Antagonista svalového agonisty

V lidském těle je asi 650 svalů. Plní různé úkoly. Jedna z nich je zodpovědná za pohyby, které provádíme rukama, nohama a jinými částmi těla.

Svaly našich končetin jsou pro to důležité. Další část přebírá podpůrnou funkci a zajišťuje, že neklesneme do sebe. Tuto funkci vykonávají hlavně svaly trupu, tzn břišní svaly a zádové svaly.

Aby bylo možné tyto funkce vykonávat, musí mnoho svalů spolupracovat. Za určitý pohyb tedy často není odpovědný pouze jeden sval, ale i několik svalů dohromady. Souhra několika svalů umožňuje na jedné straně větší rozvoj síly se stejnou funkcí působících svalů a na druhé straně jemnější sílu koordinace při vyvíjení síly ve dvou různých směrech.

Agonista

Slovo agonista znamená „činitel“. V medicíně a anatomii se sval nazývá agonista, který vykonává určitou funkci, tj. Jedná. Hovorově se mu také říká „hráč“.

Antagonista

Při provádění pohybu musí být jeden sval vždy aktivně napnutý. Navíc vždy existuje sval, který je v důsledku pohybu pasivně napnut. Tento sval se nazývá antagonista nebo protivník.

Když se agonista pohybuje, antagonista je napnutý. Antagonista je často důvodem, proč lze pohyb provést pouze do určité míry, například kdy strečink ο noha pozpátku. Zde mimo jiné brání flexory kyčle dále strečink. Antagonista má také funkci vykonávat odpovídající pohyb pultu.

Příklad

Předpokládejme, že chceme ohnout ruku v ohnutí naší paže. V tomto případě je biceps jako vykonávající sval agonista. Je to sval, jehož kontrakce způsobí ohnutí paže.

Během tohoto pohybu se napíná triceps na druhé straně paže. Triceps má také za úkol strečink paže znovu, pokud chceme. Během protahovacího pohybu jsou termíny obráceny. Pak je triceps vykonávajícím svalem, tj. Agonistou, a biceps je pasivně napnut a působí jako antagonista, který může provádět protisměrný pohyb (v tomto případě flexi).