Obsedantně kompulzivní porucha

U obsedantně-kompulzivní poruchy (synonyma: Anancasmus; anancastic deprese; anancastická neuróza; impulzivní neuróza; kompulzivní psychoneurotická reakce; neurotické přežvykování; psychogenní přežvykování; psychogenní porucha s obsedantními myšlenkami; psychoneurotická reakce s obsedantními myšlenkami; převážně nutkavý čin; převážně obsedantní rituál; obsedantní myšlenky a obsedantní činy, smíšené; obsedantní akce; obsedantní myšlenky; obsedantní porucha; obsedantní neuróza; obsedantní fóbie; obsedantní reakce; obsedantní přežvykování; obsedantní syndrom; syndrom obsedantní představivosti; ICD-10 F42. -: Obsedantně-kompulzivní porucha) zahrnuje opakující se nepříjemné myšlenky, impulsy nebo činy, které přetrvávají po dobu nejméně 2 týdnů po většinu dní, jsou vnímány jako příslušníci něčí osoby a je jim odporováno (alespoň částečně a často neúspěšně).

Obsedantně-kompulzivní porucha je neuropsychiatrická porucha a patří k duševním poruchám.

Obsedantně-kompulzivní poruchu lze rozdělit do následujících forem:

  • Převážně obsedantní myšlenky / přemítání (ICD-10 F42.0).
    • Agresivita
    • Náboženský obsah
    • Sexuální obsah
    • Znečištění
    • Nemoci
    • Infekce, nákaza
  • Převážně kompulzivní činy / rituály (ICD-10 F42.1).
    • Kolektivní nutkání
    • Opakovací nutkání
    • Donucení k sebepoznání
    • Kontrolní nutkání (časté)
    • Nutkání na praní (časté)
    • Objednávka nutkání
  • Obsedantní myšlenky a nutkavé činy, smíšené (u více než 90% pacientů; ICD-10 F42.2).
  • Jiná obsedantně-kompulzivní porucha (ICD-10 F42.8) - např. Subklinická forma kompulzivních činů, které je obtížné diagnostikovat
  • Obsedantně pomalá neurčenost (ICD-10 F42.9).

Muži jsou častěji postiženi nutkáním na kontrolu a ženy nutkáním na mytí.

Poměr pohlaví: muži a ženy jsou ovlivněny stejně. Některé studie zjistily zvýšenou celoživotní prevalenci u žen. v dětství, chlapci jsou postiženi o něco častěji než dívky.

Vrchol frekvence: Poruchy se obvykle projevují v dospívání (postpubertální) nebo u mladých dospělých (<30 let). Mohou se dokonce vyskytnout u dětí. Často jsou postiženy prvorozené děti. Zřídka jsou postiženy osoby ve věku> 50 let. Střední věk nástupu je 20 let.

Prevalence (frekvence onemocnění) je 1-3% (celoživotní prevalence; v Německu). Obsedantně-kompulzivní poruchy s časným nástupem (dětství a dospívání) se vyskytují s prevalencí 1-3%. Subklinické OCD dochází s prevalencí 2%.

Průběh a prognóza: Porucha často není správně rozpoznána nebo léčena. Ve většině případů uplyne 10–17 let, než budou postižené osoby adekvátně léčeny. Nemoc je pomalu progresivní a je často popisována jako chronická. Nástup nemoci před dvaceti lety je rizikovým faktorem nepříznivého průběhu, zejména u mužů. Obsedantně-kompulzivní porucha způsobuje značné množství stres v každodenním životě postižených. Čím dříve terapie čím lepší je prognóza.

Souběžná onemocnění (doprovodná onemocnění): U pacientů s obsedantně-kompulzivní poruchou mají značné psychologické komorbidity (depresivní poruchy, panická porucha, sociální fóbie, poruchy příjmu potravy, alkohol závislost) a dermatologické komorbidity (trichotillomania /vlasy škubání: nutkavé vytrhávání vlastních vlasů, dermatitida (zánětlivá reakce kůže) v důsledku nadměrného mytí rukou nebo těla) jsou patrné v průběhu onemocnění.