osoby trpí opakujícími se průjem a (kvůli nedostatečné absorpci vnitřního faktoru a tím i vitaminu B12, který je důležitý pro tvorbu červené krev buňky) anémie (zhoubná anémie).
- Spotřeba alkoholu
- Jistý léky proti bolesti (např. Ibuprofen®)
- Složky potravin, jako jsou taniny (např. Obsažené v kávových zrnech)
- Štiplavé koření
- Infekce bakterií Helicobacter pylori
