Scintigrafie je zobrazovací procedura, která hraje rozhodující roli v nukleární lékařské diagnostice. K vytvoření obrazu, takzvaného scintigramu, se pacientovi podávají radioaktivně označené látky. Tyto látky vyzařují záření a poté je lze detekovat gama kamerou v příslušném orgánu nebo tkáni.
Pomocí radioaktivní látky lze konkrétně vyšetřit tkáň nebo orgány. Za tímto účelem je pacientovi injikován radioaktivní materiál. Pacient může být buď injekčně podán přímo, nebo podán orálně ve formě tablet.
Podle toho, která tkáň nebo orgán má být vyšetřen, jsou vhodné různé materiály. Například existují látky, které se obzvláště dobře hromadí v kostní tkáni. Tato látka, která je specifická pro jednu tkáň, se nazývá stopovací látka.
Například existuje radioaktivní jód částice pro zkoumání štítná žláza nebo 99mTc-iminodioctová kyselina pro vyšetření hepatobiliární funkce (tj. funkční účinnost nebo játra včetně žlučník). V případě kosti je to obvykle izotop technecia 99mTc. Tento izotop je uložen v kosti a zůstává tam.
Z kosti nyní částice vyzařuje paprsky gama. Tyto gama paprsky lze detekovat pomocí kamery. Na počítači se zobrazí barevný vizualizovaný obrázek.
Čím častěji částice vyzařuje tzv. Záblesky světla, tj. Paprsky gama, tím černější je oblast v obrazu. Na barevném obrázku modrá barva znamená nízkou aktivitu radioaktivních částic v tkáni, zatímco červená znamená, že radioaktivní částice jsou velmi aktivní. Radioaktivně označené částice lze tedy použít ke zjištění, jak aktivní je tkáň v tuto chvíli.
Pokud oblasti štítná žláza rozsvítí se modře ve scintigramu, můžete si být jisti, že tato část štítné žlázy již z nějakého důvodu není správně aktivní. Červená barva současně označuje ohnisko zánětu. Pokud se v orgánu objeví zánět, je metabolismus mnohem intenzivnější. To vede ke zvýšení krev oběh a aktivita se zvyšuje. To je na scintigramu velmi jasně vidět, a lze tak stanovit přesnou diagnózu.
