Oocyt, vajíčko
Obecné informace
Vaječná buňka je ženská zárodečná buňka lidské bytosti. Je haploidní. To znamená, že obsahuje pouze jednu sadu chromozomy. U žen se vaječné buňky vyvíjejí z původních zárodečných buněk a používají se k reprodukci a přenosu genetických charakteristik z matky na dítě.
Původ
Oocyty se produkují ve vaječníku během procesu zvaného oogeneze. Během oogeneze probíhají dvě dělení zrání: Druhá dělení zrání však probíhá pouze tehdy, když je vajíčko oplodněno spermie buňka. Na konci oogeneze existují čtyři buňky, z nichž pouze dvě se skutečně vyvinou do plnohodnotných oocytů, ostatní se uvolňují jako takzvaná polární těla.
Na rozdíl od svých prekurzorových buněk pak výsledné buňky již nejsou diploidní, ale haploidní, tj. Obsahují pouze jednu sadu chromozomy. Když je vaječná buňka dosažena a spermie buňka (spermie) během oplodnění, která je také haploidní, a tyto dvě buňky se spojí dohromady, diploidní buňka s kompletní sadou chromozomy je znovu vytvořen, ze kterého je dělitelná zygota a nakonec embryo se může vyvinout. Zatímco mužská zárodečná buňka dodává výhradně zygotu DNA, vaječná buňka přispívá kromě své DNA také buněčnou vodou (cytoplazma) a dalšími buněčnými organelami, zejména mitochondrie, které také obsahují DNA, ale které lze předávat pouze z matčiny strany.
- První dělení odpovídá meióze,
- Druhá mitóza.
Struktura vaječné buňky
Oocyty jsou největšími buňkami v přírodě. Z tohoto důvodu je i lidská vaječná buňka, která bývá u všech obratlovců jednou z těch menších, stále viditelná pouhým okem. Například vejce savců nejsou tak velká jako vejce ptáků nebo plazů, protože embrya savců jsou vyživována placenta a proto není ve vajíčku potřeba žádný žloutek nebo vaječný bílek jako další potrava.
Lidská vaječná buňka má průměrný průměr 0.11 až 0.14 milimetrů. Na velmi vnější straně vaječné buňky je krycí vrstva zvaná zona pellucida, vnější vaječná membrána. Tato vrstva hraje důležitou roli při hnojení Proteinů obsažené v této obálce může svazovat spermie buňka do vajíčka.
Jakmile k tomu dojde, zona pellucida se rozpustí. K vnější vaječné membráně přiléhá takzvaný perivitelinový prostor. V této oblasti spermie zůstávají na krátkou dobu, jakmile se jí podařilo proniknout do zona pellucida.
Zde se také nacházejí polární tělíska, která obsahují přebytečnou DNA, kterou nyní plnohodnotné vaječné buňky již nepotřebují. Na druhé straně tohoto prostoru naplněného kapalinou je vnitřní vaječná membrána, která je buněčná membrána vaječné buňky (oolem). Uvnitř vaječné buňky je ooplazma, která obsahuje buněčné jádro s haploidní DNA. Kromě toho obsahuje ooplazma několik vezikul, které obsahují tuk a albumin, mimo jiné. V první fázi embryonálního vývoje slouží tyto vezikuly k výživě buňky.
