Nervový systém

Synonyma

mozek, CNS, nervy, nervová vlákna

Definice

Nervový systém je nadřazený spínací a komunikační systém přítomný ve všech složitějších živých bytostech. Nervový systém se používá zjednodušeným způsobem k integraci a koordinaci informací pro organismus:

  • Absorpce podnětů (informací), které ovlivňují tělo z prostředí nebo vznikají v těle samotném (např bolest, smyslové dojmy…)
  • Transformace těchto podnětů na nervové vzrušení (nervové impulsy, tzv. Akční potenciály), jejich přenos a zpracování
  • Vysílání nervových vzruchů nebo impulsů do orgánů, svalů atd. (Tj. Na periferii) těla.

Pro každou z těchto dílčích úkolů existují v nervovém systému speciální zařízení: Toto funkční rozdělení nervového systému na tři části - příjem stimulu, zpracování stimulu a reakce na stimuly - odpovídá také jeho prostorové struktuře: Jedinou složkou v nervovém systému je nazývá se vodivý oblouk.

Vodivý oblouk je smysluplné funkční spojení dvou nebo více neuronů (= nervových buněk s jejich prodloužením).

  • Za absorpci informací jsou odpovědná některá záznamová nebo přijímací zařízení, receptory v nervovém systému. Jako smyslové orgány (např. Uši, nos, oči atd.

    ), jsou omezeny na určité části těla a jsou specializovány na určité podněty, např. světelné nebo zvukové vlny (viz např. téma vidění). Jsou zvláště četné v kůži pro absorpci hmatových, vibračních nebo teplotních vjemů, ale také na dalších orgánech (myslete na žaludek or bolesti hlavy).

  • Veškerá informace (nervová excitace) generovaná v těchto přijímacích aparátech protéká aferentně nervy do centrálních sběrných míst, mozek a mícha, známý také jako centrální nervový systém (CNS).

    Tam jsou shromažďovány, zpracovávány a smysluplně propojeny, takže tyto dva centrální orgány lze chápat jako NEJVYŠŠÍ kontrolní centrum všech událostí v našem těle.

  • Výsledky tohoto centrálního zpracování v nervovém systému a připojení nervových impulsů jsou nyní odesílány vedoucím (nebo eferentním) nervy jako informace pro orgány (obvykle nazývané periferie) těla. Tam způsobují odpovídající reakce, jako je pohyb (když impulsy vedou do svalů), expanze nebo kontrakce plavidla (např. bledý se zděšením) nebo vliv na činnost žláz (např. když se díváme na jídlo nebo myslíme na citron, voda v našich ústech teče společně, protože slinné žlázy jsou aktivovány).

Lze si představit jednoduchý vodivý oblouk v nervovém systému jako kabel dodávající informace, centrální spínací bod (mozek or mícha) a kabel odvádějící informace pryč.

Ve vztahu k jednoduchému reflexu, například reflex patelární šlachy, to znamená: vnímání stimulu (extenzní stimul na šlachu) spojení s odpovídajícím provedením svalu pohybu (noha rozšíření). Mnoho z těchto „kabelů“ je často spojeno dohromady a vede tělem jako jeden nerv. Z nervu však není možné zjistit, která část nese příchozí a která nese odchozí informace z mozek.