Bušení srdce: příčiny, léčba

Stručné shrnutí

  • Příčiny: Silné emoce, jako je vzrušení nebo úzkost, fyzická námaha, srdeční onemocnění, hypertenze, hypertyreóza, hormonální výkyvy, šok, plicní embolie, otrava, léky, drogy, nikotin, kofein, alkohol
  • Léčba: Dle základní příčiny relaxační cvičení, léky (sedativa, léky na srdce), katetrizační ablace, kardioverze.
  • Kdy navštívit lékaře? Při déletrvajícím nebo opakujícím se bušení srdce. V případě další dušnosti, tísně na hrudi nebo bolesti zavolejte lékaře pohotovostní služby!
  • Diagnóza: Anamnéza, fyzikální vyšetření, EKG, dlouhodobé EKG, případně ultrazvuk srdce.
  • Prevence: Používejte relaxační techniky, pokud máte známý sklon k bušení srdce; vyhnout se alkoholu, nikotinu a kofeinu.

Jaké jsou možné příčiny palpitací?

Palpitace mohou mít různé příčiny. Často jsou palpitace neškodné a dočasné, například při vzrušení, stresu nebo fyzické námaze. Někdy je za tím ale nemoc. Pak leží příčina v srdci, jiném orgánu nebo vnějších vlivech.

Neškodné příčiny bušení srdce

Psychologické příčiny bušení srdce

V některých případech psychické příčiny spouštějí také fyzické příznaky, jako je bušení srdce. Lékaři mluví o psychosomatických příčinách. Může se jednat například o přetrvávající stres nebo úzkostné a panické poruchy.

Srdce jako příčina tachykardie

Hlavní příčinou tachykardie je samotné srdce. Pro pochopení je zde stručný pohled na to, jak funguje vitální sval: Specializované buňky srdečního svalu generují elektrické impulsy (vzruchy). Ty se pohybují po převodních cestách v srdci a spouštějí svalovou kontrakci – srdeční tep.

Hlavní roli hraje tzv. sinusový uzel v pravé srdeční síni s frekvencí 60 až 80 vzruchů za minutu (u dospělých). Pokud je tento vzruchový převodní systém narušen, např. sníženým průtokem krve, dalšími převodními cestami nebo poruchami sinusového uzlu, často dochází k bušení srdce.

Nejdůležitější příčiny tachykardie související se srdcem jsou:

Ischemická choroba srdeční (ICHS): Jedná se o poruchy krevního oběhu srdce způsobené zúžením koronárních tepen v důsledku arteriosklerózy. V některých případech vedou k srdečním arytmiím (jako je tachykardie) a srdečním záchvatům.

Ventrikulární flutter/fibrilace komor: Zde se srdeční komory velmi rychle stahují (200 až 800krát za minutu). V důsledku toho se krev již nedostane do oběhového systému – následky jsou bezvědomí, zástava dechu a oběhu. Hrozí akutní ohrožení života!

Sinusová tachykardie: Zde pracuje sinusový uzel zrychlenou rychlostí více než 100 vzruchů za minutu. Tato forma bušení srdce je často pozorována při úzkosti, záchvatech paniky nebo horečce.

Reentry tachykardie AV uzlu: Během reentry se cirkulární vzruchy šíří mezi srdečními komorami a síněmi a zrychlují tepovou frekvenci. Typické jsou náhlé bušení srdce, které samy vymizí.

Komorová tachykardie: Další impulsy v komorách způsobují, že srdce bije rychleji a neefektivněji. Nebezpečným důsledkem může být fibrilace komor.

Wolff-Parkinson-White syndrom (WPW syndrom): Postižení jedinci mají od narození extra vedení mezi síní a komorou. To často vede k náhlému bušení srdce a dokonce i bezvědomí.

Vysoký krevní tlak: Vysoký krevní tlak někdy vyvolává vysokou tepovou frekvenci.

Jiné příčiny palpitací

Za určitých okolností jsou příčinou palpitace jiné zdravotní stavy. Příklady:

  • Hypertyreóza (hyperaktivní štítná žláza)
  • Hormonální výkyvy během menopauzy
  • Šok po zranění s velkou ztrátou krve
  • Anémie (anémie krve)
  • Plicní embolie

Vnější vlivy, které mohou bušení srdce spustit

Kromě neškodných a se srdcem souvisejících příčin mohou bušení srdce spustit i vnější vlivy.

  • Otrávení
  • Některé léky, jako jsou stimulanty (stimulanty)
  • drogy
  • Alkohol
  • Nikotin
  • kofein

Co dělat při bušení srdce?

Vhodná léčba palpitací závisí na příčině.

Co můžete udělat sami

Následující tipy mohou pomoci zastavit nebo alespoň uklidnit závodní nebo závodní srdce:

Masáž krku: Tam, kde cítíte puls na krku, se nachází karotický nerv. Snímá tlak v krčních tepnách a řídí krevní tlak. Tuto oblast lehce masírujte ukazováčkem a prostředníčkem. To může zpomalit srdeční tep. Ale pozor: většinou také trochu klesne krevní tlak, proto je nejlepší tuto techniku ​​používat pouze vleže nebo vsedě.

Valsalvův manévr: Zde držíte nos a snažíte se jemně vydechnout se zavřenými ústy. To zvyšuje tlak v hrudníku a zpomaluje srdeční tep.

Vyhněte se alkoholu, kávě a cigaretám: Trpíte-li častěji bušením srdce, raději se vyhněte látkám zvyšujícím tep a krevní tlak. Patří mezi ně alkohol, kofein a nikotin.

Snížit stres: Hlavní příčinou bušení srdce je stres. Zpomalte ve své každodenní rutině a použijte relaxační techniky. Patří mezi ně progresivní svalová relaxace, autogenní trénink nebo například jóga.

Domácí léčba má své limity. Pokud se příznaky nezlepšují nebo se dokonce zhoršují, poraďte se s lékařem!

Léčba lékařem

Jakmile se zjistí, co je příčinou bušení srdce, lékař zahájí vhodnou léčbu. Pokud lékař určí organickou příčinu příznaků, prvním krokem je léčba základního onemocnění. Může se jednat například o léčbu hypertyreózy nebo srdečních chorob.

Léky

Proti bušení srdce často pomáhají léky. Například v případě fibrilace síní lékař předepisuje léky proti arytmii (antiarytmika, jako je adenosin). Pomáhají obnovit srdeční rytmus do normálu. Ve většině případů také předepisuje antikoagulancia, aby čelila zvýšenému riziku cévní mozkové příhody spojené s fibrilací síní.

Mezi další možnosti léčby tachykardie patří betablokátory nebo antagonisté vápníku. Snižují tepovou frekvenci a tím zpomalují tep.

Pokud psychologické faktory, jako je stres nebo úzkost, spouštějí bušení srdce, v závažnějších případech pomáhají sedativa, jako jsou benzodiazepiny.

Další možnosti léčby palpitací

U WPW syndromu je například někdy nutné obliterovat nadpočetnou převodní dráhu (katétrová ablace).

Je-li tachykardie způsobena život ohrožující fibrilací komor, pokouší se ji co nejrychleji zastavit pomocí elektrických výbojů (elektrokardioverze).

V některých případech může být vhodné chirurgické použití automatického defibrilátoru.

Jaký je pocit bušení srdce?

U zdravých dospělých bije srdce v klidu 60 až 80krát za minutu. V případě bušení srdce (tachykardie) bije srdce u dospělých více než 100krát za minutu – bez fyzické námahy, jako je sport nebo fyzická práce, nebo emocionální reakce, jako je radost, strach nebo vzrušení jako spouštěč (v těchto případech zrychlený puls je normální).

V jakém okamžiku mluvíme o palpitacích?

Jak rychle srdce normálně bije, závisí také na věku. Děti mají například obvykle vyšší tepovou frekvenci než dospělí. U malých dětí se srdeční frekvencí 100 tepů za minutu proto obvykle není důvod k obavám.

Normální srdeční frekvence (za minutu) v klidu je:

  • Pro kojence/novorozence: 120 až 140 tepů.
  • Pro děti a dospívající: 80 až 100 tepů
  • Pro dospělé: 60 až 80 tepů
  • Starší lidé mají často opět o něco vyšší tep

Pokud je srdeční frekvence vyšší než normální, lékaři tomu říkají tachykardie. Nad 150 tepů za minutu mají dospělí výraznou tachykardii. Zvýšené palpitace spojené s tachykardií lze často pociťovat až v krku. Postižení jasně vnímají vlastní tep, který lékaři označují jako palpitace.

Palpitace nejsou nutně nebezpečné. Nezhoubné bušení srdce, hovorově známé jako bušení srdce, se obvykle vyskytuje jako vedlejší účinek neškodných poruch. Jedním z příkladů je tzv. reentry tachykardie AV uzlu, při které je narušeno šíření vzruchu mezi srdečními komorami a síněmi.

Benigní tachykardie se vždy objeví náhle a stejně neočekávaně sama odezní. Jde například o náhlé bušení srdce v klidu. V této souvislosti se také vyskytuje tachykardie po probuzení nebo tachykardie při usínání.

Může být také rozpoznán podle následujících znaků, například:

  • Příznaky se obvykle objevují v klidu nebo nějakou dobu po fyzické námaze. Je možné bušení srdce vleže.
  • Závratě, tlak na hrudi nebo nevolnost někdy doprovázejí bušící srdce.

Obecně platí, že pokud je srdce zdravé, dokáže se dobře vyrovnat s náhlým, nezhoubným bušením srdce.

Přesto je vhodné nechat si u lékaře objasnit i nezhoubné bušení srdce, aby se vyloučily závažnější příčiny a předešlo se problémům v běžném životě. Schopnost pracovat a řídit je totiž při útoku omezena. V některých případech může dojít i k mdlobám.

Tachykardie se může objevit během jídla nebo po jídle, tachykardie v noci je stejně možná jako tachykardie při sebemenší námaze nebo po požití alkoholu. Rozhodující není nutně to, kdy k bušení srdce dochází, ale jak často k nim dochází, zda je možné palpitace rychle zklidnit a zda se nevyskytují nějaké doprovodné příznaky. V případě pochybností nechte lékaře objasnit zejména opakující se bušení srdce.

Formy palpitací

V závislosti na tom, odkud palpitace pocházejí, se rozlišují:

  1. Ventrikulární tachykardie: To je, když se zrychlený puls vyskytuje v srdeční komoře. Toto je nebezpečná forma tachykardie, protože může vést k život ohrožující fibrilaci komor.

Kdy navštívit lékaře?

V zásadě je vhodné vždy opakující se nebo neustálé bušení srdce – i když samo odezní – nechat vyšetřit lékařem. Pouze lékař může správně identifikovat příčiny a zahájit odpovídající léčebné kroky.

V následujících případech, pokud zaznamenáte palpitace, okamžitě zavolejte pohotovostního lékaře:

  • Tachykardie sama o sobě nezmizí a akce jako tlak na krční tepnu nepomáhají.
  • Tachykardii doprovází dušnost, dušnost a tlak na hrudi.
  • Přidává se silná bolest na hrudi, úzkost a dušnost.
  • Dochází k bezvědomí až zástavě oběhu.

Diagnóza

Lékař si s vámi nejprve promluví, aby získal důležité informace o vaší anamnéze (anamnéze). K tomu si klade například následující otázky:

  • Kdy se bušení srdce objevilo poprvé a kdy naposledy?
  • Dochází k bušení srdce výhradně v situacích zahrnujících stres, úzkost nebo například fyzickou námahu?
  • Jak často trpíte bušením srdce?
  • Dochází k bušení srdce náhle nebo postupně? A jak to mizí?
  • Jaká je tepová frekvence během této doby? Buší srdce pravidelně při bušení srdce? Jak dlouho záchvat trvá?
  • Byl jste někdy během záchvatu v bezvědomí?
  • Zvládáte tachykardii sami (např. léky nebo vlastní činností)?
  • Jsou ve vaší rodině nějaké případy tachykardie?
  • Máte nějaké další příznaky, jako je dušnost nebo pocit tlaku na hrudi?

Následuje fyzikální vyšetření, při kterém si lékař poslechne i vaše srdce. Lze zvážit i jiné vyšetřovací metody, např.

  • Dlouhodobé EKG: Oproti snímku klasického EKG zaznamenává dlouhodobé EKG činnost srdce nepřetržitě po dobu 24 hodin. To umožňuje spolehlivě odhalit nesrovnalosti.
  • Ultrazvuk srdce (echokardiografie): Toto vyšetření se provádí zvenčí přes kůži nebo zevnitř přes jícen. Poskytuje informace o funkci a tvaru srdečních chlopní a také o velikosti srdce.

Prevence

Pokud už víte, že máte sklony k náhlým nezhoubným bušením srdce (a přesnou příčinu vám již lékař objasnil), možná se vám podaří záchvatům předejít tím, že se vyhnete stresu a začleníte relaxační techniky do svého denního režimu. Prospěšné je také vyhýbat se alkoholu, nikotinu nebo kofeinu jako prevence záchvatů bušení srdce.