Magnetická rezonance ImagingMRI

Synonyma

Magnetická rezonance, magnetická rezonance, magnetická rezonance, magnetická rezonance

Definice MRT

Magnetická rezonance (MRI) je diagnostická technika pro zobrazování vnitřní orgány, tkáně a klouby pomocí magnetických polí a rádiových vln. Jako druhý krok v zobrazování magnetickou rezonancí se toto stabilní vyrovnání mění ozářením vysokofrekvenční elektromagnetické energie ve formě rádiového signálu ve specifickém úhlu k vyrovnání vodíkových protonů. Rádiový signál MRI způsobí oscilaci vodíkových protonů.

Po vypnutí rádiového pulzu se vodíkové protony vracejí do své původní polohy a uvolňují energii, kterou absorbovaly prostřednictvím rádiového pulzu. Ve třetím kroku lze emitovanou energii měřit přijímáním cívek (princip antén). Pomocí sofistikovaného uspořádání těchto přijímacích cívek je možné přesně měřit v trojrozměrném souřadnicovém systému, kde kdy byla která energie emitována.

Měřené informace jsou poté převedeny na obrazové informace výkonnými počítači. V magnetické rezonanční tomografii (MRT) slouží komplikovaná sekvence excitací a měření (srov. Technologie magnetické rezonance) jako základ pro vytváření (sekčních) obrazů vnitřku těla.

S pomocí počítačových procesů, jako jsou ty, které již byly vyvinuty pro rentgenové záření, počítačovou tomografii a axiální počítačovou tomografii, jsou měřené signály převedeny na obrazové informace. Chování atomů vodíku závisí na tom, zda jsou vázány v kapalinách nebo pevných látkách, zda se pohybují, např. V krev, nebo ne. Díky odlišnému obsahu a přítomnosti atomů vodíku lze zdravou a nemocnou tělesnou tkáň i zdravou tkáň od sebe odlišit jako žádný jiný lékařský postup.

Změnou podmínek měření se zobrazování určitých typů tkání, jako např mastná tkáň or chrupavka, lze vylepšit nebo potlačit. Pokud diferenciace tkání není snadno možná, jsou k dispozici dobře tolerovaná kontrastní média, která umožňují učinit další prohlášení o vyšetřované oblasti těla. Tato kontrastní média neobsahují jód ale většinou jsou založeny na sloučeninách gadolinia (Gd-DTPA, gadolinium je tzv. vzácná zemina).

Protože se při zobrazování magnetickou rezonancí (MRI) používají pouze magnetická pole a rádiové vlny, neexistuje žádná zdraví riziko pro pacienta podle současných znalostí. Možná rizika představují kovové cizí předměty, jako jsou mince nebo klíče, které jsou vtaženy do magnetického pole a mohou způsobit zranění pacienta v důsledku jejich zrychlení. Proto musí být před zahájením vyšetření magnetickou rezonancí předány všechny kovové předměty.

Kovové cizí předměty uvnitř pacienta, například pevné umělý chrup, umělé klouby nebo kovové desky, po zlomenina léčba obvykle není nebezpečná. V případě kardiostimulátorů může magnetické pole způsobit poruchy funkce, takže u pacientů s kardiostimulátory je třeba vzít v úvahu určité faktory. Cévní podpěry, jako jsou stenty nebo cévní spony, umělé srdce ventily, inzulín čerpadla, sluch AIDS atd.

by mělo být vždy uvedeno. Magnetické karty, jako jsou šeky nebo kreditní karty, jsou při vstupu do místnosti, kde je nainstalován systém magnetické rezonance, odstraněny. Dokonce i tetování může být pro MRT problematické.

Během MRI vyšetření ležíte na pohyblivém gauči, který se na začátku pomalu pohybuje do magnetu. Zařízení má otvory 70-100 cm na obou stranách. V závislosti na vyšetřované oblasti je pacient buď zcela uvnitř přístroje, např

na zkoušku hlava, nebo jen částečně, např. pro přezkoumání kolenní kloub. Při fotografování jsou vydávány relativně hlasité klepavé zvuky, které jsou někdy vnímány jako rušivé. Aby se tyto zvuky utlumily, pacient dostane špunty do uší nebo uzavřenou ochranu uší.

Často můžete také poslouchat hudbu během zkoušky, stačí o ni požádat. Existují pacienti, kteří trpí takzvanou „klaustrofobií“ (klaustrofobií). Pokud máte v tomto ohledu problémy, měli byste o tom předem promluvit se svým rodinným lékařem nebo místním radiologem.

Obecně lze předpokládat, že hlava je při zkoumání oblastí těla pod pupkem mimo zařízení. Ve velmi obtížných případech může být během MRI nutné použít krátké anestetikum. V takovém případě však musíte přijít na vyšetření s doprovodem, protože nesmíte řídit auto celý den poté. Vyšetření MRI obvykle trvá 20 až 40 minut.

Přesné trvání závisí na typu vyšetření MRI a také na typu MRI: Zpravidla to netrvá déle než 15 až 20 minut. Na klinikách může být zahájení a trvání vyšetření odloženo, pokud mají přednost například mimořádné události a je třeba je nejprve vyšetřit. Dalším důvodem delšího trvání je nedostatečná spolupráce pacientů.

  • Možné čekací doby
  • Komplikace a
  • Spolupráce pacienta.
  • Použitý přístroj pro magnetickou rezonanci, klinický problém a část těla, která má být vyšetřena, také hrají roli v délce vyšetření.

Někteří lidé se nedokážou dostatečně uvolnit nebo bránit vyšetření tím, že neleží na místě. Proto může být nutné zkoušku opakovat. Kromě skutečné doby prohlídky je třeba vzít v úvahu i následující: Příprava zahrnuje odstranění kovových předmětů, jako jsou piercing, šperky, brýle nebo odnímatelné umělý chrup.

Digitální datové nosiče a kreditní karty také nemusí být přenášeny, protože jsou poškozeny magnetickým polem při MRI vyšetření. Čekací doba může nastat, pokud, jak již bylo zmíněno, mají přednost jiní pacienti, např. Kvůli nouzové situaci. Technické problémy mohou také způsobit zpoždění.

Během doby sledování se obvykle koná první diskuse o zjištěních. To může trvat různě dlouho v závislosti na typu nálezů. Vyšetření MRI s kontrastní látkou také trvá o něco déle než vyšetření bez kontrastní látky.

Zpravidla se pořizují dva obrazy struktur, které se mají zobrazovat, a to před a po aplikaci kontrastního média.

  • Příprava a
  • Doba sledování

Obvykle není nutné přijít na vyšetření MRI na prázdno žaludek. U zvláštních zkoušek nebo otázek však může být nutné provést zkoušku s prázdnou žaludek.

To znamená, že několik hodin před vyšetřením nesmí být konzumováno žádné jídlo ani pití. Ve většině případů 6 hodin půst a jsou nutné 2 hodiny zadržování tekutin. Poté lze vypít jen malé množství vody.

To je nezbytné například pro MRI vyšetření břišních orgánů (střeva, žlučníku, žaludek, atd.). O takové speciální funkci je však člověk předem výslovně informován. Pokud není sděleno jinak, není nutné se dostavit půst. Pokud si však nejste jisti, je vhodné se před zkouškou zeptat během diskuze o vysvětlení.