Ledvina

Synonyma

Ledvinný kalich, ledvinový pól, ledvinová pánev, ledvinový hilus, putující ledvina, kůra, ledvinná dřeň, nefron, primární moč, zánět ledvinné pánve Lékařské: Ren

Anatomie ledvin

Ledvina, z nichž má každý obvykle dvě, má přibližně fazolový tvar. Každá ledvina váží asi 120-200 g, přičemž pravá ledvina je obecně menší a lehčí než levá. Pro orientaci ledviny lékař popisuje horní a dolní ledvinový pól (horní a dolní konec ledviny), přední a zadní povrch ledviny a střední (tj. Směřující do středu těla) a boční (vnější okraj.

Na mediálním (vnitřním) okraji ledviny je prohlubeň, takzvaný renální hilius. To je kde krev plavidla dosáhnout a opustit ledvinu. The ledvinové pánve nachází se také zde, odkud moč vstupuje do měchýř přes močovod.

Ledvina je pokryta tvrdou tobolkou pojivové tkáně (capsula fibrosa). Pod ním je vrstva tuku, tobolka tobolka, která slouží k ochraně ledvin absorbováním otřesů a vibrací. V případech prudkého vyhubnutí (např anorexie), tato vrstva tuku může zcela chybět, což způsobí, že ledviny změní svou polohu kvůli nedostatečné podpoře (tzv. putující ledvina).

Poloha ledvin se mění s polohou těla a během dýchání: ve stoje jsou proto ledviny níže než v poloze vleže a při dýchání jsou níže než při výdechu. Vzhledem k prostoru obsazenému játra (hepar), pravá ledvina je umístěna o něco níže než levá. Každá ledvina má svou vlastní tepna (A. ledvinis), který pochází z aorta, A žíla (V. ledvinový), který nese krev nižší vena cava.

Ledvinové tepny také zásobují nadledvinka, močovod a tukové kapsle s živinami a kyslíkem. Před vstupem do ledviny hilus, každá ledvina tepna rozděluje na 2 - 3 větve. Není neobvyklé najít další ledviny plavidla, ale nemají žádnou hodnotu nemoci.

Znalost tak neobvyklého krev podmínky toku, např. během provozu, mohou být důležité.

  • Ledvin
  • Kůra ledviny
  • Renální tepna
  • Renální žíla
  • Ureter (ureter)
  • Ledvinová kapsle
  • Renální kalich
  • Renální pánev

Ledvina je rozdělena na: Jsou jasně rozlišitelné barvou a strukturou. 1. ledvinná dřeň (medulla renalis): Ledvinová dřeň se skládá z cca.

12 - 15 kónických pyramid, jejichž základna směřuje k povrchu ledvin, zatímco špička (papily) se promítá do kalic ledvinové pánve. Existuje několik otvorů v papily kterým moč vstupuje do ledvinové pánve. 2. Ledvinová kůra (Cortex ledvinis): Mozková kůra ledviny sahá přes základnu dřeňových pyramid.

Na podélných řezech se povrch jeví jako sloupovitý (tzv. Bertiniho sloupy). Dřeňová pyramida s přidruženou kortikální vrstvou tvoří ledvinný lalok, který má přibližně klínovitý tvar. Základní jednotkou ledviny je nefron.

Skládá se z: které lze rozdělit do různých částí ledvin. Celkově má ​​každý člověk asi 2 miliony nefronů! 1. ledvinný tělísek (glomerulus) Ledvinný tělísek je koule nejmenší krve plavidla (kapiláry), s jednou přítokovou a jednou odchozí nádobou (cévní pól).

Je obklopen tobolkou (Bowmanova tobolka), která se skládá ze dvou listů. Filtrát krve (primární moči) bez bílkovin se uvolňuje do intersticiálního prostoru, který se přivádí do systému kanálků u močového pólu (naproti vaskulárnímu pólu). Stěny kapilár v kouli mají velké póry, kterými může být krev filtrována do kapsle.

Průchodu bílkovin zabraňují buňky nohou (podocyty), které nohou zakrývají póry jako jakési síto a zabraňují průchodu příliš velkých částic. Na cévním pólu je bod kontaktu s močovými cestami, makula densa. Zde se měří koncentrace solí v moči a v závislosti na výsledku se mění průtok krve a tím i filtrační kapacita glomerula.

2. renální tubuly Renální tubuly lze rozdělit do různých sekcí. Ze sběrných zkumavek se takzvaná sekundární moč (přibližně 1.5 - 2 l denně) dostane do ledvinné pánve a poté dále přes močovody do měchýř.

  • Ledvinová kůra a
  • Ledvinová dřeň.
  • Ledvinné tělíska a
  • Renální tubuly,
  • Proximální tubul (hlavní část) se zkroucenou a napnutou částí Buňky lemující tento kanál mají silně složený povrch (okraj štětce). Je domovem různých enzymy, které mají kanály a póry pro reabsorpci vody, cukru (glukózy), aminokyselin, sodík, draslík, chlorid, fosfát a kyselina močová. Výměna látek však může probíhat i přes buňky intersticiálními prostory.
  • Mezikruh (přechodový díl) se sestupnou a vzestupnou částí (Henleova smyčka) Buňky výstelky jsou ploché a nemají okraj štětce. Zde se voda reabsorbuje a moč se koncentruje.

    Toho je dosaženo akumulací běžné soli v okolní tkáni, což vede k odtoku vody z tubulu.

  • Distální tubul (střední část) s prodlouženou a klikatou částí Pohybuje se nahoru do kůry, kde se dotýká makuly densa na cévním pólu (viz výše). Zde se reabsorbuje běžná sůl, která podporuje únik vody, a draslík je vydáno. Tyto procesy jsou řízeny hormonem z nadledvinka (aldosteron).
  • Tubulus reuniens (spojovací tubulus) Toto je poslední část nefronu.

    Je klikatá a může pojmout několik distálních tubulů. Několik tubulů pak končí ve sběrné trubici. Všechny navíjecí tubulové sekce leží v kortikálním labyrintu, všechny rovné v dřeni.

  • Odběrová trubice Odběrová trubice ledvin se používá k reabsorpci vody podle potřeby a ke koncentraci moči pod kontrolou hormonu ADH (antidiuretický hormon).
  • Břišní tepna (aorta abdomis)
  • Horní střevní tepna (Arteria mesenterica superior)
  • Ledvina
  • Ledvinová tepna (Ateria ledvinis)
  • Ovariální žíla Žíla varlete (ovaricatestikulární žíla)
  • Ovariální tepna Testikulární tepna (Arteria ovaricatesticularis)
  • Renální žíla (Vena renální)
  • Nižší dutá žíla (vena cava)

Téměř všechny renální nádory jsou takzvané karcinomy ledvinových buněk.

Tyto maligní nádory (malignity) jsou relativně necitlivé chemoterapie a může mít velmi odlišný směr. Ledviny rakovina je obvykle nádorem staršího pacienta (obvykle mezi 60 a 80 lety). Akutní selhání ledvin (ANV) může mít různé příčiny, např

akutní glomerulonefritida, poškození cév ledvin (např vaskulitida), toxiny atd. Často se vyvíjí po vážných úrazech, operacích, šok nebo sepse. V souvislosti s multiorgánovým selháním má obzvláště špatnou prognózu. Pokud tepna (trombóza or embolie) nebo je jeho větev blokována, např. a krevní sraženina, v oblasti zásobování dochází k ledvinovému infarktu (ztrátě tkáně), což znamená, že tkáň ledviny, která již není zásobována krví, zemře.