V ekologickém zemědělství jsou vůdčím principem optimální podmínky zvířat v oblasti krmení a chovu se zaměřením na jejich blaho. Průmyslově orientované zemědělství nesplňuje kritéria chovu přátelského ke zvířatům, protože v popředí jsou ziskové výnosy, nikoli zvíře.
Zvířata jsou držena ve stísněných prostorech s malou volností pohybu, což je nutí stát ve volných ustájovacích systémech. To způsobuje stres stejně jako častá zranění - odřeniny, modřiny, zlomené kosti - zvířatům. Protože rány nejsou detekovány nebo léčeny kvůli davům, imunitní systém zvířat je oslabený a stávají se náchylnějšími k chorobám, jako jsou infekční, metabolické, invazivní choroby a napadení parazity. Kromě toho zvíře zdraví je napaden nedostatečným cvičením, které se projevuje sníženou tvorbou svalů, šlach a kostí, protože pouze při dostatečném cvičení může metabolismus, oběha trávicí činnost funguje optimálně. A konečně, nedostatek pohybu má za následek nekvalitní maso zvířat, které téměř neobsahuje svalovinu, ale dostatek tuku.
Většina zvířat vykrmovaných při průmyslové výrobě masa je ošetřena hormonů a antibiotika, protože hustá populace zvířat ve stodole zvyšuje riziko šíření nemocí jako epidemie a vede k vysokým ekonomickým ztrátám. Injekční „hormonů„Dosáhnout tělních tkání přes krev a urychlit hmotnost a svalový přírůstek zvířete. The hormonů jsou přenášeny na člověka prostřednictvím živočišných potravin - masem, mléčnými výrobky a vajíčka - a může způsobit hormonální výkyvy v lidském těle. Mužský pohlavní hormon testosteron byl zjištěn u některých živočišných produktů, což se podílí na změnách reprodukčních schopností a sexuálního chování u lidí. antibiotika se běžně používají k ochraně zvířat před bakteriálními infekcemi nebo k jejich preventivní léčbě na podporu růstu.
V důsledku správa of antibiotika, bakterie u zvířecích a lidských organismů se časem vyvine rezistence, tj. geneticky se mění a stávají se rezistentními. Díky tomu je léčba závažných onemocnění, jako je zápal mozkových blan a další infekční choroby obtížnější, protože rostoucí počet pacientů již nereaguje na život zachraňující antibiotickou léčbu, a proto nejsou k dispozici žádná vhodná antibiotika. Tak jako bakterie stávat odolnější vůči různým antibiotikům, je pro zdravotníky obtížnější účinně léčit závažné bakteriální nemoci.
Způsob krmení zvířat přispívá k nedostatku živin a životně důležitých látek (makro a mikroživin) v naší stravě. Krmení se dosahuje extrémně bledým telecím masem, které mnozí chovatelé a spotřebitelé považují za žádoucí mléko náhradník, který neobsahuje železo. Železo je důležitou životně důležitou látkou (mikroživinou) pro krev formace. Krmení s nízkým obsahem životně důležitých živin činí zvířata náchylnější k chorobám a následně jim dodává vysoké dávky antibiotik. Výsledkem je, že se telecí maso dostává ke spotřebiteli s nízkým obsahem životně důležitých živin a v nedostatečné kvalitě.
