Termín „paliativní“ používají lékaři v péči o pacienty, kdy již nelze očekávat vyléčení onemocnění. Jde například o případy, kdy rakovinný nádor již nelze zcela odstranit a je přítomno mnoho metastáz.
To však nutně neznamená, že pacientům, kteří dostávají paliativní péči, bezprostředně hrozí smrt. Navzdory nevyléčitelné nemoci se pacient může dobře dožít vysokého věku. Paliativní terapie se proto neomezuje vždy na poslední fázi života, ale může začít již v časnějších stadiích onemocnění.
Paliativní péče – přizpůsobená potřebám jednotlivého pacienta – může být poskytována ambulantně (např. v nemocnici) nebo ambulantně.
Cíle paliativní léčby
Těžištěm paliativní péče je jedinec. Prioritou je udělat vše pro to, aby mohl co nejlépe využít zbývající čas života. Prodloužení života tedy není primárním cílem.
Jiné cíle paliativní léčby kromě kvality života a nezávislosti mohou zahrnovat:
- Zachování životně důležitých funkcí orgánů (například v případě střevní neprůchodnosti způsobené nádorem)
- @ Prevence život ohrožujících komplikací (např.
- Redukce metastáz
- Úleva od bolesti nebo jiných příznaků, jako je kašel, nevolnost, zvracení, zmatenost, neklid
- Léčba deprese, strachu ze smrti nebo procesu umírání
- Péče o rány
Lékařská paliativní léčba
Paliativní péče využívá postupy, které jsou zároveň léčebné, tedy sloužící k uzdravení. Každé z těchto opatření zatěžuje organismus a je obvykle doprovázeno vedlejšími účinky (např. chemoterapie rakoviny s bolestmi hlavy, nevolností, zvracením, vypadáváním vlasů atd.). Přínosy a vedlejší účinky léčby musí být v každém jednotlivém případě zváženy.
Paliativní chirurgie
Paliativní operace není namířena proti příčině onemocnění, ale má zabránit komplikacím. Může se například zaměřit na odstranění rostoucího nádoru, který blokuje funkci životně důležitého orgánu. Pokud například nádor způsobí střevní neprůchodnost, musí být umístěn umělý řitní otvor (anus praeter).
Každá operace je sama o sobě spojena s rizikem. To je třeba předem zvážit, když se rozhodujete pro nebo proti paliativní operaci. Proti operaci může mluvit například pokročilý věk, špatný celkový zdravotní stav nebo stav výživy.
Paliativní záření
Paliativní záření (paliativní radioterapie) je určeno k boji proti rakovinným metastázám nebo ke zmenšení nádoru. Příklady:
Kostní metastázy, běžné u rakoviny prsu, prostaty a plic, se šíří kostí a jsou spojeny se silnou bolestí a rizikem zlomenin (zlomenin). Pokud jsou ozářeny, může to zmírnit nepohodlí pacienta a zvýšit pevnost kostí.
Pokud nádor tlačí na průdušnici nebo horní dutou žílu (například v případě rakoviny plic), je výsledkem dušnost, pocit dušení a/nebo ucpaný zpětný tok krve k srdci. Radiace může pomoci i v těchto případech.
Metastázy v mozku mohou vést ke ztrátě mozkových funkcí, což způsobuje neurologické příznaky, jako je slepota, paralýza nebo křeče. Protože mozkové metastázy se často vyskytují spíše ve shlucích než jednotlivě, je v tomto případě užitečné ozáření celého mozku. Ozářit lze ale i cílené jednotlivé mozkové metastázy.
Paliativní chemoterapie
Základem paliativní chemoterapie jsou tzv. cytostatika – speciální léky, které jsou namířeny proti rychle rostoucím buňkám (např. rakovinným). Při intravenózním podání mohou působit v celém těle (systémově). Účinek chemoterapie lze zvýšit kombinací různých cytostatik.
Paliativní protilátková terapie
Kromě chemoterapie jsou již několik let k dispozici paliativní protilátkové terapie. To zahrnuje použití speciálních, uměle vyrobených protilátek, které se specificky zaměřují na rakovinu.
Některé z těchto protilátek mohou například blokovat dokovací místa (receptory) mediátorových látek na povrchu rakovinných buněk, které zprostředkovávají růstové signály – růst nádoru je inhibován. Další terapeutické protilátky blokují tvorbu nových cév, které nádor potřebuje pro své zásobení.
Léčba bolesti
Paliativní medikamentózní terapie bolesti může výrazně zlepšit kvalitu života vážně nemocných lidí. Jako analgetika jsou dostupné různé skupiny léků.
V mnoha zemích mohou lékaři v určitých případech používat konopí nebo léky obsahující konopí k léčbě bolesti, například v Německu, Rakousku a Švýcarsku. Přesné předpisy se v jednotlivých zemích liší, například v jaké formě lze léčebné konopí užívat (např. pouze léčiva s obsahem konopí nebo např. i sušené květy konopí) a v jakých případech (např. nádorová bolest).
Terapii bolesti mohou doplňovat další léčebné metody, jako je akupunktura a fyzioterapie.
Další medicinální paliativní léčba.
Kromě bolesti lze medikamentózně léčit mnoho dalších obtíží těžce nemocných – například nevolnost, zácpa, nechutenství, zvýšený nitrolební tlak, dechové potíže, deprese, úzkost, neklid a panika.
Co jiného pomáhá
Mnoho příznaků, jako je bolest, napětí nebo dušnost, lze snížit správnou fyzikální terapií. Tyto zahrnují:
- Klasická fyzioterapie
- Respirační terapie
- Cvičební koupel
- Komplexní fyzikální dekongestivní terapie
- Transkutánní elektrická nervová stimulace (TENS), stimulační proud
- Tlusté střevo, pojivové tkáně, reflexní terapie chodidel a klasická masáž
- Fango, horký vzduch, červené světlo
Z paliativní psychoterapie může mít prospěch jak sám nevyléčitelně nemocný, tak jeho příbuzní. Vhodné metody psychologické terapie mohou zahrnovat:
- Talk terapie
- Krizová intervence
- Redukce stresu
- Psychovýchova prostřednictvím výchovy a výcviku
- Relaxační techniky
- Umění, kreativita, design terapie
Mnoho postižených osob a/nebo jejich příbuzných také těží z výměny ve svépomocné skupině.
Velkou roli hraje také nutriční terapie. Během těžké nemoci a její léčby se mnoho postižených potýká s příznaky, jako je ztráta chuti k jídlu, nevolnost a zvracení. Často znesnadňují příjem potravy i doprovodné příznaky jako zánět sliznice dutiny ústní nebo poruchy chuti a polykání. Hubnutí je pak důsledkem. Zejména u těžkých onemocnění je však tělo odkázáno na dobrý přísun živin.
Pokud je to možné, pokusí se toho dosáhnout normálním jídlem a pitím. Pro takovou orální dietu obecně platí následující doporučení:
- plnohodnotné potraviny bohaté na vitamíny, čerstvé potraviny, dostatek tekutin
- vyhýbání se alkoholu, kávě, tučným jídlům
- žádná dieta: dostatek bílkovin a tuků!
- několik malých jídel rozložených do celého dne
- přitažlivá prezentace
Někteří pacienti však vyžadují umělou výživu. Zde se rozlišují dvě formy:
- enterální výživa: přísun živin pomocí vyživovací sondy (žaludeční sondy), funkce střev je zachována
- parenterální výživa: přísun živin obtokem trávicího traktu, tedy přímo infuzí do žíly
V poslední fázi života je umělá výživa indikována jen zřídka. Ve většině případů je součástí procesu umírání, pokud umírající odmítá jíst.
