Když je komunikace v rodině vypnutá a hromadí se konflikty, rodina terapie může být užitečné. Ať už jde o problémy s výchovou dítěte nebo konflikty mezi rodiči stres doma. Zkušený terapeut dokáže rozluštit spirálu frustrace a pracovat s rodinou, aby našel možné řešení.
Co je to rodinná terapie?
Vzhledem ke své společné životní situaci a historii se rodinní terapeuti dívají na rodinu jako na sociální systém a staví ji do středu psychologické intervence. Rodina terapie je psychologický proces k odhalování a řešení problémů mezi jednotlivými členy rodiny. Pokud u jednotlivých členů rodiny existují nemoci v důsledku napjatých vztahů v rodině, rodině terapie slouží také k léčení těchto psychologicky způsobených onemocnění. Během sezení terapeut usiluje o pozitivní změny v chování mezi členy. Přitom mají pochopit, že rodinný systém může fungovat, pouze pokud každý prokáže porozumění a úctu jeden druhému. Toto přijetí dalších členů by se mělo projevit také na komunikační úrovni.
Funkce, účinek a cíle
Rodinná terapie může být vhodnou metodou, když jednotliví členové trpí duševními poruchami, jako je bulimie a anorexie. Rodinná terapie je obzvláště běžná na dětské a dospívající psychiatrii. Rodinní terapeuti předpokládají, že například uzdravení dítěte s poruchou příjmu potravy je účinnější, pokud jsou do léčby zahrnuti rodiče a že u postižené osoby je menší pravděpodobnost relapsu. Terapie však může být řešením i pro děti se symptomatologií AD (H) S (porucha pozornosti / hyperaktivita) nebo pro ty, které jsou jinak vnímány jako obtížné. Totéž platí pro depresivní stavy člena rodiny nebo pro zážitky závislosti nebo násilí. Ale i v případě rozchodu rodičů může být přehodnocení rodině užitečné při řešení konfliktu. Celá rodina trpí konflikty, které, jak se zdá, ovlivňují samotné partnery. V případě nevěry nebo skrytých nedorozumění mezi rodiči tedy může být použita i rodinná terapie vést uspět. Jak ale funguje rodinná terapie? Jaké metody používá terapeut k dosažení svých cílů? Rodinný terapeut vidí rodinu jako systém, ve kterém interakcí mezi členy rodiny mají velký význam. Začíná s nimi interakcí. V rozhovorech s členy přistupuje k jádru základního problému a poukazuje na problematické chování. Dává návrhy a pomáhá rodině cvičit řešení ve formě alternativních postupů. Cílem je propracovat se a překonat sociální konflikty. To by mělo zlepšit komunikaci jak v partnerství, tak v rodině. Cílem je vyvinout strategie, pomocí kterých lze lépe zvládat každodenní stresové situace. Terapie si klade za cíl, aby zúčastnění lidé viděli chybné chování. To znamená, že účastníci terapie musí na sebe sebekriticky pohlédnout a v případě potřeby se zbavit určitých negativních chování, která zatěžují rodinný život. V rodinné terapii se rozlišují tři metody. Psychoanalytik, humanista a systémová terapie. V rámci psychoanalytické metody vědci předpokládají, že duševní choroby vznikají v důsledku problematických rodinných vztahů, které mohou pocházet i z předchozích generací. Terapeut tedy analyzuje interakcí mezi členy rodiny a obrannými strukturami každého člena rodiny. V metodě humanistické terapie je léčba zaměřena na zkušenosti postižené osoby zde a teď. Používá se takzvaná rodinná konstelace. Používají se zde metafory, trans, mediace a rodinné sochy. Tyto údaje zastupují jednotlivé členy rodiny a je učiněno pokus o použití těchto soch k rozpoznání a revizi vzorců chování. Systémová rodinná terapie, která je dnes široce používána, kombinuje prvky obou proudů. Kromě těchto základů pro řešení konfliktů v rodině se v relaci používají také metody komunikační psychologie. Účastníci zde praktikují nenásilnou komunikaci, zvládání konfliktů a deeskalační strategie. Kdo nabízí rodinnou terapii? Především psychoterapeuti a psychologové. Rodiny však mohou najít podporu také od institucionálních poskytovatelů, například ve vzdělávacích poradenských centrech.
Rizika, vedlejší účinky a nebezpečí
Pokud jde o rodinné konstelace, bylo již dosaženo mnoha terapeutických úspěchů. Zejména při léčbě duševně nemocných dětí, kde při vzniku onemocnění hrálo roli chování rodičů. Ve většině případů je léčba bez vedlejších účinků nebo bez rizika. Existují však také kritické hlasy, které považují rodinnou konstelaci za hrozbu pro účastníky. Aby pro ně byly následky tolerovatelné, je nutné zapojit zkušeného a dobře vyškoleného psychoterapeuta. Léčitelé se špatným tréninkem a silnými ezoterickými rysy mohou způsobit více škody než užitku. Normálními vedlejšími účinky rodinné terapie mohou být: Agrese proti jednotlivým členům rodiny, autoagresivita, depresivní nálady. Pak je důležité, aby terapeut zachytil pacienta s jeho odborností, zmírnil jeho agresi nebo jiné silné emoce. V případě potřeby je nutné relaci přerušit. Dobrý terapeut musí počítat s tím, že nálezy konstelace mohou být pro jednotlivého pacienta enormní zátěží a mohou vyvolat negativní psychologické reakce. Pokud se však pacient cítí provinile kvůli vážnému tělesnému onemocnění, které údajně vzniklo kvůli nesprávnému chování vůči konfliktnímu partnerovi, měla by se tato osoba rozhodně obrátit na jiného terapeuta. Důvodem je, že: cílem rodinné terapie by mělo být pomáhat lidem kráčet cestou, která je pro ně správná, a nečinit je závislými na extremistických učeních jednoho člověka. Pacient by měl ve svém rozhodnutí vždy zůstat autonomní a neměl by být manipulován. V případě obviňovaného komplexu viny špatnými terapeuty existuje riziko akutní sebevraždy. Je proto důležité vybrat si terapeuta, který pracuje s jemnějšími léčebnými metodami.
