Úvod
Malárie je infekční onemocnění způsobené parazity: Různé patogeny vedou k různým formám malárie, které lze mimo jiné odlišit od svých příznaků. K lidem se dostávají téměř výhradně kousnutím komára Anopheles. Malárie vede k chřipka-jako příznaky s obvykle vysokou horečka.
V důsledku komplikací, jako jsou akutní ledvina selhání a plíce selhání, nemoc může vést k smrti. Zejména v tropických oblastech je malárie jednou z nejčastějších příčin úmrtí. Malárie patří k tropickým chorobám. Do této skupiny patří mnoho dalších nemocí, jako např horečka dengue or Ebola, která až do roku 2015 nevedla k závažné epidemii.
- Plasmodium vivax
- Plasmodium oválné
- Plasmodium malárie a
- Plasmodium falciparum.
Synonyma
malárie, bahenní horečka, bahenní horečka
Epidemiologie Frekvence Výskyt
Ročně se vyskytne přibližně 250 milionů případů malárie. Asi 90% z nich pochází z Afriky. To z něj dělá druhou nejčastější infekční chorobu na světě po tuberkulóza.
Více než 2 miliony lidí každoročně umírají na malárii. Každé páté úmrtí dítěte v Africe je způsobeno malárií. Riziku infekce je vystavena zejména populace tropických a subtropických oblastí, což znamená, že je neustále ohroženo přibližně 40–50% světové populace. V Německu se však ročně vyskytne přibližně 500–1000 XNUMX případů malárie.
Historie
Epidemie malárie jsou dokumentovány po tisíce let. Jeden ví o případech starých Egypťanů asi před 3500 lety, kteří viděli kletbu bohů, kteří na ně přicházeli. Dokonce i po pádu římské říše hrály epidemie prý rozhodující roli.
Britští dobyvatelé údajně pravidelně pili tonikovou vodu, která obsahuje účinné antidotum chinin na ochranu před malárií. Aby nesl hořkost chuť, gin byl často přidáván. V roce 1907 získal Francouz Alphonse Laveran Nobelovu cenu za objev patogenu malárie.
Původci malárie jsou prvoky (jednobuněčné endoparazity) Plasmodium ovale, Plasmodium vivax (vedoucí k Malaria tertiana), Plasmodium malariae (Malaria quartana) a Plasmodium falciparum (Malaria tropica). Nositelkou malárie jsou samice komárů anopheles. Velmi zřídka se případy malárie mohou objevit také během porodu nemocné matky nebo během krev přenos.
Prostřednictvím kousnutí komárem vstupují do lidské krve takzvané sporozoity (infekční forma parazita). Takto procházejí játra během několika minut a usadit se tam v jaterních buňkách. Asexuální reprodukcí se vytváří takzvaný schizont, který obsahuje tisíce merozoitů (exoerytrocytární fáze).
Během týdne schizont praskne společně s játra buňka a merozoity vstupují do krev. Hnízdí v červené barvě krev buňky (erytrocyty), načež se po rozmnožení vyvinuli do schizopodů. V průměru obsahují asi 12 merozoitů (fáze erytrocytů).
Když prasknou postižené červené krvinky, tělo reaguje horečnatým útokem na uvolněné merozoity a jejich toxiny. Merozoity plovoucí v krvi pak znovu napadají další červené krvinky. Tento cyklus prasknutí, zamoření, množení a prasknutí opět trvá 48 hodin pro P. vivax a ovál a 72 hodin pro P. malariae.
To vysvětluje, proč horečka záchvaty se vyskytují cyklicky každé 3 (P. vivax a ovál) a 4 dny (P. malariae). P. falciparum nepodléhá takovému rytmu, a proto je nepravidelný horečka zde dochází k útokům. Podrobný přehled všech tropických nemocí naleznete v článku: Přehled tropických chorob
