U obsedantně-kompulzivní poruchy (synonyma: Anancasmus; anancastic deprese; anancastická neuróza; impulzivní neuróza; kompulzivní psychoneurotická reakce; neurotické přežvykování; psychogenní přežvykování; psychogenní porucha s obsedantními myšlenkami; psychoneurotická reakce s obsedantními myšlenkami; převážně nutkavý čin; převážně obsedantní rituál; obsedantní myšlenky a obsedantní činy, smíšené; obsedantní akce; obsedantní myšlenky; obsedantní porucha; obsedantní neuróza; obsedantní fóbie; obsedantní reakce; obsedantní přežvykování; obsedantní syndrom; syndrom obsedantní představivosti; ICD-10 F42. -: Obsedantně-kompulzivní porucha) zahrnuje opakující se nepříjemné myšlenky, impulsy nebo činy, které přetrvávají po dobu nejméně 2 týdnů po většinu dní, jsou vnímány jako příslušníci něčí osoby a je jim odporováno (alespoň částečně a často neúspěšně).
Obsedantně-kompulzivní porucha je neuropsychiatrická porucha a patří k duševním poruchám.
Obsedantně-kompulzivní poruchu lze rozdělit do následujících forem:
- Převážně obsedantní myšlenky / přemítání (ICD-10 F42.0).
- Agresivita
- Náboženský obsah
- Sexuální obsah
- Znečištění
- Nemoci
- Infekce, nákaza
- Převážně kompulzivní činy / rituály (ICD-10 F42.1).
- Kolektivní nutkání
- Opakovací nutkání
- Donucení k sebepoznání
- Kontrolní nutkání (časté)
- Nutkání na praní (časté)
- Objednávka nutkání
- Obsedantní myšlenky a nutkavé činy, smíšené (u více než 90% pacientů; ICD-10 F42.2).
- Jiná obsedantně-kompulzivní porucha (ICD-10 F42.8) - např. Subklinická forma kompulzivních činů, které je obtížné diagnostikovat
- Obsedantně pomalá neurčenost (ICD-10 F42.9).
Muži jsou častěji postiženi nutkáním na kontrolu a ženy nutkáním na mytí.
Poměr pohlaví: muži a ženy jsou ovlivněny stejně. Některé studie zjistily zvýšenou celoživotní prevalenci u žen. v dětství, chlapci jsou postiženi o něco častěji než dívky.
Vrchol frekvence: Poruchy se obvykle projevují v dospívání (postpubertální) nebo u mladých dospělých (<30 let). Mohou se dokonce vyskytnout u dětí. Často jsou postiženy prvorozené děti. Zřídka jsou postiženy osoby ve věku> 50 let. Střední věk nástupu je 20 let.
Prevalence (frekvence onemocnění) je 1-3% (celoživotní prevalence; v Německu). Obsedantně-kompulzivní poruchy s časným nástupem (dětství a dospívání) se vyskytují s prevalencí 1-3%. Subklinické OCD dochází s prevalencí 2%.
Průběh a prognóza: Porucha často není správně rozpoznána nebo léčena. Ve většině případů uplyne 10–17 let, než budou postižené osoby adekvátně léčeny. Nemoc je pomalu progresivní a je často popisována jako chronická. Nástup nemoci před dvaceti lety je rizikovým faktorem nepříznivého průběhu, zejména u mužů. Obsedantně-kompulzivní porucha způsobuje značné množství stres v každodenním životě postižených. Čím dříve terapie čím lepší je prognóza.
Souběžná onemocnění (doprovodná onemocnění): U pacientů s obsedantně-kompulzivní poruchou mají značné psychologické komorbidity (depresivní poruchy, panická porucha, sociální fóbie, poruchy příjmu potravy, alkohol závislost) a dermatologické komorbidity (trichotillomania /vlasy škubání: nutkavé vytrhávání vlastních vlasů, dermatitida (zánětlivá reakce kůže) v důsledku nadměrného mytí rukou nebo těla) jsou patrné v průběhu onemocnění.