Kašel: příčiny, typy, pomoc

Stručné shrnutí

co je kašel? Rychlé, násilné vypuzení vzduchu; může být akutní nebo chronická, s expektorací nebo bez ní.
Příčiny: např. nachlazení, chřipka (chřipka), bronchitida, alergie, astma, covid-19, plicní embolie, tuberkulóza, srdeční nedostatečnost
Kdy navštívit lékaře? Při bolestech na hrudi, dušnosti, vysoké horečce, vykašlávání velkého množství krve atd.
Diagnostika: pohovor s pacientem, fyzikální vyšetření, případně výtěr z krku, krevní test, RTG, vyšetření plic atd.
Léčba: léčba základního onemocnění (např. zápal plic, astma). Obecná opatření, jako jsou inhalace páry, domácí léky, jako je čaj, v případě potřeby léky na kašel nebo zmírnění kašle, zdržení se kouření.

Kašel: Popis

Akutní a chronický kašel

Podle délky kašle lékaři rozlišují kašel akutní, subakutní a chronický:

Akutní kašel trvá až tři týdny. Obvykle je způsobena respiračními infekcemi (nachlazení, bronchitida atd.). Akutní kašel se navíc může objevit například v důsledku alergie, plicní embolie, při požití nebo vdechnutí cizího tělesa nebo při akutní toxické otravě (např. při požáru).
Chronický kašel trvá déle než osm týdnů. Mezi možné příčiny patří astma, chronická bronchitida, chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) a rakovina plic.

Kašel, který trvá tři až osm týdnů, lékaři nazývají subakutní.

Suchý kašel (dráždivý kašel)

Suchému kašli se také říká neproduktivní kašel nebo kašel bez sputa – a to je přesně ono: kašel bez sekrece. Spouští se podrážděním dýchacích cest. Odtud pochází termín dráždivý kašel.

Chronický suchý kašel může být způsoben například chronickou rýmou nebo chronickou sinusitidou, refluxní chorobou a astmatem. Kromě toho může být chronický suchý kašel také vedlejším účinkem ACE inhibitorů (léky na kardiovaskulární systém).

Trvání kašle je pro léčbu důležitější než to, zda je kašel produktivní nebo suchý.

Produktivní kašel (kašel se sputem).

Zde je kašel doprovázen velkou tvorbou hlenu, odtud název kašel se sputem. Hlen je obvykle čirý jako sklo. Nažloutlé sputum z dolních dýchacích cest je způsobeno zánětlivými buňkami. Nazelenalý bronchiální sekret naznačuje bakteriální infekci.

Akutní produktivní kašel se může objevit například při zápalu plic, stejně jako v pozdějších stádiích akutní bronchitidy.
Chronický produktivní kašel může mimo jiné indikovat chronickou bronchitidu nebo CHOPN.

Vykašlávání krve (hemoptýza)

Kašel: příčiny a možná onemocnění

Celkově jsou hlavními příčinami kašle:

Nachlazení: Nachlazení je infekce horních cest dýchacích viry. Typicky je doprovázen kašlem, rýmou, ucpaným nosem a celkovým pocitem nemoci.
Chřipka (Chřipka): Pravá chřipka je také virová infekce dýchacích cest. Nicméně, zatímco nachlazení může být způsobeno různými patogeny, zde zahrnuté viry jsou známé jako viry chřipky. Skutečná chřipka je závažnější než obyčejná rýma. Začíná velmi náhle vysokou horečkou, bolestí hlavy, svalů a končetin, bolestí v krku a potížemi s polykáním a suchým kašlem (často přecházejícím do kašle s viskózním hlenem). Někdy pacienti trpí i nevolností.
Bronchitida: Bronchitida se týká zánětu dýchacího traktu, který je často doprovázen bolestivým kašlem. U akutní bronchitidy se objevuje nejprve suchý kašel, později kašel produktivní. Postižený má navíc rýmu a bolest v krku. Lékaři mluví o chronické bronchitidě, když někdo má každodenní kašel a sputum (produktivní kašel) po dobu nejméně tří po sobě jdoucích měsíců v nejméně dvou po sobě jdoucích letech. Velmi často je kouření příčinou chronické bronchitidy.
Pneumonie: Kašel může také naznačovat zápal plic. Zpočátku je obvykle suchý; později pacient vykašlává hlen. Mezi další příznaky zápalu plic patří dušnost, vysoká horečka, náhlá zimnice a těžký pocit nemoci.
Požití nebo vdechnutí dráždivých plynů, prachu atd.: Když se potrava nebo tekutina náhodně dostane do průdušnice místo do jícnu, vzniká suchý, dráždivý kašel – tělo se kašlem snaží posunout cizí tělesa zpět nahoru do dutiny ústní. . Totéž se děje při vdechnutí dráždivých plynů, prachu nebo jiných cizích těles (inhalace) nebo požití (aspirace).
Alergie: Alergický kašel se může objevit například v případě alergie na plísně, potravinové alergie a alergie na roztoče. U lidí s pylovou alergií (senná rýma) se později často rozvine také astma, u kterého jsou kašel a dušnost prvními příznaky.
Bronchiální astma: Astma je rozšířené chronické onemocnění se zánětem a zúžením dýchacích cest. Pacienti trpí převážně suchým kašlem (i v noci) a záchvaty dušnosti. Typický je také pískavý dech (sípání).
Plicní kolaps (pneumotorax): V tomto případě dochází k patologickému nahromadění vzduchu mezi vnitřní a vnější plicní pleurou, kde za normálních okolností vzduch není. Důvodem je například prasknutí alveolů nebo poranění plic. Postižená plíce se zhroutí, což se pozná podle náhlého nástupu bolesti na hrudi, která může vyzařovat do zad. Kromě toho se často rozvíjí suchý kašel, bolest dýchání a zvyšující se dušnost s mělkým dýcháním.
Plicní embolie: Kašel může být také příznakem plicní embolie, což je ucpání krevní cévy v plicích krevní sraženinou. Menší plicní embolie někdy nezpůsobují žádné příznaky nebo jen krátký kašel. Větší krevní sraženiny naopak způsobují náhlé příznaky jako kašel (případně krvavý), dušnost, bolest na hrudi, bušení srdce, závratě, ztrátu vědomí a namodralé zbarvení kůže a sliznic.
Intersticiální plicní onemocnění: Tento termín zahrnuje více než 200 různých plicních onemocnění způsobených poškozením alveolů (vzdušných vaků). V důsledku toho dochází k zánětu a patologické proliferaci pojivové tkáně (fibróze) v oblasti plicního intersticia, tedy tenké tkáňové stěny mezi alveoly. Intersticiální plicní onemocnění provází dušnost při námaze (námahová dušnost) a záchvatovitý suchý kašel.
Černý kašel (pertussis): Černý kašel je závažná infekce dýchacích cest způsobená bakteriemi a je vysoce nakažlivá. Pacienti trpí křečovitými záchvaty kašle s následným lapáním po vzduchu (odtud název černý kašel).
Pseudocrup: Suchý, štěkavý kašel je typický pro tento virový zánět horních cest dýchacích. Mezi další příznaky patří chrapot, pískání nebo skřípavé dýchací zvuky při nádechu a žádné nebo jen mírné zvýšení teploty. Může se také objevit dušnost. Pseudokroup je nejčastější u malých dětí.
Tuberkulóza (konzumace): Tuberkulóza (TBC) je chronické bakteriální infekční onemocnění, které obvykle postihuje plíce a méně často jiné tělesné orgány. Mezi charakteristické příznaky plicní tuberkulózy patří přetrvávající kašel, buď s (produktivní kašel) nebo bez sputa (suchý kašel). V pokročilém stádiu onemocnění dochází k vykašlávání krvavého sputa (hemoptýza).
Cystická fibróza: U tohoto vrozeného metabolického onemocnění je narušena sekrece různých tělesných sekretů, jako je hlen a pot. Například v dýchacím traktu se tvoří viskóznější hlen, který způsobuje narůstající dušnost. Často se také rozvine chronický kašel (většinou s tvorbou hlenu, někdy s příměsí krve).
Srdeční insuficience: Při srdeční insuficienci (srdeční selhání) již srdce nemůže zásobovat tělo dostatečným množstvím krve a kyslíku. Orgánová slabost může postihnout levou stranu srdce (levostranné srdeční selhání), pravou stranu srdce (pravostranné srdeční selhání) nebo obě poloviny (globální srdeční selhání). Levostranné i bilaterální (globální) srdeční selhání může způsobit chronický suchý kašel, zejména v noci (kašel se zvyšuje vleže).
Vedlejší účinek léků: Některé léky mohou jako vedlejší účinek způsobit chronický suchý kašel, který se často vyskytuje při záchvatech. Mezi tyto léky patří například ACE inhibitory a betablokátory. Oba slouží jako kardiovaskulární léky například při srdečním selhání a vysokém krevním tlaku. Navíc použití protizánětlivého kortizonu (ve formě spreje) může také způsobit kašel.

Kašel: Chronická onemocnění

Astma, chronická bronchitida, cystická fibróza – jak je patrné z výše uvedeného výčtu, kašel může být i příznakem různých chronických onemocnění.

Chronický kašel u dětí

U dětí je chronický kašel často důsledkem:

přecitlivělost dýchacích cest po virové infekci
bronchiální astma
reflux kyselého žaludečního obsahu do jícnu (gastroezofageální reflux) nebo inhalace žaludečního obsahu (pulmonální aspirace)

Mezi vzácné příčiny chronického kašle u dětí patří vdechování cizích těles, cystická fibróza a zánět nejmenších dýchacích cest v plicích (bronchiolitida) po virové infekci.

Chronický kašel u dospělých

Mezi běžné příčiny chronického kašle u dospělých patří:

chronická bronchitida (v důsledku kouření)
bronchiální astma
Reflux kyselého obsahu žaludku do jícnu (gastroezofageální reflux)
Nadměrná produkce hlenu v nose a dutinách s odtokem hlenu do krku („post-nosní kapání“)
Levostranná srdeční insuficience (levé srdeční selhání)

Ve vzácných případech u dospělých je za chronický kašel zodpovědný například zápal plic, tuberkulóza, rakovina plic nebo užívání ACE inhibitorů (léky na kardiovaskulární systém), nebo je chronický kašel psychický.

Kašel: Léčba

V případě nekomplikovaného akutního kašle z nachlazení obvykle stačí obecná opatření ke zmírnění příznaků. Postižení by měli například dostatečně pít (např. bylinkový čaj, voda), inhalovat páru (20 minut při teplotě vody 43°C) a zdržet se (aktivního i pasivního) kouření.

Léky na kašel

Léky na kašel se podávají pouze tehdy, je-li to nezbytně nutné nebo pokud symptomy pacienta vážně ovlivňují (např. útrpný kašel). V závislosti na potřebě lze použít expektorans nebo blokátor kašle.

Někdy se takové léky proti kašli používají také u těžkých pokročilých onemocnění, jako je rakovina plic, kdy již není možné vyléčit.

Expektorans na kašel

V současné době však není dostatečně prokázáno, že expektorancia proti kašli skutečně pomáhají při akutním kašli v rámci akutní respirační infekce. V případě chronické bronchitidy nebo CHOPN mohou léky zabránit zhoršení příznaků (exacerbace).

Blokátory kašle

Blokátory kašle (léky potlačující kašel, antitusika), jako je kodein, dihydrokodein a dextromethorfan, se často používají k léčbě agonizujícího, suchého, dráždivého kašle – tedy neproduktivního kašle bez sputa. Mají tlumit nutkání ke kašli a umožnit tak zotavení podrážděné sliznice v dýchacích cestách. Blokátory kašle se často podávají i večer – s cílem umožnit pacientovi nerušený noční odpočinek.

Opatrnost se také doporučuje u antitusik kvůli možným vedlejším účinkům. V případě některých přípravků (jako je kodein, látka příbuzná opiu) existuje i riziko zneužití a závislosti; kromě toho mohou blokátory kašle způsobit zácpu a špatnou koncentraci jako vedlejší účinky.

Z těchto důvodů jsou antitusika často hodnocena kriticky a předepisována pouze s opatrností. Pacienti by se měli poradit s lékařem nebo lékárníkem ohledně možných nežádoucích účinků.

Blokátory kašle se nikdy nesmí používat v případech produktivního kašle! Potlačením podnětu ke kašli se jinak již nevykašlává hlen v dýchacích cestách, což může bránit dýchání a podporuje osídlení uvízlého hlenu bakteriemi. Ze stejného důvodu by se při kašli nemělo současně používat expektorans (tlumič kašle) a blokátor kašle.

antibiotika

Mimochodem, antibiotika nepomáhají proti virovým infekcím dýchacích cest (např. nachlazení, chřipka).

Homeopatie proti kašli

Pokud chcete zkusit homeopatika na suchý kašel, měli byste sáhnout po Bryonia (na suchý dráždivý kašel, bolest hlavy a končetin) nebo Drosera (suchý, štěkavý kašel a třesavka). Jaká potence homeopatika je v každém jednotlivém případě nejvhodnější a jak přípravek správně užívat, zjistíte u zkušeného lékaře, lékárníka nebo alternativního praktika.

Pojem homeopatie a její specifická účinnost jsou ve vědě kontroverzní a nejsou studiemi jednoznačně prokázány.

Domácí léky na kašel

Mezi další domácí léky na kašel patří teplé obklady nebo obklady na hrudník a záda, jako je obklad z hořčičné mouky na hrudní kašel a zázvorový obklad na produktivní kašel. Inhalace je dalším dobrým tipem, zvláště v druhém případě: hluboké vdechování teplých par usnadňuje uvolnění uvíznutého hlenu v dýchacích cestách.

Dalším osvědčeným domácím lékem na obtížný kašel je sirup proti kašli. Sami si ho můžete připravit například s cibulí nebo ředkvičkami. Jak na to a více o účinných domácích lécích na suchý a produktivní kašel se dozvíte v článku Domácí léky na kašel.

Domácí léčba má své limity. Pokud příznaky přetrvávají delší dobu, nezlepšují se nebo se dokonce zhoršují, měli byste se vždy poradit s lékařem.

Kašel: Kdy byste měli navštívit lékaře?

V následujících případech kašle byste měli okamžitě vyhledat lékařskou pomoc:

Kašel s bolestí na hrudi
Kašel s dušností (a případně namodralým zbarvením kůže, např. na rtech)
Kašel s vysokou horečkou
Vykašlávání velkého množství krve (hemoptýza)
Kašel během/po pobytu v zemích, kde je rozšířená tuberkulóza
Kašel po kontaktu s pacienty s tuberkulózou
Kašel v případě známé rakoviny v anamnéze
Kašel u pacientů s imunitní nedostatečností, infekcí HIV nebo pod imunosupresivní léčbou (léčbou, která potlačuje imunitní systém)
Kašel u extrémně silných kuřáků

V následujících případech kašle byste měli okamžitě vyhledat lékařskou pomoc:

Kašel s dušností (a případně namodralým zbarvením kůže, např. na rtech)
Kašel s vysokou horečkou
Vykašlávání velkého množství krve (hemoptýza)
Kašel během/po pobytu v zemích, kde je rozšířená tuberkulóza
Kašel po kontaktu s pacienty s tuberkulózou
Kašel v případě známé rakoviny v anamnéze

Kašel u pacientů s imunitní nedostatečností, infekcí HIV nebo pod imunosupresivní léčbou (léčbou, která potlačuje imunitní systém)

Kašel u extrémně silných kuřáků

Výtěr z krku: Pokud by kašel mohl způsobit záškrt, lékař provede výtěr z krku. To se laboratorně vyšetřuje na bakterie záškrtu a jejich toxin. Lékař může také provést výtěr z krku (nebo výtěr z nosu), aby zjistil možnou infekci novým koronavirem.
Vyšetření sputa (vyšetření sputa): Vyšetřením sputa při produktivním kašli lze identifikovat jako spouštěče kašle např. tuberkulózu nebo zánět pohrudnice.
Krevní testy: Například při objasňování zápalu plic se lékař dívá zejména na počet bílých krvinek (leukocytů). Analýza krevních plynů (kyslík, oxid uhličitý) může ukázat, zda není narušena výměna plynů v plicích, jako je tomu u astmatu a CHOPN.
Plicní funkční test: Zde lékař vyšetří, zda je kašel způsoben zúžením dýchacích cest, jako je tomu u astmatu, CHOPN nebo bronchiektázie. K dispozici jsou různé vyšetřovací metody, včetně spirometrie a bodypletysmografie.
Bronchoskopie: Při tomto postupu lékař vloží malou kameru připojenou k tenké trubici nebo typu kovové trubky skrz průdušnici, aby se podíval dovnitř plic. Toto vyšetření je indikováno, pokud by spolknuté cizí těleso nebo rakovina plic mohly vyvolat kašel. Bronchoskop lze také použít k získání specifických vzorků sekretu nebo tkáně pro další vyšetření.
Prick test: Tento kožní test se používá k objasnění alergií. Aplikací různých testovaných látek je možné zjistit, zda například roztoči, plísně nebo některé potraviny způsobují alergický kašel a další příznaky alergie.
Potní test: Je užitečný při podezření na cystickou fibrózu jako spouštěč kašle. Onemocnění totiž mění nejen složení hlenu v dýchacích cestách, ale mimo jiné i potu.
Gastroskopie: Pokud by kašel mohl být způsoben refluxem obsahu žaludku do jícnu (refluxní nemoc), lze to určit gastroskopií.
Počítačová tomografie (CT): CT lze použít k určení, zda je kašel způsoben například chronickou sinusitidou, rakovinou plic nebo plicní embolií.
Ultrazvuk srdce (echokardiografie): Ultrazvuk srdce ukáže, zda je za kašlem srdeční selhání.