Funkce nervového systému
Projekt nervový systém, jako součást organismu, slouží k absorpci, kontrole a regulaci podnětů a má velký vliv na tělo. Je „komunikativně“ spojeno s tělem a prostředím. Fungování nervový systém lze zjednodušit následovně: Prostřednictvím přijímače stimulů (senzor, receptor) jsou stimuly ze smyslových orgánů vnímány a směrovány prostřednictvím citlivého nervové vlákno do středu nervový systém (CNS).
Zde se zpracovávají dodané (aferentní) informace. Informace jsou obvykle kódovány jako elektrický signál (akční potenciál). Na zpracování se podílejí různé nervové buňky.
K přenosu informací dochází mimo jiné prostřednictvím poselských látek (vysílačů). Nakonec informace dosáhne vybíjejícího motoru (eferentní) nervové vlákno, který se pohybuje z centrálního nervového systému směrem k „vzdálenému středu“ (periferii), k úspěšnému orgánu, např. svalové buňce. Tam jsou zpracovávané informace předávány a dochází k reakci, např. Napnutí svalu nervová buňka (neuron) má mnoho dendritů, což je druh spojovacího kabelu s jinými nervovými buňkami, který s nimi komunikuje.
- Nervová buňka
- Dendrit
Anatomie míchy
Projekt mícha je pramenovitý a na přední straně má (ventrální nebo přední) brázdu, která se nazývá ventrální střední trhlina. The mícha tepna (A. spinalis anterior) protéká touto brázdou. Přímo naproti přední puklině je další zářez, takzvaný dorzální medián sulcus posterior.
Toto pokračuje dovnitř do přepážky, takzvaného septum medianum dorsale. Přední zářez, tj. Trhlina mediana ventralis / přední a zadní přepážka, rozdělují mícha na dvě poloviny, které jsou navzájem zrcadlovými obrazy.
- Sulcus medianus posterior
- Šedá látka Hinterhorn
- bílá hmota
- Přední roh šedá látka
- Fissure mediana přední
Průřez míchy ukazuje šedou hmotu ležící ve vnitřní oblasti a „motýlvytvořeno jako, které je rozděleno na přední a zadní „roh“.
Šedá hmota je orámována vláknitým substantia alba, který se jasně odlišuje svou bílou barvou. V závislosti na umístění se zobrazímotýl tvar “šedé hmoty se může lišit. V míšních sekcích na úrovni truhla a bedra, šedá látka obsahuje na každé straně kromě předních a zadních rohů také malý boční roh, který zaujímá své místo mezi dvěma rohy.
Uprostřed šedé hmoty je centrální kanál (canalis centralis), v průřezu se ukazuje jako malý otvor. Centrální kanál je naplněn alkoholem a představuje vnitřní likvorový prostor míchy. Podélný řez ukazuje, že mícha má na některých místech zesílení zvaná immittumescences.
Ty se nacházejí v krční a bederní nebo křížové oblasti a jsou způsobeny zvýšeným počtem nervových těl a nervových procesů v této oblasti, které jsou odpovědné za nervové zásobování končetin, tj. Paží a nohou. Široký přední roh (Cornu anterius) šedé míchy obsahuje nervová buňka těla, jejichž prodloužení (axony) se pohybují k různým svalům (tzv. motoneurony). Rozšíření nervová buňka těla předního rohu tvoří přední motorickou (tj. pohybovou) část páteře nervový kořen, který vychází ze strany míchy.
Zadní roh míchy je vstupním bodem pro zadní, citlivou část kořenů míšních nervů, která přenáší „plstěné“ informace generované na periferii do mozek (např bolest, teplota, smysl pro dotek). Na rozdíl od těl motorických nervových buněk jsou těla nervových buněk odpovědná za citlivost umístěna v tzv. Míše ganglion, který je umístěn mimo míchu (ale stále v páteřní kanál). Nicméně, buněčná těla (vláknové buňky) lze nalézt také v zadním rohu, ale patří k dlouhým předním a bočním vláknům bílé hmoty.
Postranní roh zahrnuje vegetativní nervové buňky (neurony) sympatického nervového systému (v hrudní a bederní dřeni) a parasympatikus (v sakrální dřeni). Popsané 3 rohy se v průřezu zobrazují pouze jako „rohy“ („motýl křídla"). Z trojrozměrného pohledu jsou to vlastně sloupy, v jejichž kontextu mluvíme také o columnae (tříslech).
Přední sloupec předního rohu se nazývá columna anterior, zadní sloupec zadního rohu a boční sloupek postranního rohu se nazývá columna lateralis. Columnae si nelze představit jako prameny stejné tloušťky běh skrz celou míchu shora dolů. Skupiny buněk tvoří malé sloupce, které se mohou rozprostírat přes několik segmentů (vrstvy míchy).
Tyto buněčné skupiny se nazývají jádra. Buňky takového seskupení jsou pak vždy zodpovědné za inervaci určitých svalů. Pokud se například buněčná skupina rozprostírá přes několik segmentů, její buněčná prodloužení (axony) také vycházejí z míchy několika předními kořeny.
Po jejich opuštění se axony spojí a vytvoří nerv, který se pak vtáhne do svalu. V tomto případě se mluví o periferním nervu. Pokud je periferní nerv poškozen, vede to k periferní paralýze, která vede k úplnému selhání přidruženého svalu. Pokud na druhou stranu a nervový kořen poškození nervového systému, vede to k radikulární paralýze (radix = kořen), tj. dochází ke ztrátě určitých funkcí různých svalů.
V oblasti paží a nohou existuje zvláštnost: zde páteř nervy tvoří nervové plexy, tzv. plexus. Oblast kůže, která je dodávána nervovými vlákny segmentu, se nazývá dermatom. Svalová vlákna, která jsou dodávána nervovými procesy segmentu, se nazývají myotom.
Je třeba si uvědomit, že to není jeden segment, který dodává sval, ale za určitých okolností mnoho dílčích funkcí několika svalů. Kolem centrálního kanálu jsou také nervová vlákna, která spojují dvě poloviny míchy, která se nazývají komisurální vlákna (commissura grisea). Tím je zajištěno, že jedna polovina ví, co druhá dělá.
Tento vyvážit slouží procesu bilance. Komisurální vlákna patří do vlastního aparátu míchy. To zahrnuje ty nervové buňky a jejich vlákna, která mezi sebou komunikují na úrovni míchy a umožňují tak procesy bez nutnosti používat centrální obvody mozek. Patří sem například vlastní mícha reflex.
