Stručné shrnutí
- Průběh onemocnění a prognóza: Obvykle velmi dobrá s definovatelnými nádory výhradně v oblasti vaječníků; malá šance na uzdravení v konečné fázi a v případě metastázy (zamoření orgánů mimo dutinu břišní)
- Léčba: operace s odstraněním vaječníků, vejcovodů, dělohy, velké břišní sítě, případně částí střeva, slepého střeva nebo lymfatických uzlin; chemoterapie, zřídka radioterapie
- Příčiny a rizikové faktory: Z velké části neznámé; riziko zvýšené genetickými faktory, predispozicí, mnoha ženskými cykly, určitými faktory prostředí; riziko nižší antikoncepcí a těhotenstvím
- Diagnóza: palpace břicha, ultrazvuk, počítačová tomografie a/nebo magnetická rezonance, cystoskopie nebo rektoskopie, krevní test, vzorek tkáně
Co je to rakovina vaječníků?
Lékaři rozlišují u rakoviny vaječníků různé typy nádorů v závislosti na buňkách tkáně, ze kterých se nádor vytvořil.
Epiteliální nádory tvoří většinu nádorů u rakoviny vaječníků a vyvíjejí se z buněk nejvyšší buněčné vrstvy vaječníků (epitel). Příkladem je Brennerův nádor, který bývá nezhoubný a postihuje ženy po menopauze. Vzácně je tento nádor maligní. Jiné formy, jako je serózní cystadenokarcinom nebo mucinózní karcinom, jsou jednoznačně maligní.
Zárodečné stromální nádory tvoří skupinu různých nádorů, které se vyvíjejí z embryonálních zárodečných linií nebo buněk gonád. I zde existují formy benigní a maligní. Skupina čistých stromálních tumorů je převážně benigních.
Mezi čisté zárodečné nádory patří například nádory z granulózních buněk (GCT), které jsou považovány za málo maligní. Skupina smíšených zárodečných stromálních nádorů zahrnuje nádory Sertoli-Leydigových buněk a zárodečné stromální nádory NOS. Nelze je jednoznačně klasifikovat na základě tkáňových změn.
Zhoubný karcinom vaječníků rychle tvoří dceřiné nádory, tzv. metastázy. Ty se šíří hlavně v břišní dutině a pobřišnici. Játra, plíce, pohrudnice nebo lymfatické uzliny jsou však někdy také ovlivněny krevními a lymfatickými kanály.
Rakovina vaječníků: staging
Onemocnění postupuje ve čtyřech fázích, které jsou klasifikovány podle tzv. FIGO klasifikace (Fédération Internationale de Gynécologie et dʼObstétrique):
- FIGO I: Rané stádium. Rakovina vaječníků postihuje pouze tkáň vaječníků (jsou postiženy jeden nebo oba vaječníky).
- FIGO II: Nádor se již rozšířil do pánve.
- FIGO III: Rakovina metastázovala do pobřišnice (peritoneální karcinomatóza) nebo do lymfatických uzlin.
- FIGO IV: Velmi pokročilé stadium. Nádorová tkáň je již mimo dutinu břišní (např. vzdálené metastázy do plic, dostávají se tam krevním řečištěm nebo lymfatickým systémem).
Rakovina vaječníků postihuje většinou starší ženy po menopauze. Podle Institutu Roberta Kocha (RKI) je střední věk nástupu onemocnění 69 let. Rakovina vaječníků se zřídka vyskytuje před 40. rokem věku. Rakovina vaječníků je po rakovině prsu druhým nejčastějším zhoubným nádorem ženských reprodukčních orgánů. Riziko vzniku zhoubného nádoru na vaječnících je 1.3 procenta (je postižena jedna ze 76 žen).
Jiné nádory vaječníků
Nádory se vyskytují i ve vaječnících, které nejsou důsledkem degenerace ovariálních buněk – jako jsou dceřiné nádory jiných rakovin. Patří mezi ně Krukenbergův nádor, který se vyvíjí jako sekundární nádor rakoviny žaludku.
Rakovina vaječníků: příznaky
Vše důležité o typických příznacích rakoviny vaječníků se dočtete v článku Rakovina vaječníků – příznaky.
Jak rakovina vaječníků postupuje a jak dlouho může člověk přežít?
V mnoha případech se nádor vyvíjí nepozorovaně bez časných příznaků, takže je těžké říci, jak rychle rakovina vaječníků roste. Tento typ nádoru bývá diagnostikován až v pokročilém stádiu.
Pokud se rakovina již rozšířila do břicha, šance na uzdravení jsou nízké. V konečné fázi rakovina vaječníků často postihla celé tělo. Orgány mimo dutinu břišní jako játra a plíce pak obsahují také metastázy. V této fázi je průměrná délka života pouhých 14 měsíců. U pacientek s pokročilým karcinomem vaječníků se onemocnění často vrací po ukončení terapie.
Celkově má rakovina vaječníků nejhorší prognózu ze všech gynekologických nádorů.
Jaká je léčba rakoviny vaječníků?
Léčba rakoviny vaječníků zahrnuje dva hlavní postupy: chirurgii a chemoterapii. Ve většině případů lékař léčí pacienta kombinací obojího. Jaký postup terapie se použije, závisí na stadiu nádoru.
Chirurgie
Operace slouží i k diagnostickým účelům. Lékař má možnost prohledat celou dutinu břišní, zda neobsahuje metastázy. Pokud jsou přítomny například nápadně zvětšené lymfatické uzliny, odebere většinou vzorky tkáně k dalšímu vyšetření.
Chemoterapie
Po operaci obvykle následuje chemoterapie. Léčba má zabránit dalšímu rozvoji nádorových ložisek, která nemusela být odstraněna nebo nebyla zcela odstraněna. Léky (cytostatika) působí buď na celé tělo, nebo mohou být dodávány cíleně do břišní dutiny. Zabíjejí rakovinné buňky. Nejúčinnější proti rakovině vaječníků jsou látky obsahující platinu, jako je karboplatina, která se podává v kombinaci s jinými látkami, jako je paklitaxel.
Existují další léky, které specificky interferují s určitými charakteristikami nádoru, aby pomohly chemoterapii fungovat. Látky, které potlačují tvorbu nových cév, například zhoršují zásobování nádoru kyslíkem a živinami, a tím zpomalují jeho růst.
Pokud je nádor na vaječníku diagnostikován velmi brzy, chemoterapie nemusí být nutná.
Co spouští rakovinu vaječníků?
Jako téměř každý typ rakoviny se rakovina vaječníků vyvíjí z buněk, které nekontrolovatelně rostou; v tomto případě se jedná o tkáňové buňky vaječníků. V pozdější fázi pak nádor tvoří metastázy, které se šíří do okolní tkáně, například do břišní dutiny. Není podrobně známo, proč buňky degenerují. Zdá se však, že roli hrají genetické faktory, protože rakovina vaječníků se vyskytuje v rodinách a určité genetické změny (mutace) se u pacientek s rakovinou vyskytují častěji.
Při rozvoji onemocnění navíc hraje roli počet ženských menstruačních cyklů. U žen s pozdní první menstruací a časným nástupem menopauzy je proto menší pravděpodobnost vzniku nádoru na vaječníku. To platí i pro ženy, které byly jednou nebo vícekrát těhotné nebo užívaly hormonální antikoncepci nepřetržitě delší dobu.
Genetické a environmentální faktory
Ženy, jejichž příbuzní prvního stupně měli rakovinu prsu nebo vaječníků, jsou vystaveni zvýšenému riziku rozvoje této nemoci. Svou roli mohou hrát i škodlivé vlivy prostředí a nezdravá strava. Existují důkazy, že nadváha (obezita) zvyšuje riziko rozvoje onemocnění.
Jak se diagnostikuje rakovina vaječníků?
První indikací nádoru vaječníku je palpace břišní stěny a ženských reprodukčních orgánů. Obvykle následuje ultrazvukové vyšetření (sonografie) břišní oblasti a pochvy. To poskytuje informace o velikosti, umístění a stavu rakovinných nádorů. Již nyní může být možné posoudit, zda je nádor benigní nebo maligní.
Do jaké míry se onemocnění již rozšířilo, lze určit pomocí počítačové tomografie nebo magnetické rezonance (CT/MRI). Tyto postupy pomáhají odhalit metastázy v hrudní nebo břišní dutině.
Pokud existuje podezření, že nádor již zasáhl močový měchýř nebo konečník, informace poskytne cystoskopie nebo rektoskopie.
Definitivní diagnóza je možná až po vyšetření vzorku tkáně (biopsie), kterou lékař nejprve chirurgicky odebere.
U rakoviny vaječníků neexistuje žádný zákonem požadovaný preventivní screening. Pravidelné gynekologické prohlídky a vaginální ultrazvuk v rámci screeningu rakoviny mohou pomoci odhalit rakovinu v raném stádiu. Diskutuje se také o tom, zda se krevní test v kombinaci s ultrazvukem stane standardním postupem k poskytnutí časných indikací rakoviny vaječníků.
