Qigong

Čínský termín Qi (mluvený tchi) je filozofie a také medicína, která stojí za vitalitou člověka i jeho prostředí. Dýchání, energie a tekutiny jsou pro to ústřední. Lidé, kteří věří v Qi, mají představu, že lidský organismus cirkuluje podle určitých vzorců a podobně vnitřní orgány krouží jako meridiány.

Termín Gong znamená práci nebo schopnost. Shrnuto, Qigong znamená schopnost zvládnout nebo použít Qi. Původně Qigong pochází z Číňanů a je termínem pro jednání s Qi (Chi).

V čínských bojových uměních hraje Qigong ústřední roli ve vývoji vnitřních a vnějších sil. V Qigongu se rozlišuje mezi „Dong Gong“ a „Jing Gong“. Druhý představuje tichý chi-gong, první pohybující se chi-gong.

Původ Qigongu spočívá v čínské medicíně a jako v čínské samoléčebné metodě. Qigong je více než jen cvičení nebo 60minutový program, je to cesta nebo cesta doprovázející život, která je v západním světě často zcela nepochopena. Počínaje obecnou regulací disharmonií se Qigong vyvinul v metodu související se symptomy.

Qigong si klade za cíl zvýšit individuální okamžitý výkon a vědomě vnímat tok Qi. V závislosti na cíli se z Qigongu volí různá cvičení. (např. prevence, rehabilitace).

Qigong se používá v čínských bojových uměních, rozjímání a koncentrace jako forma pohybu k kultivaci mysli a těla. Praktická implementace tedy zahrnuje nejen dechová cvičení ale také soustředění, pohyby těla a rozjímání cvičení. V jádru jde o mobilizaci Qi.

V oblasti zdraví, Qigong slouží ke stabilizaci energie vyvážit a tak bojovat proti nemocem. Qigong podporuje udržování a zotavení člověka zdraví, podporuje proces hojení, posiluje imunitní systém a předchází mnoha chorobám. Tok energie v těle zlepšuje pohyblivost a tím posiluje celek nervový systém, krev systém a lymfatický systém.

Dále zvyšuje schopnost soustředění prostřednictvím mentální a emoční síly. Působí tedy nejen fyzicky, ale i psychologicky. Zejména v moderní společnosti se Qigong stává zvláštním efektem týkajícím se existujících civilizačních nemocí, jako jsou záda bolest, krev vysoký tlak, revmatismus, srdce nemoci, bolesti hlavy uva

Vědecké design medicíny, jak to západní civilizace ví, lze částečně vrátit zpět k čínským postupům, popis je nicméně možný pouze u čínského jazyka. Historický původ Qigongu leží velmi daleko vzadu. Již v Zhuangzi byly určité formy cvičení přenášeny hedvábnými obrázky.

V taoismu, buddhismu a konfucianismu byl Qigong používán k náboženským účelům. Taoista „Xu Xun“ poprvé použil termín Qigong k označení různých bojových cvičení. Na rozdíl od západní filozofie, kde se neustále vyvíjejí nové metody, na nichž celý výcvik (viz silový trénink apod.).

je založena, tradice Dálného východu sahá zpět k metodám, které jsou staré tisíce let a předávají se z generace na generaci. V 50. letech 20. století byl Qigong používán pro zdraví cvičení lékaře Liu Guizhena. V nejstarším čínském díle kolem roku 200 př

„HUANG DI NEI JING SO WEN“, cvičení / cvičení těla byla poprvé pojmenována pro stabilizaci a udržení zdraví. S naším západním chápáním zdraví a pohybu je téměř děsivé, jak dlouho trvalo získání tohoto vhledu. Poprvé byly záznamy z doby před asi 2500 lety nalezeny ve vesnici Mawangdui, kde byli lidé rozeznatelní v různých formách strečink a dechová cvičení.

Cvičení byla již tehdy považována za profylaxi proti různým nemocem. Jednotlivé techniky „Shaolinských mnichů“ nacházely v Qigongu jen velmi řídkou harmonii. Tyto techniky se skládají především z metod svalového napětí a relaxace.

Snaží se sbírat krev centrálně a podejte jej zvláštním částem těla. Výcvik může trvat až 16 hodin. Ve Výzkumném ústavu pro Qigong v Pekingu je již registrováno více než 1000 různých forem qigongu. Cvičení qigongu je uznáno, když jsou alespoň dvě ze čtyř cvičebních jednotek v rámci cvičení sloučeny dohromady.

Tím se pokouší vytvořit přechod mezi nebem, zemí a člověkem. Jde o pozornost, uvolnění a disciplínu. Toto vědomé zaměření pozornosti vytváří nevědomý vývoj vnitřního napětí. Zejména v bojových uměních hraje důležitou roli stojatý sloup.

  • Relaxace
  • Zbytek
  • Hnutí
  • Dýchání
  • Představivost
  • Hudba
  • Přirozenost