Zánět žaludku

Úvod

Zánět žaludek je rozšířený klinický obraz, který představuje nezanedbatelný problém jak pro postiženou osobu, tak pro naši společnost obecně. Každá pátá osoba v Německu byla zasažena alespoň jednou. I v jiných zemích je gastritida s mnoha různými charakteristikami a různými příčinami předmětem diskuse.

Nejen, že příslušné složky potravin a infekce žaludek s určitými patogeny hrají roli, ale rizikové faktory jako např kouřenívelkou roli hraje také alkohol, stres atd. Je proto důležité si uvědomit, jak zánět žaludek jak se to dá rozpoznat a co se s tím dá dělat.

V případě akutního zánětu žaludku se projevují příznaky jako nevolnost a tlakem podobné bodnutí bolest v oblasti žaludku jsou v popředí. Navíc k nevolnost, člověk automaticky pociťuje menší chuť k jídlu. To není neobvyklé nevolnost vést ke zvýšenému říhání a zvracení, protože zánět žaludku je velmi podrážděný.

Pokud je nemoc velmi výrazná, zvracení of krev může dokonce nastat. Kromě toho existuje obecný pocit nemoci a slabosti, který souvisí mimo jiné se sníženým příjmem potravy v důsledku zánětu v žaludku a obecně zánětlivého procesu. V extrémních případech dokonce může být žaludeční krvácení a hlubší poškození sliznice žaludku.

V závislosti na umístění v žaludku se to projevuje jako zvracení of krev (hemateméza) nebo dehtovitá stolice (utrpení). Intenzita bolest velmi se liší. V případě chronická gastritida, příznaky nejsou tak jednoznačné.

V mnoha případech se neobjeví žádné příznaky, a pokud se vyskytnou, mají podobu nespecifické bolest v horní části břišní oblast. U gastritidy typu A nedostatek vitaminu B12 anémie se mohou vyvinout v průběhu onemocnění. V některých případech se postižené osoby cítí vyčerpané a bezmocné.

Identifikace zánětu v žaludku proto není vždy tak snadná. Rovněž je třeba rozlišovat mezi akutními a chronickými příčinami zánětu žaludku. Jednou z příčin akutního zánětu je nadměrná konzumace jídla nebo alkoholu.

Jakákoli nadměrná expanze žaludku v důsledku příliš velkého množství jídla nebo zúžení výstupu žaludku podporuje produkci velkého množství žaludeční kyselina. Na druhou stranu, léky ze skupiny nesteroidních protizánětlivých léků, jako je kyselina acetylsalicylová (lék na bolest hlavy), ale také léky jako kortizon or cytostatika (chemoterapie) dráždí sliznici žaludku. Otrava jídlem způsobené bakterie požití s ​​jídlem také vede k zánětlivé reakci.

Stres také hraje důležitou roli při rozvoji zánětu v žaludku. Stres také zahrnuje zranění nebo popáleniny žaludku, ke kterým může dojít během operace nebo stavu šok. Ale psychický stres se také může podvědomě projevit zvýšenou produkcí žaludeční kyselina a vést k zánětu.

Byly popsány tři různé formy gastritidy, a tedy tři různé příčiny chronická gastritida: Všechny zmíněné příčiny jsou založeny na dvou principech, které poškozují žaludeční výstelku: Na jedné straně jsou buňky v žaludku stimulovány k produkci více žaludeční kyselina, takže žaludeční kyselina je přítomna ve škodlivých koncentracích a prostředí se celkově stává kyselějším. Na druhé straně jsou buňky, které produkují přirozenou ochrannou vrstvu hlenu, inhibovány, takže k infekcím dochází snadněji.

  • Zánět typu A (autoimunitní): Příčina není známa.

    V některých případech však existuje souvislost s autoimunitním onemocněním, jako je cukrovka mellitus typu 1 nebo Hashimotova typu tyreoiditida. V průběhu dlouhodobého onemocnění vede nakonec snížený příjem vitaminu B-12 ke zhoubnému stavu anémie.

  • Zánět typu B (bakteriální): Tento zánět je způsoben infekcí bakterií Helicobacter pylori, která se s věkem stává častější.
  • Zánět typu C (chemický): K tomuto typu zánětu žaludku dochází, když se nesteroidní protizánětlivé léky užívají nepřetržitě (viz výše) nebo když se zvyšuje zpětný tok žluč do žaludku.

U akutní formy zánětu v žaludku je již užitečné jednoduše se vyhnout škodlivým látkám, jako je alkohol. Přestávka na jídlo, jejíž délka by měla být závislá na příznacích, navíc přispívá k rychlejšímu zotavení žaludeční sliznice. Neměl by však být zanedbáván dostatečný příjem tekutin.

Pokud se příznaky zlepší, může být příjem potravy obnoven pomalu. Léková terapie s takzvanými inhibitory protonové pumpy, které zabraňují uvolňování žaludeční kyseliny, nebo jinými žaludečními léky (např antacida) lze uvést jako doplněk. Pokud nevolnost a zvracení nezmizí samy, lze k jejich léčbě použít také speciální léky.

U chronického zánětu typu B, kde se pozornost zaměřuje na infekci Helicobacter pylori, cílem je zabít tuto bakterii. Za tímto účelem se používají dvě různé takzvané „trojité terapie“, z nichž každá sestává z kombinace tří léků: inhibitor protonové pumpy (inhibitor žaludeční kyseliny) a dva antibiotika. Tato terapie trvá asi sedm dní a má vysokou úspěšnost.

Helicobacter pylori léčba může být také užitečná při zánětu typu A. Pokud existuje další nedostatek vitaminu B12, tento vitamin lze nahradit léky. Léčba zánětu typu C zahrnuje primárně vysazení nesteroidních protizánětlivých léků a užívání inhibitorů protonové pumpy.

Akutní zánět žaludku je diagnostikován na základě příznaků spojených s gastroskopie a vzorkování. Vzorek odebraný z podezřelé oblasti žaludku během gastroskopie je poté histologicky vyšetřen. To znamená, že tkáň doplněná speciálním barvením je prohlížena a hodnocena při vysokém zvětšení.

Pokud je zvýšený počet bílých krev buňky jsou viditelné v horní vrstvě sliznice a tato vrstva již není neporušená, což podporuje podezření na zánět sliznice žaludku. Chronická forma zánětu v žaludku naléhavě vyžaduje gastroskopie a testování na Helicobacter pylori, protože příznaky nejsou vždy indikativní. I v tomto případě vzorek žaludku sliznice by měly být užívány během gastroskopie, aby bylo možné histologicky přesněji vyhodnotit tkáň a rozsah zánětu.

Testování bakterie se obvykle provádí dva týdny po trojnásobné léčbě antibiotiky. Bakteriální patogen lze detekovat různými způsoby. Jednou z možností je detekovat to ve vzorku odebraném z sliznice.

Dále existuje možnost dechového testu, při kterém určitá koncentrace značného oxidu uhličitého ve vydechovaném vzduchu svědčí o Helicobacter pylori. Dále samotná bakterie nebo protilátky proti němu lze vyhledat ve stolici a krevním séru. Nakonec však pouze vzorek odebraný z sliznice žaludku je nezvratný.