Obrna: Popis
V minulosti byla dětská obrna (poliomyelitida, dětská obrna) obávanou dětskou nemocí, protože může způsobit ochrnutí, dokonce i paralýzu dýchání. V roce 1988 proto Světová zdravotnická organizace (WHO) zahájila celosvětový program na vymýcení dětské obrny. Díky tomuto programu se v Německu po roce 1990 nevyskytly žádné případy dětské obrny (pouze některé importované infekce).
V jiných regionech, jako je Afrika, se však ohniska objevují znovu a znovu, když je například z politických a náboženských důvodů pozastaveno očkování proti obrně. Neočkovaní cestovatelé se tam mohou nakazit a přivést nemoc do Evropy.
Obrna: příznaky
Průběh obrny se může lišit: U čtyř až osmi procent postižených se rozvine obrna bez postižení centrálního nervového systému (CNS), známá jako abortivní obrna. Ve vzácných případech se infekce následně šíří do CNS: U dvou až čtyř procent postižených se rozvine neparalytická poliomyelitida. Velmi vzácně se to dále rozvine do paralytické poliomyelitidy (0.1 až 1 procento případů).
Asi šest až devět dní po infekci virem obrny se u pacientů krátce rozvinou nespecifické příznaky, jako je nevolnost, průjem, horečka, bolest žaludku, bolest v krku, bolest hlavy a bolesti svalů.
Neparalytická poliomyelitida (aseptická meningitida).
Někteří pacienti s abortivní obrnou pociťují asi tři až sedm dní poté horečku, svalové křeče, bolesti zad a ztuhlý krk – příznaky, že se nemoc rozšířila do centrálního nervového systému.
U některých pacientů s neparalytickou obrnou se symptomy zpočátku zlepšují. Ale po dvou až třech dnech se horečka objeví znovu (bifázická = dvoufázová křivka horečky). Kromě toho se ochablé paralýzy rozvíjejí rychle nebo postupně. Paralýzy jsou obvykle asymetrické a zahrnují svaly nohou, paží, břicha, hrudníku nebo očí. Obvykle ochrnutí částečně, ale ne úplně, ustoupí.
Vzácně se objevují i poruchy řeči, žvýkání nebo polykání s poškozením lebečních nervových buněk a centrální respirační obrnou (bezprostřední ohrožení života!). Někdy se rozvine zánět srdečního svalu (myokarditida), který má za následek srdeční selhání (srdeční nedostatečnost).
Obrna: Příčiny a rizikové faktory
V časné fázi infekce mohou být patogeny dětské obrny přenášeny slinami (například při kašli nebo kýchání). Přenos je však primárně fekálně-orální: pacienti vylučují patogen ve velkém množství stolicí. Ostatní lidé se pak většinou nakazí konzumací potravin a nápojů, které byly v kontaktu s infekční stolicí. Špatné hygienické podmínky podporují tuto cestu šíření poliovirů.
Pacient je infekční, dokud virus vylučuje. Virus je detekovatelný ve slinách nejdříve 36 hodin po infekci. Může tam zůstat asi týden.
Vylučování viru stolicí začíná dva až tři dny po infekci a obvykle trvá až šest týdnů. Lidé s oslabeným imunitním systémem mohou dokonce vylučovat virus měsíce a roky.
Obrna: Vyšetření a diagnostika
V případě jakéhokoli podezření na obrnu musí být pacient okamžitě převezen do nemocnice a izolován od ostatních pacientů.
Pro diagnostiku poliomyelitidy se lékař zeptá přesně na průběh onemocnění a na předchozí anamnézu (anamnézu) – samotného pacienta nebo (u nemocných dětí) rodičů. Možné otázky jsou:
- Kdy se objevily první příznaky?
- Byli jste vy nebo vaše dítě v poslední době v zahraničí?
V závažných případech může lékař diagnostikovat obrnu pouze na základě příznaků. Charakteristickým znakem paralytické poliomyelitidy je bifázický průběh křivky horečky.
Obrna: Laboratorní testy
K potvrzení diagnózy dětské obrny lékař také provádí laboratorní testy:
Patogen dětské obrny lze detekovat také nepřímo, pokud se v krvi pacienta najdou specifické protilátky proti viru.
Obrna: Diferenciální diagnostika
Náhlá ochablá paralýza může být také způsobena Guillain-Barrého syndromem. Obvykle je však symetrický a může se vyřešit do deseti dnů. U Guillain-Barrého syndromu také často chybí doprovodné příznaky, jako je horečka, bolest hlavy, nevolnost a zvracení.
Pokud onemocnění postupuje bez ochrnutí, je třeba vždy jako příčinu vyloučit meningitidu nebo encefalitidu.
Obrna: Léčba
V případě podezření na obrnu musí ošetřující lékař tuto skutečnost neprodleně nahlásit příslušnému zdravotnickému orgánu a přijmout pacienta do nemocnice. Tam je pacient izolován na jednolůžkovém pokoji s vlastním WC a je o něj pečováno za přísných hygienických opatření. Izolace zůstává na místě, dokud laboratorní testy v Národním referenčním centru pro poliomyelitidu a enteroviry (NRZ PE) nebudou schopny vyloučit infekci obrnou.
Obrna: Hygienická opatření
Důsledná hygiena pomáhá předcházet šíření dětské obrny. To zahrnuje především zamezení infekce fekálně-ústním stěrem pravidelným mytím a dezinfekcí rukou. Bez ohledu na stav očkování by kontaktní osoby měly být očkovány proti dětské obrně co nejdříve.
Očkování proti obrně
Pouze kompletní očkování může chránit před obrnou. Přečtěte si více o očkování proti dětské obrně.
Obrna: Progrese a prognóza onemocnění
Paralýza může spontánně ustoupit až dva roky po infekci, pokud pacient dostává intenzivní fyzioterapii. Mírné poškození zůstává asi u čtvrtiny všech pacientů s paralytickou poliomyelitidou a těžké poškození u další čtvrtiny. Pozdními následky poliomyelitidy mohou být také kloubní deformity, nesrovnalosti v délce nohou a paží, posuny páteře a osteoporóza (atrofie kostí).
Obrna s postižením CNS: Post-polio syndrom
Roky nebo desetiletí po paralytické obrně se může objevit post-polio syndrom (PPS): Stávající paralýza se zhoršuje a dochází k chronickému ochabování svalů. Mezi doprovodné příznaky patří bolest a únava. Post-polio syndrom se může projevit nejen v těch svalech, které byly původně infekcí postiženy, ale i v nových svalových skupinách.
