Zatímco v průkopnických dnech roku XNUMX Rentgen pacienti s léčivými přípravky si ještě museli vyzvednout své vlastní expoziční kazety, dnes mají pacienti prospěch z výrazně sníženého záření dávka s nejvyšší kvalitou obrazu, rychlejší léčbou a kratšími čekací dobami. Rozhodujícím způsobem zde přispívají inovace v lékařské technice a využívání informačních technologií. Skutečnost, že radioaktivní záření je pro člověka vysoce nebezpečný, je nesporné.
Radiační ochrana v medicíně
Stále však neexistuje shoda na tom, jak škodlivé je záření pro člověka od jaké dávky a v jakých dávkách za jakou dobu. Vzhledem k tomu, že aplikované dávky záření v radiační medicíně jsou obvykle velmi malé, ale stále potenciálně škodlivé pro pacienta i operátora, je kladen zvláštní důraz na radiační ochranu.
V zásadě platí, že čím méně jsou diferencované tkáně a čím častěji se jejich buňky dělí, tím jsou citlivější na záření. Pro radiační citlivost jednotlivých tkání vyplývá následující přibližné pořadí podle snížení jejich radiosenzitivity: embryo - lymfoidní orgány - kostní dřeň - střevní trakt - oocyty - spermie - epifýza klouby - oční čočka - periferní nervy - svalová tkáň.
Základní pravidla radiační ochrany
K zajištění radiační ochrany v praxi platí čtyři základní pravidla:
- Chraňte záření vhodnými materiály (např. Chraňte části těla, které nejsou vystaveny záření, noste olověnou zástěru)
- Omezit dobu pobytu v radiačním poli (pouze na nezbytně nutnou dobu; uživatelé například opouštějí místnost),
- Udržujte bezpečnou vzdálenost od zdroje záření
- V každé aplikaci použijte nejnižší možnou aktivitu zdroje záření
Radiační ochrana opatření jsou rovněž upraveny zákonem. Nařízení o radiační ochraně (StrlSchV) se však neomezuje pouze na lékařské aplikace, ale také reguluje ochranu spotřebitele v mnoha dalších oblastech, kde se mohou vyskytovat radioaktivní látky (např. Potravinářský průmysl).
