Co je jód?
Jód je životně důležitý stopový prvek, který je naléhavě potřebný pro funkci lidské štítné žlázy. Je centrální složkou hormonů štítné žlázy, které regulují především energetický metabolismus.
Kromě toho se podílejí na procesech tvorby kostí, růstu a vývoje mozku. Při déletrvajícím (chronickém) nedostatku jódu se štítná žláza zvětšuje (struma).
Jak funguje jód?
Jód je absorbován potravou a metabolizován ve štítné žláze. S dodaným jódem tvoří štítná žláza jak tyroxin (T3), tak trijodtyronin (T4) – dva důležité hormony štítné žlázy.
Jemně vyladěná souhra obou hormonů výrazně řídí energetický metabolismus organismu.
Pokud tělo produkuje příliš málo hormonů štítné žlázy, dochází k nedostatečné činnosti štítné žlázy (hypotyreóza). To může mít mnoho příčin. Může to být například důsledek autoimunitní reakce proti štítné žláze (např.: Hashimotova tyreoiditida), chirurgického odstranění štítné žlázy nebo (chronicky) výrazného nedostatku jódu.
V závislosti na příčině se hypotyreóza může vyvíjet i zákeřně a projevuje se mimo jiné poruchami koncentrace nebo negativně působí na psychiku.
Kolik jódu denně potřebujete?
K vytvoření dostatečného množství hormonů štítné žlázy tělo potřebuje v průměru asi 150 – 200 mikrogramů jódu denně – skutečné množství však závisí na věku.
Ženy, které jsou těhotné nebo kojící, mohou mít zvýšenou potřebu jódu. Studie na téma jód v těhotenství však zatím nejsou jasné – případné dotazy na případnou suplementaci jódu v těhotenství si předem vyjasněte se svým ošetřujícím lékařem.
Německá společnost pro výživu nabízí následující orientaci pro doporučený denní příjem jódu:
- Kojenci a batolata do 12 měsíců: 40 – 80 mikrogramů
- Děti do 10 let: 100 – 140 mikrogramů
- Děti do 15 let: 180 – 200 mikrogramů
- Dospívající a dospělí od 15 do 51 let: 200 mikrogramů
- Dospělí od 51 let: 180 mikrogramů
- Těhotné ženy: 230 mikrogramů
- Kojící ženy: 260 mikrogramů
Jaké potraviny obsahují jód?
V Německu je však obsah jódu v půdě nízký. V důsledku toho mají potraviny na něm vyrobené také obecně nízký obsah jódu. V závislosti na typu hnojení půdy, množství jódu přidávaného do krmiva pro zvířata nebo přídavku jodizované kuchyňské soli do zpracovaných potravin se obsah může značně lišit.
Denní potřebu jódu lze v dnešní době zpravidla dostatečně pokrýt vyváženou a uvědomělou stravou. Dokonce i šetrné, mírné používání jodizované kuchyňské soli může obvykle účinně zabránit nedostatku. Nikdy byste však sami bez porady s lékařem neměli užívat (nízkodávkové) jódové tablety dostupné v lékárnách! Pokud máte podezření, že byste mohli mít nedostatek jódu, rozhodně byste si to měli nechat u lékaře objasnit.
Co se stane v případě nedostatku jódu?
Pokud však nedostatek jódu přetrvává delší dobu, stává se chronickým. Tělo reaguje postupující růst štítné žlázy (struma). Snaží se tak produkovat větší množství hormonů štítné žlázy. To se však nedaří v případě přetrvávajícího nedostatku jódu.
Více informací o nedostatku jódu naleznete zde.
Jak se v těle projevuje příliš mnoho jódu?
Nadměrný příjem jódu může být pro některé lidi nebezpečný. Zejména u starších lidí nebo pacientů s neodhalenými uzly štítné žlázy se může vyvinout život ohrožující hypertyreóza, pokud přijmou příliš mnoho jódu.
Další aplikace a úloha jódu v medicíně
V lékařství má jód i další důležité aplikace: Například se používá při léčbě rakoviny štítné žlázy radiojodem. Jedná se o cílené lokální ozáření štítné žlázy záměrně podávanými molekulami radioaktivního jódu.
Vlastnosti molekul jódu využívají lékaři také v diagnostice: protože mohou ovlivnit rentgenové záření, používají se při určitých nukleárních lékařských vyšetřovacích postupech (scintigrafie) kontrastní látky obsahující jód (např. kyselina jodobenzoová).
Elementární jód má navíc dezinfekční účinek. Je tedy hlavní složkou Betaisodony – germicidního antiseptika, které podporuje hojení ran.
