Stručné shrnutí
- Příznaky: Často asymptomatické, možná bolest, tahání nebo tlak při zatínání břišních svalů. Náhlá silná bolest, nevolnost a zvracení naznačují možné život ohrožující sevření orgánů v kýlním vaku.
- Léčba: žádná léčba malých kýl bez příznaků, operace větších kýl nebo v případě nouze, pokud jsou orgány zachyceny
- Příčiny a rizikové faktory: Vrozená nebo získaná slabost pojivové tkáně, menší kýly se mohou zvětšovat při zvedání těžkých břemen, silném tlaku nebo kašli; rizikové faktory: Obezita, těhotenství, vysoký tlak v břiše v důsledku nádorů nebo zadržování vody; běží v rodinách.
- Diagnostika: prohmatání břicha s kašlem a namáháním i bez něj, vzácně doplňkové ultrazvukové vyšetření
- Prognóza: Obvykle neškodné onemocnění bez léčby u malých kýl, u větších kýl dobře léčitelné po operaci s dostatečným odpočinkem na rekonvalescenci
- Prevence: Vyhněte se rizikovým faktorům jako je nadváha, dbejte na dobrou techniku zvedání při zvedání těžkých břemen
Co je epigastrická kýla?
Kýla je buď vrozená, nebo získaná později. Epigastrická kýla se vyskytuje u dětí a dospělých, typicky mezi hrudní kostí a pupíkem – někdy na několika místech najednou.
Epigastrická kýla se odlišuje od tříselné kýly a tzv. rectus diastázy. U tříselné kýly, která se vyskytuje u kojenců mužského pohlaví a malých dětí, zůstává spojení mezi šourkem a břišní dutinou v důsledku pozdní migrace varlat do šourku během prvního roku života. V některých případech do tohoto spojení sklouznou orgány a stav se nazývá tříselná kýla (inguinální kýla).
Při diastáze přímého břišního svalu se levý a pravý řetězec přímých břišních svalů (m. rectus abdominis) rozcházejí. To má za následek rovnoměrné vyvýšení střední linie (linea alba) mezi pupkem a hrudní kostí. Nejedná se o kýlu, protože neexistuje žádný kýlní vak. Existuje riziko uvěznění vnitřností. Operace je primárně z estetických důvodů.
Epigastrická kýla: Jaké jsou příznaky?
Kýla břišní stěny často nezpůsobuje žádné nepohodlí ani bolest. Přesto je vhodné konzultovat s lékařem další objasnění. Typické stížnosti na kýlu břišní stěny jsou obvykle chronické tlakové nepohodlí v horní části břicha nebo pocit pálení, bolesti nebo tahání. Nepohodlí se často zesiluje při sezení, kýchání nebo stolici.
Velká kýla břišní stěny je často jasně viditelná a často pro postižené psychicky stresující.
Příznaky, jako je náhlá bolest v oblasti kýly, naznačují, že břišní orgány jsou zachyceny v kýlním vaku. Je možné, že je přerušen přívod krve do orgánu – což může být život ohrožující. V takovém případě naléhavě vyhledejte lékaře. Nevolnost a zvracení jsou další typické příznaky.
V případě náhlých silných bolestí břicha s nevolností a zvracením nenechte uplynout žádnou dobu a v případě pochybností informujte zdravotnickou záchrannou službu. Kromě kýly břišní stěny mohou tyto příznaky skrývat další závažná nebo život ohrožující onemocnění.
U epigastrické kýly existuje pouze nízké celkové riziko sevření břišních orgánů. Menší horní břišní kýly, které tvoří většinu případů, většinou zůstávají bez příznaků. Lékař obvykle doporučuje léčbu pouze v případě, že existují příznaky a pokud se orgány zachytí ve větší kýle, což je lékařská pohotovost.
V tomto případě chirurg během operace odstraní kýlní vak a obsah kýlního vaku přemístí zpět do břicha. Chirurg často používá plastovou síťku ke zpevnění břišní stěny, aby zabránil dalšímu kýlnímu vaku. Často k dlouhodobému uzavření kýly stačí sutura.
Inkarcerovaná kýla je obvykle naléhavá a je třeba zavolat záchrannou lékařskou službu.
Příčiny a rizikové faktory
Ačkoli se některé děti rodí s diagnózou epigastrická kýla, ve skutečnosti se vyskytuje u starších lidí. Je to proto, že rostoucí slabost pojivové tkáně ve stáří podporuje stavy kýly. Také u lidí s nadváhou bývá pojivová tkáň často oslabena, takže dochází ke zvýšenému výskytu slzení a kýl.
Nádory nebo hromadění vody v břišní dutině u některých onemocnění („tučné“ nebo „vytažené břicho“) také podporují kýlu břišní stěny a další kýly. Častěji jsou také postiženy těhotné ženy. Zvedání těžkých břemen, těžký kašel nebo tlačení jsou faktory, které často zvětšují stávající malou kýlu.
Vyšetření a diagnostika
Pokud máte podezření, že trpíte epigastrickou kýlou, je nejlepší navštívit svého praktického lékaře nebo gastroenterologa. Nejprve se s vámi pokusí mluvit (anamnéza). Následuje fyzikální vyšetření. Lékař vyzve pacienta, aby zakašlal nebo napnul břicho, aby cítil změny. Zvýšený tlak v břiše obvykle umožňuje nahmatání vyboulení. Tento vyboulený kýlní vak pod tlakem potvrzuje lékaři diagnózu kýly břišní stěny.
Ultrazvukové vyšetření je navíc nutné jen v několika případech.
Epigastrická kýla: průběh onemocnění a prognóza
Chování po operaci kýly břišní stěny
Operace kýly břišní stěny (operace kýly břišní stěny) obvykle nepředstavuje velký výkon. Po operaci se však rána musí mít čas v klidu zahojit, aby nevznikaly nové kýly.
V závislosti na velikosti operované kýly lékaři většinou doporučují vyhýbat se fyzické aktivitě po dobu dvou až tří týdnů. Až tři měsíce po operaci lékaři nedoporučují zvedání těžkých břemen.
Nemocenská se obvykle poskytuje po dobu sedmi až 14 dnů v závislosti na rozsahu operace a jejím průběhu. Jak dlouho jste po operaci kýly břišní stěny skutečně bez práce, závisí samozřejmě na druhu činnosti. Těžká fyzická práce není možná až tři měsíce poté.
Prevence
V zásadě má pro prevenci smysl vyhýbat se rizikovým faktorům, jako je velká nadváha nebo zvedání těžkých břemen. Pomáhají také vhodné techniky zvedání („z podřepu místo stoje“) nebo břišní pásy pro zvedání těžkých břemen.
