Akutní stresová reakce: Popis

Stručné shrnutí

Průběh onemocnění a prognóza: průběh závisí na rozsahu, je možné uzdravení bez následků, někdy přechod do déle trvajících poruch, pracovní neschopnost možná po dobu akutní fáze
Příznaky: Změněné vnímání, noční můry, vzpomínky, výpadky paměti, poruchy spánku, emoční poruchy, fyzické příznaky jako bušení srdce, pocení, třes
Terapie: Psychoterapeutická opatření, medikace
Příčiny a rizikové faktory: Hrozící traumatická událost, např. nehoda, násilí, přírodní katastrofa
Vyšetření a diagnostika: Podrobná diskuse s psychoterapeutem, někdy fyzikální vyšetření
Prevence: Obecná prevence není možná. Včasná terapie často zabrání přechodu k přetrvávajícím duševním poruchám.

Co je akutní stresová reakce (nervové zhroucení)?

Akutní stresová reakce je hovorově označována jako nervové zhroucení. Je to dočasná, extrémní reakce na stresující událost. Je to jedna z možných psychologických reakcí na traumatický zážitek. V závislosti na době, po kterou příznaky přetrvávají, se rozlišují následující formy:

Akutní stresová reakce (až 48 hodin po události)
Akutní stresová porucha (až čtyři týdny po události)

Existují také další reakce, které souvisejí se zmíněnými:

Chronická posttraumatická stresová porucha: Příznaky přetrvávají tři měsíce po stresující události.
Porucha přizpůsobení: Kvůli drastickým zážitkům, jako je ztráta partnera, už není možné zvládat každodenní život.

Těžko říci, kolik lidí je zasaženo akutní stresovou reakcí. Pravděpodobně existuje vysoký počet nenahlášených případů. Na jednu stranu se mnoho lidí zdráhá vyhledat odbornou pomoc při psychických problémech. Na druhou stranu příznaky akutní stresové reakce vymizí poměrně rychle.

Nemůžete pracovat s akutní stresovou reakcí?

Zda a jak dlouho nejste schopni pracovat s akutní stresovou reakcí, závisí na individuálním případě. O potřebné době rekonvalescence po nervovém zhroucení je vhodné promluvit si s lékařem. Lékař posoudí schopnost člověka zvládat stres a v případě akutní stresové reakce mu obvykle vystaví potvrzení o pracovní neschopnosti po požadovanou dobu.

Pokud akutní posttraumatická stresová porucha po třech měsících neustoupí, vzniká chronická posttraumatická stresová porucha.

V případě akutní stresové reakce je vhodné vyhledat odbornou pomoc. Ulevuje postiženým a snižuje riziko delšího trvání příznaků. Je také užitečné zapojit pacientovo prostředí, aby se zabránilo dalšímu dodatečnému stresu.

Pro postižené je důležité, aby příbuzní měli pochopení. To zahrnuje vyhýbání se obvinění, například pokud byla postižená osoba zapojena do situace, například při nehodě. Bezmyšlenkovité a stresující reakce totiž obvykle umocňují průběh a příznaky akutní stresové reakce.

Jaké jsou příznaky akutní stresové reakce?

Akutní stresová reakce se projevuje řadou příznaků. Následující příznaky a symptomy jsou typické pro nervové zhroucení:

Změněné vnímání (derealizace, depersonalizace): Pacient vnímá okolí nebo sebe jako cizí a neznámé.
Zúžení vědomí: Myšlenky pacienta se točí výhradně kolem několika témat – v tomto případě stresové situace.
Opětovné prožívání výjimečné situace v nočních můrách nebo flashbackech
Mezery v paměti
Vyhýbavé chování, jako je sociální stažení
Emocionální poruchy (afektová porucha), jako jsou změny nálady mezi agresí (např. nervové zhroucení je v některých případech doprovázeno výbuchem hněvu), strachem a smutkem nebo nevhodným pláčem a smíchem
Fyzické příznaky (například zrudnutí, pocení, bušení srdce, bledost, nevolnost)
Bezeslovná hrůza: Pacient nedokáže vyjádřit to, co prožil, slovy, a proto je hůře schopen to zpracovat.

Někdy existuje jen málo zjevných příznaků, než dojde k nervovému zhroucení. Někdy se mluví o „tichém nervovém zhroucení“. Nicméně „tiché nervové zhroucení“ není termín používaný lékařskými odborníky.

Některé příznaky nervového zhroucení nebo akutní stresové poruchy jsou podobné jako u deprese, ale je třeba je od nich odlišit.

Průběh tzv. nervového zhroucení se případ od případu liší.

Co dělat v případě akutní stresové poruchy?

Mnoho postižených se snaží vyrovnat se s nervovým zhroucením sami. Jen někteří hledají pomoc. Na otázku „Nervové zhroucení – co dělat?“ existuje mnoho odpovědí?

Pomáhají už tím, že dokážou pacienta přivést do bezpečného prostředí. Poté je pacient nasměrován k poradci, psychoterapeutovi nebo lékaři.

Léčba nervového zhroucení: první pomoc

Prvním krokem v terapii je navázání kontaktu s pacientem. Pacient dostává podporu v bezpečném prostředí. Pokud ošetřující při úvodních rozhovorech s pacientem rozpozná možné riziko sebevraždy, zajistí přijetí pacienta jako hospitalizovaného pacienta.

Nehrozí-li akutní nebezpečí, bývá léčba poskytována ambulantně. Skládá se z různých psychologických terapií jako např

Behaviorální terapie (pacienti by se měli odnaučit narušené chování a naučit se nové)
Psychoedukace (pacienti by se měli naučit chápat akutní stresovou reakci jako nemoc a lépe ji tak zvládat)
EMDR (desenzibilizace a regenerace pohybu očí; určité pohyby očí se používají k opětovnému prožití traumatu a jeho lepšímu zpracování)
Hypnóza

Pokud je pacient například extrémně stísněný kvůli poruchám spánku, může mu lékař předepsat krátkodobou medikaci navozující spánek a uklidňující léky, jako jsou benzodiazepiny, Z-látky nebo sedativní antidepresiva.

Co se děje během akutní stresové reakce?

Vše, co se zdálo známé a bezpečné, je v takových chvílích vnímáno jako nebezpečné a zmatené. To zahrnuje především

ublížení na zdraví
válka
uniknout
Sexuální násilí
Loupeže
Přírodní katastrofy
Vážné nehody
Teroristické útoky

Akutní stresová reakce: kdo je ovlivněn?

V zásadě každému hrozí, že se rozvine akutní stresová reakce. Existují různé faktory, které zvyšují riziko nervového zhroucení. Mezi ně patří mimo jiné:

Předchozí nemoci (fyzické a duševní)
Vyčerpání
Mentální zranitelnost (zranitelnost)
Nedostatek strategií, jak se s touto zkušeností vypořádat (nedostatek „zvládání“)

Vyšetření a diagnostika

Pokud máte podezření na akutní stresovou reakci, je tím pravým kontaktem psychiatr nebo psycholog. Aby se dozvěděli více o vaší anamnéze (anamnéze), nejprve s vámi podrobně vyzpovídají. Položí vám mimo jiné následující otázky:

Jaké fyzické příznaky pozorujete?
Jak se změnil váš stav od události?
Zažili jste v minulosti něco podobného?
jak jsi vyrostl?
Máte nějaké známé již existující podmínky?

Terapeut se postará o to, abyste se během rozhovoru cítili bezpečně.

Ten navíc určí, zda nemáte nějaké rizikové faktory, které by mohly podpořit akutní stresovou reakci a případně její průběh zhoršit.

Nervové zhroucení: test

Na internetu jsou k dispozici různé testy, kterými se můžete otestovat na akutní stresovou reakci. Ve výjimečné situaci je lepší vyhledat radu odborníka, který má odborné znalosti ke stanovení správné diagnózy a zároveň upozorní a nabídne možnosti léčby.

Jak lze akutní stresové reakci předejít?

Neexistuje žádný spolehlivý způsob, jak zabránit nervovému zhroucení nebo akutní stresové reakci. Traumatické události se lidem stávají tak, jak to osud chtěl, a nelze předvídat, jak budou postižení reagovat.

Pokud se však neléčí, příznaky akutní stresové reakce mohou přetrvávat a rozvinout se v další, možná déle trvající psychické poruchy. Abyste tomu zabránili, je vhodné v rané fázi po traumatickém zážitku vyhledat pomoc odborníka.