Alergické astma: příznaky, léčba

Stručné shrnutí

  • Léčba: Vyvarujte se kontaktu s alergenními látkami; dobře léčitelné léky (např. astmatické inhalátory, imunoterapie alergie).
  • Prognóza: Alergické astma v současné době nelze vyléčit, ale postižení mohou sami pozitivně ovlivnit průběh onemocnění.
  • Příznaky: Typickými příznaky jsou kašel, dušnost a náhlá dušnost.
  • Příčiny: Zvláště často je spouštěn pylem květin, trusem roztočů, alergeny ze srsti domácích zvířat nebo spory plísní.
  • Rizikové faktory: Určité faktory (např. geny, pasivní kouření, nadměrná hygiena) podporují rozvoj onemocnění.
  • Frekvence: Alergické astma se obvykle vyskytuje častěji v rodině. U 25 až 40 procent všech pacientů s neléčenou pylovou alergií se rozvine alergické astma.
  • Diagnóza: Lékař stanoví diagnózu mimo jiné pomocí fyzikálního vyšetření a testu funkce plic.

Co lze dělat s alergickým astmatem?

Léčba bez léků

Opatření bez medikace jsou při léčbě alergického astmatu stejně důležitá jako terapie medikamenty. Postiženým se proto doporučuje, aby udělali následující:

Vyhněte se příčině spouštění

U lidí s alergickým astmatem je prvním krokem zjistit, které faktory a situace spouštějí nebo zhoršují příznaky. Lékaři doporučují postiženým, aby se těmto spouštěčům vyhnuli – pokud je to možné. To se samozřejmě v běžném životě snadněji řekne, než udělá. Přesto existuje několik způsobů, jak se do určité míry chránit před spouštěcími alergeny:

Roztoči: pokud jste alergičtí na roztoče, můžete použít potah matrace, který je pro roztoče nepropustný. Ložní prádlo perte pravidelně na minimálně 60 stupňů Celsia. V domácnosti nepoužívejte „lapače prachu“, jako jsou koberce, tlusté závěsy nebo kožešiny, stejně jako plyšová zvířátka v posteli vašeho dítěte. Snažte se vyhýbat zvýšené vlhkosti (nad 50 procent) a teplotám nad 22 stupňů Celsia v místnostech. K tomu pomáhá pravidelné větrání.

Pyl: Pomocí pylového kalendáře můžete určit, kdy a kde se který pyl zvyšuje – těmto oblastem nebo časům se co nejvíce vyhněte. Pokud je na cestách obzvlášť mnoho pylu, sprchujte se denně před spaním a umyjte si vlasy. Nenechávejte v ložnici oblečení, na které by se mohl přichytit pyl. Také nevěšte prádlo venku, aby se sušilo. Osvědčily se i některé modely tzv. elektrických pylových filtrů, které pomocí ventilátoru směrují vzduch v místnosti přes sadu velmi jemných pórovitých filtrů, a mohou tak výrazně snížit počet pylů.

Přizpůsobit životní styl

Lidé s alergickým astmatem mohou sami udělat pár věcí, aby přispěli k úspěchu terapie a zlepšili tak kvalitu svého života.

Patří mezi ně:

  • Pravidelně navštěvujte plicního specialistu, aby byl sledován průběh onemocnění.
  • Ujistěte se, že máte individuální, písemný léčebný plán, který zahrnuje plán pro mimořádné situace (např. Co dělat, pokud máte akutní astmatický záchvat).
  • Ujistěte se, že užíváte své léky a léčebný plán správně a pravidelně.
  • Zúčastněte se kurzu astmatu, ve kterém se naučíte například správné užívání léků, aplikaci terapeutického plánu nebo chování v případě nouze.
  • Postarejte se o nový recept včas, když dojde lék.
  • Zajistěte prostředí bez kouře. Týká se to nejen samotných astmatiků, ale především rodičů, jejichž děti astmatem trpí! Pasivní kouření je silným a nebezpečným spouštěčem astmatických záchvatů a může negativně ovlivnit průběh onemocnění u dětí s astmatem.

Dieta pro alergické astma

Domácí léčba

Alergické astma patří do rukou lékaře! Některé domácí prostředky však mohou za určitých okolností léčbu podpořit. Mohou pomoci zmírnit příznaky alergického astmatu, ale nikdy nenahrazují návštěvu lékaře. Tyto zahrnují:

  • Kurkuma jako čaj, koření nebo kapky prý působí mírně protizánětlivě.
  • Zázvor jako čaj nebo extrakt prý chrání před záněty a posiluje imunitní systém.
  • Hořčík (např. ve formě šumivých tablet nebo kapslí) uvolňuje svaly průdušek.
  • Léčivé byliny jako islandský mech, fenykl a jitrocel ve formě pastilek nebo extraktů usnadňují dýchání a působí expektoračně.

Éterické oleje jako máta peprná, mentolový nebo eukalyptový olej nejsou vhodné pro astmatiky. Mohou dráždit sliznice a způsobit dýchací potíže.

Homeopatie

Koncept homeopatie a její specifická účinnost jsou ve vědě kontroverzní a nejsou studiemi jednoznačně prokázány.

Léky

Při léčbě alergického astmatu pomocí léků se rozlišuje mezi dlouhodobými léky a léky na vyžádání.

Dlouhodobé léky

Dlouhodobé léky jsou základem každé léčby astmatu. Působí proti spouštěcí příčině astmatu. Nejdůležitějšími účinnými látkami této skupiny jsou kortikosteroidy (kortizon), které jsou podobné tělu vlastnímu hormonu kortizolu. Zabraňují příliš prudké reakci průdušek na určité podněty a inhibují zánět. Zlepšují tak funkci plic, předcházejí akutním respiračním potížím a zmírňují nebo předcházejí typickým příznakům.

Z tohoto důvodu se postiženým jedincům doporučuje pokračovat v léčbě kortizonovými spreji, i když v současné době nemají žádné příznaky. To neplatí pro léčbu tabletami kortizonu. Ty mohou zvýšit riziko závažných nežádoucích účinků a sekundárních onemocnění (např. cukrovka, osteoporóza), zvláště pokud jsou užívány nepřetržitě.

Pokud samotný kortizon ke kontrole příznaků nestačí, lékař jej zkombinuje s dalšími účinnými látkami. Patří sem některá činidla ze skupiny dlouhodobě působících beta-2 sympatomimetik nebo antagonistů leukotrienů. Beta-2 sympatomimetika stimulují část nervového systému zvanou sympatický nervový systém. To způsobí rozšíření průdušek postiženého člověka. Antagonisté leukotrienů zpomalují zánět v průduškách.

Léky dle potřeby

U těžkého alergického astmatu, které nereaguje na obvyklou terapii, může lékař podat účinnou látku omalizumab. Jedná se o laboratorně vyrobenou protilátku, která přerušuje alergickou reakci v těle. Pro specifické přerušení alergické reakce lékař aplikuje lék přímo pod kůži.

Postižení jedinci dostanou lék například tehdy, pokud celková hladina IgE (IgE je protilátka, která je z velké části zodpovědná za alergické reakce v těle) v krvi zůstává zvýšená i přes vyčerpanou léčbu (terapie kortizonovým sprejem a beta-2 sympatomimetiky) a nadále mají příznaky.

Alergenová specifická imunoterapie (AIT nebo hyposenzibilizace).

Pokud je spouštěčem alergického astmatu alergie na pyly nebo roztoče, doporučuje se alergen-specifická imunoterapie (AIT nebo hyposenzibilizace). Přímo bojuje proti příčině alergického astmatu. Princip je následující: Pokud je tělu opakovaně v pravidelných intervalech podávána malá dávka alergenu a tato dávka se pomalu zvyšuje, imunitní systém si na to zvykne a symptomy se snižují.

Alergenová specifická imunoterapie nemůže nahradit stávající léčbu astmatu, ale pouze ji doplnit.

Kontrola astmatu podle odstupňovaného schématu

Léčba astmatu medikamenty se vždy odvíjí od závažnosti onemocnění. Příznaky astmatu se mohou lišit v závažnosti. Lékař proto po konzultaci s pacientem pravidelně sleduje průběh onemocnění a v případě potřeby upravuje terapii. Základní zásada zní: tolik, kolik je potřeba a co nejméně.

Jako vodítko slouží schéma krok za krokem, s jehož pomocí lékař i pacient přizpůsobí léčbu aktuálnímu stupni závažnosti. Každá úroveň terapie odpovídá specifické kombinaci léků; celkem je pět úrovní.

V závislosti na stupni kontroly astmatu lékař přizpůsobí léčbu příslušné úrovni terapie. „Stupeň kontroly astmatu“ vyplývá z různých parametrů (např. frekvence symptomů, plicní funkce postižené osoby atd.).

Stupeň kontroly astmatu se tedy dělí na:

  • kontrolované astma
  • částečně kontrolované astma
  • nekontrolované astma

Cílem je dostat příznaky pod kontrolu tak dobře, aby k záchvatům docházelo co nejméně a postižení žili prakticky bez omezení. Kontrola astmatu do značné míry zabraňuje akutnímu zhoršení onemocnění (tzv. exacerbacím) a mnohonásobně zlepšuje kvalitu života postižených. Zejména u dětí hraje pravidelná kontrola a úprava léčby ústřední roli při zajišťování jejich fyzického a psychického vývoje.

Léčba alergického astmatu u dětí

Dospělí a děti jsou obecně léčeni podle stejných zásad, ale ošetřující lékař přizpůsobuje dávkování a podávání léků věku a fyzickému vývoji dítěte. Postupný režim pro léčbu dětí s astmatem je také poněkud odlišný od režimu pro dospělé.

Bronchiální astma v důsledku alergie?

  • alergická rýma (rýma)
  • alergická konjunktivitida (zánět spojivek)
  • alergické bronchiální astma se spasmem bronchiálních svalů a zánětem sliznice

Astma nebo CHOPN?

Alergické astma, stejně jako COPD (chronická obstrukční plicní nemoc), je chronické onemocnění plic. Vzhledem k tomu, že postižení často trpí podobnými příznaky, lze onemocnění snadno zaměnit. Pro volbu správné terapie je proto důležité, aby lékař příznaky podrobně prozkoumal. Například dušnost se vyskytuje při záchvatech u lidí s astmatem, zatímco pacienti s CHOPN mají problémy s dýcháním především při fyzické námaze. Astmatici také častěji trpí suchým kašlem. Lidé s CHOPN mají výrazný kašel s viskózním sputem, který se vyskytuje především ráno.

Pacienti s CHOPN mají často malou odezvu na léčbu astmatickými spreji.

Kdo dostane alergické astma?

Pokud se stávající alergie neléčí nebo neléčí dostatečně, nemoc se zhoršuje: Asi u 25 až 40 procent všech pacientů s neléčenou pylovou alergií se v průběhu života rozvine alergické astma. V takových případech se onemocnění nazývá „změna stadia“. To znamená, že alergická reakce se pohybuje shora, ze sliznic, dolů do průdušek. Někdy se to stane bez povšimnutí.

Alergické astma u dětí

Padesát až 70 procent všeho astmatu u dětí a kojenců je způsobeno alergií. V některých případech astma související s alergií vymizí během puberty, ale může se znovu objevit v dospělosti. Čím závažnější je astma v dětství, tím je pravděpodobnější, že jím budou trpící trpět i v dospělosti.

Kromě typických příznaků kašle, dušnosti a tísně na hrudi mají děti s astmatem často horečku. Protože astma může ovlivnit vývoj dítěte, doporučuje se rodičům, aby při prvních příznacích navštívili lékaře.

Pokud je nemoc včas odhalena a důsledně léčena, lze astma u dětí vyléčit.

Přes intenzivní výzkum nelze astma zatím vyléčit. Příznaky obvykle přetrvávají po dlouhou dobu a odeznívají jen dočasně, pokud vůbec. Nemoc se však dá ve většině případů dobře léčit léky. Dobře léčený astmatik má stejnou délku života jako zdravý člověk. Při správné léčbě se bude nemoc i dlouhodobě vyvíjet příznivě.

Jaké jsou příznaky alergického astmatu?

Bez ohledu na příčinu astma mění průdušky (dýchací cesty, které vedou vzduch): Dýchací cesty se zužují, což způsobuje typické příznaky astmatu.

Patří mezi ně:

  • kašel (obvykle suchý)
  • pískavé dýchání (sípání)
  • těsnost hrudníku
  • Dušnost
  • Dušnost
  • Bolest na hrudi

V případě astmatického záchvatu zachovejte klid, vdechněte nouzový sprej na astma a zaujměte polohu, která vám usnadní dýchání. Pokud se vaše příznaky rychle nezlepší, zavolejte 911!

Co spouští alergické astma?

U lidí s astmatem jsou dýchací cesty chronicky zanícené. Průdušky postižených jsou přitom přecitlivělé (bronchiální hyperreaktivita) na podněty, jako je v zimě kouř nebo studený vzduch. Tyto dva faktory vedou ke zúžení průdušek (obstrukce dýchacích cest), což následně spouští typické příznaky astmatu.

Bronchiální astma může být alergické a nealergické a mnoho dospělých má smíšené formy.

Jaké jsou spouštěče?

Spouštěče alergického astmatu zahrnují následující:

  • Pyl stromů: líska, olše, bříza, jasan
  • tráva, jitrocel, kopřiva, pelyněk, pyl ambrózie
  • Alergeny roztočů domácího prachu (výkaly a krunýř)
  • Zvířecí srst (např. kočka, pes, kůň, morče, krysa, …)
  • Spóry plísní (např. Alternaria, Cladosporium, Penicillium, …)
  • Profesionální alergeny (např. mouky, izokyanáty v barvách, papain v textilní výrobě)

Jaké jsou rizikové faktory alergického astmatu?

Dosud není jasné, proč se u některých lidí rozvinou alergie a – s nimi spojené – alergické astma. Lékaři mají podezření na určité rizikové faktory, které podporují výskyt alergie nebo alergického astmatu:

Geny

U alergického astmatu hraje hlavní roli dědičná predispozice. Děti, jejichž rodiče trpí alergickým astmatem, mají vyšší riziko astmatu než děti, jejichž rodiče nejsou postiženi.

Vnější vlivy

Na vznik alergického astmatu mají vliv i faktory prostředí. Například děti, jejichž matky kouří během těhotenství, mají v pozdějším věku zvýšené riziko vzniku alergií (např. senná rýma, alergické astma). Totéž platí pro děti, které jsou pravidelně vystavovány pasivnímu kouření. Je také pravděpodobnější, že se u nich vyvinou alergie a alergické astma než u dětí, které vyrůstají bez kouře.

Nadměrná hygiena

Virové infekce v dětství

Riziko onemocnění navíc zvyšují virové infekce (např. bronchiolitida, respirační infekce chlamydiemi a rhinoviry) v raném dětství.

Jak stanoví lékař diagnózu?

Hlavními diagnostickými nástroji pro alergické astma jsou podrobný rozhovor (anamnéza), fyzikální vyšetření a měření plicních funkcí (měření maximálního průtoku; spirometrie).

Diskuse s lékařem

Při podezření na alergické astma je prvním kontaktem praktický lékař. V případě potřeby a na další vyšetření pak pacienta odešle ke specialistovi na plicní onemocnění (např. pneumolog/pneumolog; též alergolog). Díky podrobným vyšetřením dokáže lékař většinou rychle stanovit správnou diagnózu. K tomu začíná podrobnou diskusí s pacientem, která často poskytne důležité informace o povaze onemocnění. Lékař se mimo jiné ptá na následující otázky:

  • Kdy, jak často a v jakých situacích/prostředí máte kašel/dušnost?
  • Vyskytují se v rodině alergická onemocnění (např. neurodermatitida, pylová alergie, …)?
  • Jsou v domácnosti nebo v bezprostředním okolí zvířata?
  • Čím se živíte?

Fyzikální vyšetření a test funkce plic

Následuje fyzikální vyšetření a plicní funkční test (spirometrie). Jedná se o to, že pacient fouká do náustku zařízení, které měří sílu a rychlost proudu vzduchu. To umožňuje zjistit funkci plic, která je obvykle snížena v důsledku astmatu.

Zde jsou důležitá zejména tři měření:

  • Vitální kapacita (VC): nejvyšší možná kapacita plic
  • Sekundová kapacita (FEV1): množství vzduchu vydechnutého za jednu sekundu
  • FEV1/VC: poměr druhé kapacity k vitální kapacitě

Pokud je poměr FEV1/VC nižší než 70 procent, jsou průdušky zúžené. U astmatu jsou hodnoty FEV1 a VC obvykle také pod normou, u těžkého astmatu dokonce velmi výrazně. Pokud jsou zúžené pouze malé dýchací cesty – o průměru menším než 2 mm – jedná se o „onemocnění malých dýchacích cest“.

Test vratnosti

Zúžení dýchacích cest se tedy výrazně zlepšilo v důsledku léčby bronchodilatancií. Lidé s astmatem obvykle reagují pozitivně na bronchodilatanci, ale to není případ CHOPN.

Alergický test

Lékař pomocí alergického testu určí přesný spouštěč – alergen. K tzv. „prick testu“ lékař aplikuje nejběžnější alergeny (např. kočka, výkaly roztočů, pyl trávy nebo břízy) v tekuté formě na kůži postiženého, ​​poté pokožku lehce bodne („píchnutí“ “). Pokud má pacient alergii na určitou látku, asi po 20 minutách se na postižené oblasti kůže objeví kožní pupínky (alergická reakce).

Krevní test

Krevní test poskytne lékaři další údaje o tom, zda je přítomna alergie. Jsou určeny tři hodnoty:

  • Celkové IgE: zvýšené hodnoty ukazují na alergii.
  • Specifické IgE: udává, proti kterému specifickému alergenu jsou IgE protilátky namířeny.
  • Eozinofily/ECP: určité bílé krvinky, které jsou obvykle častější u alergických onemocnění