Noční teror: příčiny a léčba

Stručný přehled: Noční děsy

  • Co je to noční děs? Porucha spánku s krátkým neúplným probuzením spojená s pláčem, rozšířenýma očima, zmateností, velkým pocením a zrychleným dýcháním.
  • koho se to týká? Převážně kojenci a děti do předškolního věku.
  • Příčina: vývojový fenomén centrální nervové soustavy. Obvykle existuje rodinná anamnéza tohoto stavu.
  • Co dělat? Nesnažte se dítě vzbudit, čekejte, zabezpečte prostředí a chraňte dítě před zraněním.
  • Kdy navštívit lékaře? V případě nočních děsů, které se objevují častěji nebo po traumatických zážitcích, přetrvávají i po šesti letech nebo se opakují po delší přestávce; v případě prvních nočních děsů ve starším dětství nebo dospělosti; v případě duševní choroby nebo podezření na epilepsii.
  • Prognóza: obvykle překonána do školního věku díky normálnímu vývoji

Noční děsy: co to je?

Noční děsy se objevují především v první až čtyřech hodinách po usnutí, tedy v první třetině noci. Náhlý strach vaše dítě vyděsí z hlubokého spánku: probudí se s křikem, ale jen neúplně – nespí, ani není pořádně vzhůru.

Posadí se, ve tváři je vidět velký strach nebo dokonce vztek. Oči jsou doširoka otevřené, puls zrychluje a srdce prudce bije. Dítě zrychleně dýchá a silně se potí.

Protože není úplně vzhůru, vypadá zmateně. Může mluvit nesrozumitelně. Navíc vás nepozná a nedá se uklidnit – naopak, když ho pohladíte nebo vezmete do náruče, může se dítě rozprsknout. Je velmi těžké je v tomto stavu probudit.

Jak časté jsou noční děsy?

Noční děsy zažívá asi třetina batolat a předškoláků ve věku od dvou do sedmi let. Nejčastěji jsou postiženy děti ve věku od tří do pěti let. Je vzácné, aby miminko zažilo noční děsy do konce prvního roku života. Dívky a chlapci jsou postiženi stejně často.

Spánek většiny postižených dětí ruší noční děsy jen sporadicky, tedy jednou nebo několikrát. Některé děti trpí nočními děsy každých pár měsíců po dobu jednoho až dvou let. Jen v několika případech je každý večer přerušen.

Ve školním věku jsou epizody nočních děsů obvykle u konce. Pavor nocturnus se u dospělých a dospívajících vyskytuje velmi vzácně.

Rozdíly od jiných poruch spánku

Noční děsy jsou klasifikovány jako parasomnie fáze non-REM spánku. Patří mezi tzv. poruchy bdění nebo vzrušení stejně jako spánková opilost a náměsíčnost. Je tedy možné, že děti postižené Pavor nocturnus čas od času také chodí náměsíčně nebo že noční děsy přecházejí v náměsíčnost.

Na rozdíl od nočních děsů a jiných parasomnií non-REM fáze spánku se parasomnie fáze REM spánku obvykle vyskytují v druhé polovině noci. Patří mezi ně například noční můry. Jsou podobné nočním děsům. V následující tabulce si můžete přečíst, jak rozlišit noční můry a noční děsy:

Pavor nocturnus (noční děsy)

Noční můra

Čas

Jednu až čtyři hodiny po usnutí, v první třetině noci

v druhé polovině noci

Chování spáče

Připomínka

žádný

ano, i následující den

Noční děsy: příčiny

  • REM fáze spánku: povrchní fáze spánku s rychlými, mimovolními pohyby očí („rychlé pohyby očí“ = REM) a zvýšenou mozkovou aktivitou.
  • Non-REM fáze spánku: spánkové fáze různé hloubky bez typických pohybů očí pro REM spánek a se sníženou mozkovou aktivitou.

Mezitím se člověk může krátce probudit – tak krátce, že si to druhý den ani nepamatuje.

V průměru pětkrát za noc dochází k cyklickému střídání různých fází spánku a krátkého probuzení. Tento spánkový vzorec a délka spánkových cyklů se vyvíjejí podle věku: spánkový cyklus u kojenců trvá 30 až 70 minut a v dospělosti se prodlouží na 90 až 120 minut.

Více o různých fázích spánku si můžete přečíst v článku „Fáze spánku – jak spánek funguje“.

Noční děsy – vývojový fenomén

Noční děsy u dětí jsou tedy vývojovým jevem centrální nervové soustavy a nesouvisí s duševní poruchou či jiným onemocněním. To ostatně platí i pro náměsíčnost (násměsnost). Noční děsy ani náměsíčnost u dětí nejsou nebezpečné ani škodlivé. Jakmile nervový systém dospěje, tyto formy poruch spánku zmizí.

Pokud se u dospělých objeví noční děsy, často se jedná o duševní choroby, jako jsou úzkostné poruchy, deprese nebo schizofrenie.

V rodině probíhají noční děsy

Noční děsy a náměsíčnost spolu často souvisí. Na obou poruchách spánku se podílejí genetické faktory. Pokud vaše dítě zažívá takové noční epizody, můžete obvykle najít alespoň jednoho příbuzného, ​​který v dětství také zažil noční děsy nebo náměsíčnost. Často byli postiženi rodiče nebo prarodiče.

Noční děsy: spouštěče

Některé faktory podporují noční děsy u dětí:

  • emoční stres
  • horečnatá onemocnění
  • léky
  • den plný událostí, mnoho dojmů
  • nocování v cizím prostředí

Noční děsy: kdy musíte navštívit lékaře?

Noční děsy souvisejí s vývojem nervové soustavy a obvykle časem samy vymizí. Lékaře byste však měli navštívit v následujících případech:

  • Často se objevují noční děsy.
  • První epizody se objevují pouze u starších dětí (např. dvanáctiletých) nebo v dospělosti.
  • Noční děsy přetrvávají i po šesti letech.
  • Noční děsy se po delší odmlce opakují.
  • Noční děsy nastávají po traumatických zážitcích.
  • Subjekt má diagnostikovanou duševní chorobu.
  • Subjekt je podezřelý z epilepsie.

Noční děsy: Co dělá doktor?

Nejprve si lékař ujasní, zda se skutečně jedná o noční děsy nebo jinou poruchu spánku. Poté může v případě potřeby zahájit léčbu.

Noční děsy: vyšetření

Nejprve lékař získá důležité informace o anamnéze (anamnéze) pacienta. Za tímto účelem lékař hovoří s pacientem (pokud je dostatečně starý) nebo s rodiči či jinými dospělými, kteří poruchu spánku pozorovali. Mezi otázky, které je třeba objasnit, patří:

  • Co večerní aktivity a stravovací návyky?
  • Jaká je příprava na spaní (např. pohádka před spaním, čištění zubů atd.)?
  • Jaká je obvyklá doba spánku? Existují nějaké problémy s usínáním nebo udržením spánku?
  • Jaký je přesný průběh epizody nočních děsů (symptomatologie, frekvence, trvání)?
  • Kdy poprvé nastaly noční děsy? Existují možné spouštěče (např. traumatické zážitky, fyzické onemocnění atd.)?
  • Kolik průměrně člověk spí za noc?
  • Jaká je obvyklá doba probuzení? Je ten člověk probuzen nebo se probouzí sám?
  • Jak se člověk cítí po probuzení? Pamatuje si dotyčný na rušený noční spánek?
  • Jaké je chování během dne (např. neobvyklá únava, ospalost)?
  • Jak velkou zátěž představuje porucha spánku pro jednotlivce nebo rodinu?
  • Jak vysoká je mediální spotřeba dotčené osoby (např. denní doba TV, doba používání mobilního telefonu atd.)?
  • Je postižený často úzkostný nebo emocionálně velmi citlivý?
  • Užívá nebo užívá postižený nějaké léky nebo drogy?
  • Jsou epizody nočních děsů nebo náměsíčnosti známy rodičům nebo jiným příbuzným (z dětství)?

K objasnění takových otázek může lékař použít i speciální spánkové dotazníky, jako je dotazník z Mnichovského screeningu parasomnie.

Spánkový deník a aktigrafie

V některých případech může pomoci i aktigrafie. V tomto případě má dotyčný na sobě několik dní zařízení podobné náramkovým hodinkám, které průběžně zaznamenává fázi aktivity a odpočinku. Analýza dat může odhalit poruchy v rytmu spánku a bdění.

Diagnostika ve spánkové laboratoři: polysomnografie

Pohybový vzorec u poruch spánku, jako jsou noční děsy, může být velmi podobný jako u nočních epileptických záchvatů. Proto může být pro objasnění užitečná tzv. polysomnografie ve spánkové laboratoři:

Postižený tráví noc ve spánkové laboratoři. Během spánku je pacient napojen na měřící přístroje, které měří parametry jako mozkové vlny, srdeční tep, dýchání, saturaci kyslíkem a koncentraci oxidu uhličitého v krvi. Video dohled také zaznamenává pohyby očí a další pohyby během spánku.

Pokud vyšetření odhalí noční epileptické záchvaty, je postižený odeslán do epileptického centra.

Noční děsy: Léčba

Noční děsy u dětí jsou vývojovým jevem, a proto obvykle nevyžadují terapii. Aby se předešlo nočním děsům, je třeba snížit hladinu stresu dítěte a optimalizovat spánkovou hygienu (viz „Prevence nočních děsů“ níže).

Další opatření, která mohou být užitečná pro noční děsy:

Plánované probuzení.

Pokud spánkový deník ukazuje, že vaše dítě zažívá noční děsy vždy ve stejnou dobu, můžete pod vedením svého lékaře zavést plánovaná „předběžná probuzení“: Po dobu jednoho týdne zcela probuďte své dítě asi 15 minut před obvyklou dobou, kdy je noc. k terorům běžně dochází. Po pěti minutách může pokračovat ve spánku. Pokud se noční děs znovu objeví, opakujte probuzení další týden.

V některých studiích se u nočních děsů osvědčila autohypnóza a profesionální hypnóza. Pokud se o tom chcete dozvědět více, zeptejte se svého ošetřujícího lékaře.

Léky

Léčba pomocí léků je u nočních děsů zvažována pouze v případě, že jsou denní aktivity narušeny poruchou spánku, dochází k psychosociálním následkům nebo je úroveň utrpení postiženého dítěte či rodiny velmi vysoká.

Jednoznačná doporučení pro medikamentózní terapii nočních děsů však neexistují. Pouze zkušenosti s jednotlivými nemocnými nebo skupinou několika nemocných (případová řada) ukazují, že některé látky mohou být užitečné. Patří mezi ně benzodiazepiny (jako je diazepam) se svými sedativními a úzkostnými účinky. Tricyklická antidepresiva (jako je imipramin), která se normálně podávají na depresi, mohou být také předepsána pro noční děsy.

Pokusy probudit dítě z nočních děsů nebo ho utěšit jsou bohužel marné. Mohou dokonce dítě ještě více naštvat. Co pak ale pomáhá na noční děsy?

Noční děsy: Jak správně reagovat

Když vaše dítě zažije Pavor nocturnus, je nejlepší vyzkoušet následující tipy:

  • Počkejte a nebuďte dítě, nehlaďte ho ani ho neberte do náruče – i když je to těžké.
  • Mluvte tiše a konejšivě, abyste své dítě ujistili, že jste tam a že je v bezpečí
  • Zabezpečte prostředí pro spánek, abyste ochránili dítě před zraněním

Po pěti až deseti minutách se vaše dítě náhle uklidní a rychle samo usne.

Zabraňte nočním děsům

Abyste předešli nočním děsům, první věc, kterou byste měli s dítětem udělat, je udržovat dobrou spánkovou hygienu. To zahrnuje:

  • pravidelná doba spánku přizpůsobená potřebám dítěte
  • @ pravidelný denní spánek pro mladší děti
  • žádné vzrušující nebo namáhavé činnosti před usnutím
  • tiché, tmavé prostředí pro spánek s příjemnou teplotou
  • pohodlné místo na spaní, které není spojeno s jinými činnostmi, jako je hraní, sledování televize, domácí úkoly nebo trestání
  • pravidelný rituál před spaním, např. pohádka před spaním
  • v případě potřeby nechte rozsvícené tlumené noční světlo

Kromě těchto opatření mohou nočním děsům zabránit následující další tipy:

  • Vyhněte se nadměrné únavě
  • kompenzovat nedostatek spánku v noci denním spánkem (např.
  • Snižte stres, např. naplánujte si méně schůzek za týden nebo den
  • vyzkoušejte relaxační metody, jako je věkově přiměřená progresivní svalová relaxace nebo autogenní trénink
  • dostatek pohybu na čerstvém vzduchu
  • pravidelný denní rytmus