Definice
Pokud není v oběhu krev v plavidla postižené osoby kvůli pohřešované (nebo neproduktivní) srdce akce, tomu se říká (srdeční) zástava.
Úvod
In nouzové léky, srdeční zástava představuje akutně život ohrožující stav. Částečně shodné použití termínu „klinická smrt“ je zavádějící v tom smyslu, že srdeční zástavu lze zvrátit, pokud budou včas přijata protiopatření. Zatímco nouzové srdeční masáž a dýchání (kardiopulmonální resuscitace) může přinejlepším resuscitovat pacienta a případně dokonce uniknout bez trvalého poškození, tento postup není vždy úspěšný.
V případě, že srdce, a tedy oběh postižené osoby, se znovu nedostane, je definitivní nevratná smrt nevyhnutelným důsledkem srdeční zástavy bez umělé údržby krev oběh v průběhu vhodného přístrojového lékařství. Pokud k tomu došlo nečekaně a náhle, šlo o takzvanou náhlou srdeční smrt.
- Zástava srdce - příčiny a okamžitá opatření
- První pomoc
Příčiny
Převážná většina pozorovaných srdečních zástav je spojena s koronární srdce onemocnění (CHD) nebo závažné srdeční arytmie. Zvětšené srdce (rozšířené nebo hypertrofické kardiomyopatie) může být také příčinou srdeční zástavy. Další nemoci vedoucí k těžkým srdečním arytmiím jsou vzácnější, stejně jako další vrozené a genetické i získané chyby v anatomické nebo elektrofyziologické struktuře srdce.
Podobně odchylky koncentrací draslík (hyper- nebo hypokalémie), vápník (hyperkalcemie), magnézium (hypomagnezemie) nebo ionty H + (acidóza) Ve krev z jejich optima může vyvolat srdeční zástavu. V extrémních případech silný alergická reakce (anafylaktický šok) stejně jako nadměrná aktivace tzv. sympatiku nervový systém, například v důsledku silného stresu, může vést k zástavě srdce. Vzácná, ale také možná, je opačná příčina, nadměrná stimulace takzvané parasympatické regulace srdeční činnosti, například cizím tělesem uvízlým v jícnu, které pak vyvíjením tlaku na parasympatickou nervovou šňůru (nervus vagus) vedoucí k srdci, zpomaluje srdeční rytmus (bradykardie) do té míry, že se srdeční akce může konečně úplně zastavit.
Tento takzvaný vagální reflex může být také spuštěn náhlým chladem, jako je skok do ledové vody, nebo náhlým velmi silným bolest nebo násilí na plexu horní části břišního nervu (solární plexus). Mezi další mechanicko-reflexní příčiny srdeční zástavy patří syndrom Carotissinus. U tohoto syndromu buňky měřící krevní tlak ve velkých krčních tepnách (karotidách) také nepravdivě vysoký krevní tlak v důsledku tlaku (zvenčí nebo zevnitř, například kvůli nádoru) nebo vadné regulace.
Tímto způsobem inhibují činnost srdce. Na druhou stranu je možnou příčinou silný tlak vyvíjený na samotné srdce - například při nehodě. Ve vzácných případech otravy nebo léky (předávkování) (např diazepam nebo antiarytmické léky), stejně jako užívání drog (kokain) jsou také příčinou srdeční zástavy.
Dalšími možnými příčinami jsou obecný nedostatek čerpatelné krve (hypovolémie) a mechanická obstrukce činnosti srdce, například tekutinou v perikardium (perikardiální tamponáda). Kromě toho těžké plíce problémy (např pneumotorax nebo plicní embolie) nebo poškození mozek (např. v průběhu a mrtvice) může také vést k zástavě srdce, stejně jako hypertermie nebo úraz elektrickým proudem. Obecně lze zástavu srdce rozdělit do jedné z následujících kategorií, v závislosti na příčině
- V tzv asystole, srdce není ani elektricky, ani mechanicky aktivní, zatímco elektromechanické oddělení je charakterizováno selháním přenosu elektrických signálů do srdečních svalů komor a / nebo síní, které se k nim jinak stahují.
- Celkové funkční selhání srdce v bezdušové komoře tachykardie je založen na tak vysoké rychlosti opakované kontrakce, že čerpací pauzy (diastoly) jsou příliš krátké na to, aby během této doby umožňovaly tok krve do srdce.
- A konečně, ventrikulární fibrilace je způsobena skutečností, že chybně „kroužící“ excitace v komoře vede k nepřetržité nekontrolované kontrakci srdce, což také brání pumpování.
