Chronická bronchitida: Příčiny a příznaky

Chronický bronchitida je trvalý zánět z dýchací trakt která postihuje hlavně kuřáky a bývalé kuřáky. V Německu je chronickým onemocněním postiženo přibližně 20 procent všech dospělých mužů bronchitida, což může výrazně omezit kvalitu života, zejména v pokročilých stádiích.

Kdy je bronchitida chronická?

Chronický bronchitida vykazuje stejné příznaky jako akutní zánět průdušek. Podle světa Zdraví Organizace (WHO), se nazývá chronická bronchitida, pouze pokud jsou alespoň tři měsíce kašel nebo jiné příznaky bronchitidy po dobu dvou let (u dětí jeden rok). Toto onemocnění postihuje kuřáky mnohem více než nekuřáky. U mužů je riziko vzniku onemocnění dvakrát až třikrát vyšší než u žen. Výskyt onemocnění se zvyšuje s věkem a vrcholí v 7. dekádě života.

Chronická bronchitida je rozdělena do tří stupňů závažnosti:

  • Jednoduchá chronická bronchitida: hlenovitá bílá sputa bez bronchiální obstrukce (tzv. kuřák kašel).
  • Chronická obstrukční bronchitida: sputa s obstrukcí způsobenou viskózním sputem (dyskrinií) a otokem sliznice.
  • Obstrukční emfyzém: Jako chronická obstrukční bronchitida, ale navíc se zvýšeným zbytkovým obsahem objem a zmenšená oblast výměny plynu.

Příčiny chronické bronchitidy

Opakovaný výskyt akutní zánět průdušek umět vést na chronickou bronchitidu. Chronická bronchitida se však může časem vyvinout i po jiných onemocněních, například po černém kašel, jakož i chronickým poškozením (tabák kouř, prašný vzduch v lomech, mlýny, přádelny, tkalcovny, pekárny, mlýny atd.).

Chronická bronchitida se také častěji vyvíjí v případě přetížení plicní cirkulace, chronická srdce a ledvina nemoci, shrbené zády a pleurální adheze. U starších osob není neobvyklé vyvinout plicní hyperinflaci, která je zase častou příčinou chronické bronchitidy.

Příznaky chronické bronchitidy

Obvykle má postižená osoba zpočátku téměř žádné příznaky po celá léta. Kašel mukózně bílý sputa, který se objevuje hlavně ráno, většina nebere vážně. Nadměrná tvorba hlenu brání malým dýchacím cestám (bronchioli), ztěžuje výdech a vyvolává kašel. Trvalé silné kašel může způsobit nadměrné rozšíření alveol.

V průběhu let se neustále podráždění a zánět dýchacích cest podporuje přestavbu plíce tkáň. Tento proces podporuje nadměrné nafouknutí plicních sklípků a umožňuje rozvoj nadýmání plíce. Patologicky změněno plíce tkáň nemůže dostatečně zajistit normální výměnu plynů. Postižení si proto stěžují na dušnost, která se zpočátku objevuje pouze při námaze, ale později i v klidu.

Lidé s chronickou bronchitidou jsou navíc mnohem náchylnější k bakteriálním infekcím, které jsou doprovázeny vysokými horečka, zhoršení obecně stav a hnisavé sputum. Tato bakteriální infekce předem poškozené tkáně se nazývá exacerbace infekce.

Konečná fáze chronické bronchitidy

Chronická bronchitida se vyvíjí v důsledku této hyperinflace a zúžení dýchacích cest hlenem. Po letech bez příznaků se u pacienta při námaze pomalu rozvine záchvatovitá dušnost. Akutní exacerbace chronické bronchitidy související s infekcí v důsledku bakteriální kolonizace předem poškozené tkáně se objevují stále častěji.

V konečné fázi onemocnění kyslík nedostatek, uhlík akumulace oxidu uhličitého, správně srdce napětí a později pravá srdeční slabost (plicní srdce). Focal pneumonie nastává při průduškách zánět se šíří do okolních plic. Plicní abscesy a plicní gangréna se může vyskytovat v rozšířených alveolách.