Důsledky stresu

Úvod

Stres je jev, který v organismu vyvolává fyzické i psychologické reakce. Z lékařského hlediska vede stres k aktivaci určitých mozek regiony, které zase způsobují zvýšené svalové napětí a uvolňování hormonů. Postižení vnímají tyto fyzické účinky jako napjaté krk a zádové svaly nebo bolest břicha.

Psychologicky je často vnímán vnitřní neklid nebo napětí. Z čistě evolučního hlediska jsou stresové reakce velmi užitečné, protože vyžadují zvýšenou mobilizaci našich rezerv. Pokud však stresové fáze trvají příliš dlouho, vedou k nadměrné poptávce po našem vlastním výkonu.

To vysvětluje, proč je stres v dnešní době stále více spojován s negativními asociacemi a v obecném pohledu ztrácí svůj ochranný charakter. Odborníci však stále rozlišují mezi takzvaným „dobrým stresem“ a „špatným stresem“. Příkladem „dobrého stresu“ by tedy mohlo být například zvýšené napětí v situaci zkoušky.

Vzrušení způsobí, že uložené informace budou lépe načteny. Pokud je však napětí příliš velké, blokuje dotyčnou osobu v jejím výkonu. Toto je často výrazem nadměrných požadavků, které se zase považují za „špatný stres“. Stres je proto multifaktoriální událostí, která závisí jak na vnějších faktorech, jako je pracovní situace, tak na vnitřních faktorech, jako jsou osobní zdroje. Pokud vyvážit mezi požadavky a vlastními schopnostmi není správné, postižená osoba ztrácí vnitřní rovnováhu a prožívá to jako stres.

Obecné důsledky stresu

Fyzické příznaky:

  • Obecnými důsledky stresu jsou zejména fyzické příznaky, které jsou postiženou osobou často vnímány jako nepříjemné. Krátké stresové situace primárně aktivují kardiovaskulární systém. To znamená, že zvýšení srdce míra a nárůst krev tlak je typický pro mimořádný vnější podnět.

    Postižení lidé si proto často všimnou, jaké jsou jejich srdce začíná závodit a krev střílí do jejich hlava, metaforicky řečeno.

  • Pokud tento stresor přetrvává, jsou kosterní svaly dodatečně napnuty. Trvale napnuté svalstvo vede zase ke svalovému napětí, které způsobuje bolest a omezený pohyb. Je patrné, že zejména krk a zádové svaly jsou velmi často postiženy.

    První příznaky jsou tedy tuhé krk s případným doprovodem bolesti hlavy nebo zpět bolest po dlouhém sedění. Psychologické účinky stresu nejsou vždy vědomě vnímány.

Psychologické příznaky:

  • Mnohem častěji se stává, že postižení jsou schopni následně správně klasifikovat své psychologické příznaky. Dlouhodobý stres často vede k narušení výkonu koncentrace, jako je nedostatek koncentrace, protože zaměření myšlenek je zaměřeno na spouštěč stresu. Objektivně to může mít za následek pokles výkonu paměti