Distribuce frekvence Scintigrafie

Frekvenční distribuce

Od scintigrafie dokáže poskytnout informace o většině orgánových funkcí, je velmi vhodný jako zobrazovací technika. Kromě toho je radiační expozice nižší než u rentgenových paprsků. Z tohoto důvodu se v Německu každý týden vyrobí kolem 60,000 XNUMX scintigrafů. Většina z nich se používá ke zkoumání štítná žláza.

Diagnóza

Scintigrafie lze použít k stanovení různých diagnóz. Nejběžnější indikace pro scintigrafie je zkouška štítná žláza. Pomocí radioaktivně značených látek je možné určit například hyperthyroidismus.

V tomto případě by tkáň byla po injekci indikátoru neobvykle červená, tj. Neobvykle aktivní. Lze však také detekovat cystu nebo maligní nádor (karcinom). I v těchto případech by tkáň byla metabolicky aktivnější, protože nádor vyžaduje hodně energie.

Na druhé straně na kostře lze rozpoznat zánět nebo metastáz. Vzácnou indikací pro scintigrafii je vyšetření plíce, srdce or ledvina. Scintigram však lze také použít k diagnostice možné plicní choroby embolie, zúžení Koronární tepny (koronární tepny) nebo zúžení renálních tepen.

Kromě stanovení diagnózy lze scintigrafii použít také ke sledování terapie. Například srdce je zkoumáno, zda koronární plavidla se dilatovali po vhodné terapii (scintigrafie myokardu). Nebo a větrání provádí se scintigrafie, aby se zkontrolovalo, zda jsou plíce řádně ventilovány dýchání.

Indikace pro scintigrafii jsou proto vždy ověřením diagnózy. Pokud například lékař podezřívá pacienta zdravotní historietj. konzultace mezi lékařem a pacientem, kterou může pacient trpět hyperthyroidismuslze tuto počáteční diagnózu potvrdit pomocí scintigrafie. Aby bylo možné provést scintigrafii, musí pacient dodržovat určitá pravidla, aby byla zajištěna bezpečnost a spolehlivost diagnózy.

Například pokud pacient bere léky na hyperthyroidismusmusí před léčbou přestat užívat. Pokud pacient léčbu nepřestane, scintigrafie nemůže poskytnout přesné hodnocení, protože aktivita štítné žlázy je léčbou narušena. Při zkoumání srdce, měl by pacient přijít na vyšetření prázdný žaludek, tj. neměl několik hodin před vyšetřením pít ani jíst.