Poporodní deprese: příznaky, léčba

Stručné shrnutí

  • Příznaky: Sklíčenost, ztráta zájmu, neradost, poruchy spánku, úzkost, pocit viny, v těžkých případech: Sebevražedné a infanticidní myšlenky.
  • Léčba: jednoduchá opatření, jako jsou úlevové nabídky, psycho- a behaviorální terapie, někdy antidepresiva
  • Příčiny a rizikové faktory: Sklon k depresím, sociálním konfliktům a obavám.
  • Diagnostika: konzultace s lékařem, test poporodní deprese EPDS
  • Průběh a prognóza: Poporodní deprese se obvykle zcela vyléčí; terapie a podpora ze strany partnera a rodiny zlepšuje prognózu.
  • Prevence: Eliminovat rizikové faktory již v těhotenství.

Co je to poporodní deprese?

Poporodní deprese (PPD) je duševní onemocnění, které po porodu postihuje mnoho matek, ale i některých otců. Postižení jedinci se ocitají ve špatné náladě, cítí beznaděj a stále více se izolují od svých sociálních kontaktů.

Celkově lze rozlišit tři hlavní poporodní krize a nemoci duševního zdraví:

  1. Poporodní špatná nálada, nazývaná také baby blues nebo „dny pláče“.
  2. Poporodní deprese
  3. Poporodní psychóza

Tři poporodní duševní krize a nemoci se liší v příčině, době vzniku a typu a závažnosti příznaků. Poporodní deprese i poporodní psychóza se projeví pár týdnů po porodu.

Rozdíl mezi těmito dvěma stavy je v tom, že příznaky poporodní psychózy jsou obvykle ještě závažnější než příznaky poporodní deprese. Kromě toho se u mnoha postižených objevují halucinace a bludy.

Baby blues se projevuje pár dní po narození v důsledku hormonálních změn.

Baby blues je fáze zvýšené psychické citlivosti po narození. Obvykle to po několika dnech přejde. Přečtěte si o tom více v článku Baby Blues.

Poporodní deprese u mužů

Poporodní deprese postihuje i otce. Příčiny poporodní deprese u mužů jsou stále poměrně nejasné. Ústřední roli však pravděpodobně budou hrát konkrétní psychické a fyzické stresy nové životní situace: nedostatek spánku, méně času na koníčky, přátelství nebo partnerský vztah.

Mnoho otců také tíží pocit, že nyní musí převzít velkou zodpovědnost. Zidealizovaná představa o roli otce a pocit, že ji nelze naplnit, také podporuje depresi.

  • Předchozí depresivní onemocnění
  • Problémy v partnerství
  • Finanční starosti
  • Velká očekávání role otce

Pokud se dítě narodí předčasně, je zde také zvláštní zátěž pro otce.

Riziko poporodní deprese je zvláště vysoké u mužů, jejichž manželky prodělaly poporodní depresi.

Mezi alarmující signály poporodní deprese u mužů patří vyčerpání, netečnost a pocit vnitřní prázdnoty. Někteří muži se stávají podrážděnými, trpí změnami nálad a špatně spí. U jiných se objevují pocity viny (bez důvodu), více se trápí a pociťují úzkost.

Ve většině případů se depresivní symptomy u mužů neobjevují hned po narození ve formě „baby blues“, ale spíše se vplíží po dvou až šesti měsících. Pokud příznaky přetrvávají, je důležité včas vyhledat pomoc. Je totiž velké riziko, že se deprese stane chronickou a o to obtížněji léčitelná.

Jak poznáte poporodní depresi?

Kromě toho poporodní deprese vyvolává další příznaky, jako jsou:

  • nedostatek energie, apatie
  • Smutek, neradost
  • Vnitřní prázdnota
  • Pocit bezcennosti
  • Pocit viny
  • Ambivalentní pocity vůči dítěti
  • Beznadějnost
  • Sexuální neochota
  • Srdeční problémy
  • Citlivost
  • Chvění
  • Úzkost a záchvaty paniky

Matky s poporodní depresí navíc často projevují celkový nezájem – jak ve vztahu k dítěti a jeho potřebám, tak k rodině jako celku. Postižené osoby se v této době často zanedbávají. O dítě se řádně starají, ale chovají se k němu jako k panence a nemají žádný osobní vztah.

V těžkých případech přicházejí na mysl postižených poporodní depresí myšlenky na zabíjení. Ty se nevztahují jen na ně samotné (riziko sebevraždy), ale někdy i na dítě (infanticida).

Pozorujte tyto myšlenky v sobě, neváhejte se někomu svěřit. S těmito pocity nejste sami.

Kde můžete získat pomoc?

Léčba poporodní deprese

Individuální léčba poporodní deprese závisí na její závažnosti. V mírné formě často ke zmírnění příznaků stačí praktická podpora s péčí o miminko a domácími pracemi. V nejlepším případě tato podpora pochází od rodinných příslušníků, přátel nebo porodní asistentky. Někdy se hodí pomocník do domácnosti nebo chůva. To odlehčuje všem členům rodiny a dává jim větší svobodu pracovat na rodinné soudržnosti a plánování budoucnosti.

U těžších případů poporodní deprese je nutná psychoterapeutická léčba. Svépomoc v tomto případě již většinou nestačí. V závislosti na vlastních preferencích a doporučeních lékaře dostanou postižení příležitost k rozhovoru nebo tělesné terapii.

V lepším případě je do terapie zahrnut partner a další členové rodiny. Mimo jiné se učí, jak pro postiženého rozvíjet více porozumění, jak se s nemocí lépe vyrovnat a jak postiženého co nejlépe podpořit.

V případě potřeby dostávají ženy s poporodní depresí i medikamentózní terapii antidepresivy.

Co způsobuje poporodní depresi?

Příčiny poporodní deprese u žen nejsou dosud zcela objasněny. Existují důkazy, že hormonální změny hrají roli v ovlivnění postnatální deprese. Hormony však pravděpodobně nehrají tak velkou roli jako například v baby blues.

Existují však další faktory, o kterých je známo, že podporují nástup duševní poruchy:

Patří sem například rodinné poměry a sociální situace. Obtížná finanční situace i nedostatek podpory ze strany partnera podporují poporodní depresi. Příznaky a rozsah závisí v mnoha případech na tom, jak velkou zátěž to pro postiženou osobu je a do jaké míry je ponechána svému osudu.

Riziko poporodní deprese zvyšují i ​​duševní choroby, které se vyskytovaly u ženy před těhotenstvím nebo které se vyskytují v rodině. Délka trvání a symptomy jsou pak často ovlivněny rozsahem duševního onemocnění. Mezi tyto poruchy patří deprese, obsedantně-kompulzivní porucha, úzkostné poruchy, panické poruchy a fobie.

Jak se poporodní deprese diagnostikuje?

K dnešnímu dni neexistuje obecně uznávaný postup pro diagnostiku poporodní deprese. V mnoha případech je diagnóza subjektivní. Podezření na něj mají příbuzní nebo sám postižený. Při diskusích s rodinným lékařem nebo gynekologem se obvykle objeví jasnější obrázek.

Edinburská škála postnatální deprese (EPDS) se dosud ukázala jako nejužitečnější diagnostický nástroj. Tento dotazník je jakýmsi testem poporodní deprese. Při podezření na poporodní depresi vyplní postižení společně se svým lékařem. Tímto způsobem lze určit závažnost poporodní deprese.

Jaký je průběh poporodní deprese?

Poporodní deprese se vyvíjí v různých obdobích během prvního roku po porodu a trvá několik týdnů až let. Nástup poporodní deprese bývá pozvolný. Postižení a příbuzní tuto poruchu často poznají pozdě.

Během poporodní deprese trpící a rodinní příslušníci často ztrácejí naději, že se nemoc někdy vyléčí. Prognóza poporodní deprese je však dobrá. Postižení se zpravidla úplně uzdraví.

Jak lze poporodní depresi předcházet?

Nastávajícím maminkám či tatínkům, kteří na sobě pozorují rizikové faktory jako sklon k depresím, nízké finanční prostředky či partnerské konflikty, se doporučuje vyhledat pomoc ještě před porodem.

Podpora v domácnosti a při péči o novorozence odlehčí mladé mamince a zajistí její zotavení z porodu a šetrné zabydlení se v nové životní situaci.