Zacházení
Terapie a krev sraženina v hlava spočívá především v nápravě oběhového problému způsobeného sraženinou. To se děje především takzvanou lýzovou terapií, při které se lék zavádí do oběhu těla prostřednictvím žíla, který se rozpouští krev sraženiny. Tento lék se nazývá rtPA (rekombinantní tkáňový aktivátor plazminogenu).
Rozlišuje se mezi systémovou trombolýzou a lokální trombolýzou. Omezujícím kritériem pro zacházení s a krev sraženina pomocí lýzy je čas. Systémovou trombolýzu lze aplikovat v časovém okně přibližně 4.5 hodiny po zahájení léčby mrtvice.
Místní trombolýza, při které je katétr zaveden do místa krevní sraženina a lék rozpouštějící sraženinu je poté podán v těsné blízkosti, může být proveden až 6 hodin po mrtvice. Další možnost terapie pro akutní vaskulární okluze je mechanická trombektomie, při které je katétr zaveden přes vaskulární systém a postupuje, dokud nedosáhne vaskulární okluze. Tady krevní sraženina se poté odstraní katétrem, čímž se odhalí céva a obnoví se průtok krve.
Aby se zabránilo a krevní sraženina od dalšího formování se provádí takzvaná sekundární profylaxe. Důležitou součástí této sekundární profylaxe je ředění krve, které má zabránit opětovnému shlukování krve destičky (trombocyty). Pokud neexistují žádné kontraindikace pro tuto terapii k ředění krve, měla by být prováděna po celý život. Nejčastěji používaným lékem je ASA (Aspirin®), které lze předepsat samostatně nebo v kombinaci s jinými antikoagulačními léky.
Kdy musí být krevní sraženina odstraněna chirurgicky?
Chirurgické odstranění krevní sraženina v hlavě je pouze možností pro relativně malou část pacientů. Jelikož se jedná o složitou a komplikovanou operaci, jsou nezbytní zkušení odborníci a vhodně vybavená neurologická centra. Dalším předpokladem pro operaci je umístění a dostupnost krevní sraženiny. Čím dále je sraženina od větší plavidla, tím obtížnější je dosáhnout, a proto jej nelze dosáhnout chirurgicky.
Dlouhodobé důsledky
Dlouhodobé důsledky krevní sraženina v hlavě se může značně lišit a závisí na postižené oblasti mozek stejně jako doba nedostatečného zásobování. U takzvaných tranzistorových ischemických záchvatů je snížený průtok krve v oblasti mozek vede na krátkou dobu k příznakům selhání. Ty úplně zmizí do 24 hodin, aniž by došlo k poškození.
Nejčastější důsledky po manifestu mrtvice způsobené krevní sraženina v hlavě zahrnují poruchy řeči a polykání. Vyskytují se přibližně za 70% všech postižených a často přetrvává dlouhodobě.
Dalším velmi častým důsledkem je paralýza: například na obličeji nebo na jedné straně těla (hemiparéza). Pozor a paměť poruchy také zůstávají dlouhodobým důsledkem u mnoha postižených osob. Kromě příznaků, které po cévní mozkové příhodě neustupují, se mohou objevit i další klinické obrazy. Například, epilepsie (křeče).
