Definice
Buňky jsou nejmenší, koherentní jednotky, ze kterých jsou vytvářeny orgány a tkáně. Každá buňka je obklopena buněčnou membránou, bariérou skládající se ze speciální dvojité vrstvy tukových částic, takzvané lipidové dvojité vrstvy. Lipidové dvojvrstvy si lze představit jako dva tukové filmy ležící na sobě, které se kvůli svým chemickým vlastnostem nemohou oddělit a tvoří tak velmi stabilní jednotku. Buněčné membrány plní mnoho různých funkcí: Používají se ke komunikaci, ochraně a jako řídicí stanice pro buňky.
Které různé buněčné membrány existují?
Nejen samotná buňka je obklopena membránou, ale také buněčné organely. Buněčné organely jsou malé oblasti v buňce, které jsou ohraničeny membránami, z nichž každá má svůj vlastní úkol. Liší se svými Proteinů, které jsou zanořeny v membránách a působí jako transportéry látek, které mají být transportovány přes membránu.
Vnitřní mitochondriální membrána představuje speciální formu buněčné membrány. mitochondrie jsou organely, které jsou důležité pro produkci energie buňky. Byly až následně začleněny do lidské buňky v průběhu evoluce.
Proto mají dvě lipidové dvojvrstevné membrány. Vnější je klasická lidská membrána, vnitřní membrána specifická pro mitochondrium. Obsahuje kardiolipin, mastnou kyselinu, která je zabudována do tukového filmu a nachází se pouze ve vnitřní membráně a žádné jiné.
V lidském těle se proto nacházejí pouze buňky, které jsou obklopeny buněčnou membránou. Existují však také buňky, jako jsou bakterie například, které jsou navíc obklopeny buněčnou stěnou. Pojmy buněčná stěna a buněčná membrána proto nelze použít jako synonyma.
Buněčné stěny jsou výrazně silnější a dodatečně stabilizují buněčnou membránu. V lidském těle nejsou buněčné stěny nutné, protože mnoho jednotlivých buněk může vytvářet silné asociace. Bakterie, na druhé straně, jsou jednobuněčné organismy, tj. skládají se pouze z jedné jediné buňky, která by byla bez buněčné stěny výrazně slabší.
