Arterioskleróza: Příznaky a příčiny

Stručné shrnutí:

Popis: Cévní onemocnění, při kterém tepny tvrdnou a zužují se; nejběžnější formou je ateroskleróza, kdy se na vnitřních stěnách cév ukládají pláty; průtok krve je narušen a v nejhorším případě přerušen (nouzově!)
Příznaky: Dlouhodobě asymptomatické, často patrné pouze v důsledku sekundárních onemocnění, jako je bolest a tlak na hrudi při ischemické chorobě srdeční nebo infarktu, poruchy řeči a ochrnutí při mozkových příhodách nebo bolestivé, necitlivé a bledé nohy při přerušované klaudikaci (PAD )
Příčiny a rizikové faktory: Ateroskleróza je komplexní souhra několika faktorů, které vedou k tvorbě plátů v tepnách, což ještě není zcela objasněno. Mezi rizikové faktory patří věk, zvýšená hladina lipidů v krvi, vysoký krevní tlak, diabetes mellitus a kouření
Léčba: změna životního stylu (zdravá strava, cvičení, odvykání kouření atd.), léčba již existujících onemocnění, jako je cukrovka nebo vysoký krevní tlak, kardiovaskulární léky, jako jsou léky na snížení lipidů, operace (katétr, stent, bypass)
Progrese a prognóza: regrese možná v časném stadiu; progresi lze příznivě ovlivnit správnou léčbou a vyvarováním se rizikových faktorů; sekundární onemocnění často spojená s kratší očekávanou délkou života
Prevence: Pokud je to možné, vyhýbání se rizikovým faktorům a včasná léčba základních onemocnění podporujících arteriosklerózu

Popis: Co je to arterioskleróza?

Podle definice je arterioskleróza kornatění (skleróza) tepen v těle. Hovorově je tato nemoc známá také jako kornatění tepen. Stěny tepen ztlušťují, časem ztrácejí pružnost a v mnoha případech se stále více zužují. Tyto změny stále více omezují průtok krve.

V zásadě se arterioskleróza může vyvinout ve všech tepnách těla, například v krku, mozku, srdci, ledvinách, pánvi, nohou nebo pažích. Zvláště často jsou postiženy oblasti, kde proudění krve naráží na fyzické překážky – například na cévních větvích. Při arterioskleróze (ateroskleróze aorty) může také ztvrdnout hlavní tepna (aorta).

Formy arteriosklerózy

Zdaleka nejběžnější formou arteriosklerózy je ateroskleróza. Krevní lipidy, bílkovinné složky nebo pojivová tkáň se ukládají na vnitřních stěnách tepen. Lékaři tato ložiska označují jako plaky.

Mediaskleróza nebo Mönckebergova skleróza se týká ztvrdnutí střední vrstvy arteriální cévní stěny (media). Je to důsledek příliš velkého množství vápníku v krvi a je spojován s nemocemi, jako je chronické selhání ledvin nebo cukrovka.

Při arterioskleróze dochází ke kalcifikaci vnitřních stěn malých tepen (arteriol) v těle. Často jsou postiženi lidé, kteří již trpí cukrovkou nebo vysokým krevním tlakem.

Možné následky arteriosklerózy

Tepny transportují krev bohatou na kyslík a živiny ze srdce do všech orgánů, svalů a tkání. Pokud jsou krevní cévy stále nepružnější a možná i užší, krev již nemůže volně proudit.

V nejhorším případě se vytvoří sraženina krevních destiček (trombus). Taková trombóza může zablokovat tepnu a zcela přerušit průtok krve. Trombus může být také unášen průtokem krve a ucpat tepnu jako embolus na jiném místě (embolie). Ucpaná tepna s sebou nese riziko srdečního infarktu, mrtvice nebo akutní cévní okluze v pažích nebo nohou (akutní ischemie končetiny).

Pokud dojde k přerušení průtoku krve – například v důsledku trombózy nebo embolie – orgány nebo končetiny již nejsou zásobovány kyslíkem. Akutní arteriální okluze je vždy lékařskou pohotovostí.

Možné následky arteriosklerózy – jako je srdeční selhání, infarkt nebo mozková mrtvice – patří celosvětově k nejčastějším příčinám úmrtí.

Arterioskleróza: příznaky

Arterioskleróza se vyvíjí pomalu. Často zůstává nezjištěna léta či desetiletí, dokud se nakonec neobjeví nebezpečná sekundární onemocnění a jejich příznaky. Příznaky, které se pak projeví, závisí na tom, které cévy v těle jsou postiženy.

Arterioskleróza může způsobit arteriální okluzi, která může vést k srdečnímu infarktu, mrtvici nebo akutní okluzi cév v pažích nebo nohou. Jde o nouzovou situaci, která musí být co nejrychleji ošetřena.

Pokud jsou koronární tepny zúžené, je přítomna ischemická choroba srdeční. Příznaky jsou způsobeny sníženým průtokem krve do srdečního svalu. Pacienti pociťují pocit tísně na hrudi nebo levostrannou bolest na hrudi (angina pectoris).

Více si o tom můžete přečíst v článku Ischemická choroba srdeční.

Pokud krevní sraženina zablokuje již zúženou koronární tepnu, dojde k infarktu. To se často projevuje jako silná bolest na hrudi, která může vyzařovat do paží. Varovnými příznaky jsou také bolesti v horní části břicha nebo zad, napětí, dušnost, nevolnost a zvracení.

Více si o tom můžete přečíst v článku Infarkt.

Více se o tom dočtete v článku Cévní mozková příhoda – příznaky.

Arterioskleróza se může objevit také v pánvi a nohou, stejně jako v ramenou a pažích. Mediaskleróza neboli ateroskleróza tepen na končetinách se projevuje například jako periferní arteriální okluzivní choroba (PAD), známá také jako kuřácká noha. Je způsobena poruchami prokrvení ve stehnech a lýtkách. Bolest nohou (přerušovaná klaudikace) se objevuje i po chůzi na krátké vzdálenosti. Protože postižení musí dělat časté přestávky v chůzi, je také známá jako „přerušovaná klaudikace“. Arteriální zúžení v pánvi vedou u mnoha mužů také k impotenci.

Více si o tom můžete přečíst v článku Kuřácká noha.

Pokud je průtok krve přerušen v důsledku cévní okluze na pažích nebo nohou, dochází k akutní ischemii končetiny. Končetina bolí, bledne a už se s ní nedá pořádně hýbat. Taková ischemie je akutní vaskulární chirurgií a nejčastější příčinou amputace.

Arterioskleróza v ledvinových cévách (jako je ateroskleróza renální tepny) vede k příznakům zhoršené funkce ledvin a vysokému krevnímu tlaku. V nejhorším případě dochází k selhání ledvin, kdy někteří pacienti téměř nevylučují moč, ale často necítí žádné příznaky.

Rozvoj arteriosklerózy: příčiny a rizikové faktory

Vývoj arteriosklerózy je velmi složitý a dosud není zcela objasněn. Vědci předpokládají, že arterioskleróza začíná poškozením vnitřní vrstvy (u aterosklerózy) nebo střední vrstvy (u mediasklerózy) stěn arteriálních cév.

Není však přesně známo, jak k tomuto poškození tepen (lézím) dochází. Zdá se však, že k tomu přispívají určité rizikové faktory, jako je vysoký krevní tlak, kouření a zvýšené hladiny lipidů v krvi. Diskutována je i souvislost s infekcemi nebo chronickými zánětlivými onemocněními, jako je revmatismus.

Společný vysvětlující model pro patogenezi aterosklerózy se nazývá teorie „reakce na zranění“. Podle této teorie poškození vnitřní vrstvy krevních cév (intima) podporuje ukládání cholesterolu (zejména LDL cholesterolu „lipoprotein s nízkou hustotou“, také známý jako LDL) a buněčných složek. LDL cholesterol oxiduje, což spouští zánětlivou reakci.

Do akce jsou povolány monocyty, které patří k bílým krvinkám. Transformují se na makrofágy, které migrují do cévní stěny a absorbují co nejvíce LDL.

Současně makrofágy uvolňují růstové faktory, které stimulují buňky hladkého svalstva uvnitř cévní stěny k množení. Svalové buňky pak migrují k plátům a pokrývají je pevnou vrstvou, čímž se krevní cévy ještě zužují.

Rizikové faktory arteriosklerózy

Existují určité fyzické podmínky a životní návyky, které zvyšují riziko aterosklerózy.

Starší lidé častěji trpí arteriosklerózou. Postihuje také více muže než ženy. Odborníci se domnívají, že za to mohou ženské hormony, především estrogen, který má údajně ochranný účinek. U mužů se také dříve rozvine arterioskleróza.

Svou roli hraje i dědičnost (genetická predispozice). Pokud blízcí příbuzní (muži do 55 let, ženy do 65 let) trpí kardiovaskulárním onemocněním v důsledku arteriosklerózy, zvyšuje se riziko i pro dotyčného. Na riziko arteriosklerózy mají vliv také dědičné lipometabolické poruchy a geografický původ.

Věk, pohlaví a genetická výbava nelze změnit. Riziko arteriosklerózy však ovlivňuje i životní styl. Dieta, nedostatek pohybu, kouření nebo metabolická onemocnění, jako je cukrovka, podporují rozvoj onemocnění ve všech věkových skupinách:

Vysoká hladina LDL cholesterolu podporuje tvorbu plaku.
Strava bohatá na nasycené mastné kyseliny, například v živočišných potravinách, podporuje vysokou hladinu LDL cholesterolu a obezitu – oba faktory zvyšují riziko arteriosklerózy.
Kouření podporuje poruchy krevního oběhu, může poškozovat cévy a zvyšovat krevní tlak a hladinu cholesterolu. Látky z tabákového kouře navíc přispívají k tvorbě tzv. nestabilních plaků. Jde o usazeniny v tepnách, které mohou prasknout.
Zvýšená hladina cukru v krvi v důsledku diabetes mellitus (cukrovky) poškozuje cévy (angiopatie).
S nadváhou a obezitou souvisí i vyšší riziko aterosklerózy.
Nedostatek pohybu může zvýšit krevní tlak, zhoršit metabolismus cholesterolu a podpořit obezitu a cukrovku.
Vysoké hladiny triglyceridů (neutrálních tuků) v krvi mohou zvýšit riziko aterosklerózy.
Chronický stres může stimulovat zánětlivé procesy v těle a stahovat cévy.
Revmatoidní artritida („revmatoidní artritida“) a další chronické záněty nebo autoimunitní onemocnění mohou stimulovat tvorbu plaku.
Spánková apnoe (syndrom obstrukční spánkové apnoe) podporuje další rizikové faktory, jako je vysoký krevní tlak nebo cukrovka, pokud se neléčí, a je spojena s mrtvicí a infarktem.
Alkohol může poškodit srdeční sval a podporovat další rizikové faktory aterosklerózy.

Na rozdíl od aterosklerózy hraje životní styl v rozvoji mediasklerózy menší roli. Mezi hlavní rizikové faktory patří pokročilý věk, diabetes mellitus a chronická renální insuficience.

Arterioskleróza: léčba

Neexistuje žádný tajný tip proti arterioskleróze. Je nezbytné co nejvíce eliminovat rizikové faktory. Toho lze dosáhnout například změnou životního stylu.

K prevenci komplikací nebo léčbě sekundárních onemocnění arteriosklerózy lze také zvážit medikaci nebo operaci. Jaká terapie se v každém jednotlivém případě použije, závisí mimo jiné na rozsahu vazokonstrikce.

Změny životního stylu

Dbejte na zdravou stravu a dostatek pohybu. Pacienti s bolestmi nohou, jako jsou pacienti s PAD, mají také prospěch z tréninku chůze.

Pro některé pacienty může být užitečná dieta na snížení cholesterolu. Pokuste se snížit nadváhu. Přestaňte kouřit a vyhněte se chronickému stresu.

Nemoci, které zvyšují riziko arteriosklerózy, by se rozhodně měly léčit. Patří mezi ně například diabetes mellitus nebo vysoký krevní tlak.

Léky

Léky snižující hladinu lipidů snižují nepříznivé hladiny krevních lipidů. Léky volby jsou statiny. Dostupné jsou také látky, které inhibují vstřebávání cholesterolu ve střevě (inhibitory vstřebávání cholesterolu) a anexy. Monoklonální protilátky, které inhibují specifický enzym (inhibitory PCSK9), mohou také snížit LDL cholesterol. Lékaři používají fibráty jen zřídka, protože stále neexistují žádné důkazy o významném účinku na prodloužení života.

Pro medikamentózní terapii pokročilé arteriosklerózy se často používají stejné léky jako pro léčbu některých kardiovaskulárních onemocnění. Ty obsahují účinné látky, které inhibují srážení krve a mohou tak zabránit vzniku krevní sraženiny (trombu). Příkladem je kyselina acetylsalicylová nebo klopidogrel.

Chirurgická léčba

Život ohrožující účinky arteriosklerózy, jako je pokročilá ischemická choroba srdeční nebo hrozící ucpání tepen dolních končetin, musí být obvykle léčeny chirurgicky. Volba léčebného postupu závisí na typu a rozsahu kalcifikace.

Bypass: Chirurg vytvoří „bypass“, který vede krev přes zúženou oblast. K tomu používá buď jednu z tělu vlastních cév (obvykle kus žíly z bérce nebo hrudní tepny), nebo plastovou cévní protézu.
Operace zúžené krční tepny: Stenóza krkavice se obvykle řeší i chirurgicky. Zúžení je často vyškrábáno z tepny. K tomu lékař provede řez v postižené oblasti, obnaží tepnu a odstraní arteriosklerotická ložiska.
Amputace: Akutní cévní uzávěr na paži nebo noze nebo nehojící se rány na chodidle, které se mohou objevit jako součást PAD (zejména ve spojení s diabetem kvůli rozvoji syndromu diabetické nohy), mohou vést k amputaci v extrémních případech. V ambulantní nebo lůžkové rehabilitaci se postižení učí, jak se ztrátou končetiny řešit.

Arterioskleróza: průběh onemocnění a prognóza

Arteriosklerózu zatím nelze vyléčit. Každý, kdo již aterosklerózou trpí nebo má zvýšené riziko, může změnou životního stylu zpomalit rozvoj či progresi onemocnění. V raných stádiích mohou plaky v cévách i částečně ustoupit.

Průběh a prognóza arteriosklerózy závisí na různých faktorech:

Lokalizace kritických plátů a cévní změny
Rozsah cévních zúžení (stenóz) a délka, po kterou brání průtoku krve
zdravotní stav pacienta: Lidé, kteří dříve prodělali srdeční infarkt nebo mozkovou mrtvici, jsou více ohroženi
Eliminace rizikových faktorů (změna životního stylu, léčba spouštěcích metabolických onemocnění)

Čím dříve jsou rizikové faktory eliminovány, tím lepší jsou vyhlídky.

Fáze arteriosklerózy

V průběhu arteriosklerózy dochází k poruchám krevního oběhu, které lékaři rozdělují podle závažnosti do následujících stadií:

I. stadium: Cévy jsou již mírně zúžené, ale postižení ještě nepociťují žádné příznaky.
Stádium II: Konstrikce v cévách způsobují nepohodlí při námaze (v případě PAD je tomu tak například při chůzi).
Stádium III: Konstrikce způsobují příznaky i v klidu.

Stádium IV: Konstrikce poškodily tkáň, buňky odumřely kvůli nedostatku kyslíku a živin.

Arterioskleróza: vyšetření a diagnostika

Lékař může pomocí krevního testu určit, zda máte vysoké krevní lipidy (cholesterol, triglyceridy) a hladinu cukru v krvi. Při podezření na arteriosklerózu lékař zjišťuje i váš krevní tlak, váhu a případně i obvod břicha. Během diagnostiky arteriosklerózy bude lékař také pátrat po známkách typických sekundárních onemocnění a provádět příslušná vyšetření. Těmi jsou kupř

Abnormální zvuky proudění nad srdcem, aortou nebo tepnami na krku lze někdy slyšet auskultací, tedy poslechem stetoskopem.
Cévní zúžení nebo i rozšíření tepen lze zvenčí zjistit speciálním ultrazvukovým vyšetřením (dopplerovská sonografie). Výsledky pro krční tepny lze také použít k odhadu rizika mrtvice.
Pokud je přítomna ischemická choroba srdeční (ICHS), lékař provede nejen normální EKG, ale také zátěžové EKG. Lékař dokáže detekovat ložiska ve vnitřních stěnách koronárních tepen při srdeční katetrizaci. Někdy také zavede malou ultrazvukovou sondu přímo do vyšetřované koronární cévy.
Při podezření na arteriosklerózu ledvinových cév vyšetřující zkontroluje funkci ledvin pomocí krevních a močových testů.
Arterioskleróza je také nejčastější příčinou impotence. Relevantní informace od pacienta a ultrazvukové vyšetření mohou poskytnout informace o tom, zda nedošlo k zúžení krevních cév v penisu (nebo pánvi).

Rozsah vazokonstrikce lze odhalit dalšími zobrazovacími postupy. K zobrazení cév lze použít rentgenové vyšetření, počítačovou tomografii nebo magnetickou rezonanci (MRI) s kontrastní látkou.

Prevence arteriosklerózy

Ateroskleróza je chronické onemocnění, které progresivně poškozuje vnitřní stěny tepen a může tak – často až po desetiletích – spustit řadu závažných sekundárních onemocnění, jako je ischemická choroba srdeční nebo PAD.

Pokud chcete arterioskleróze předejít, je nejlepší snížit rizikové faktory. Nemoci, které podporují arteriosklerózu – jako je vysoký krevní tlak, spánková apnoe, chronická zánětlivá onemocnění, diabetes mellitus a renální insuficience v případě mediasklerózy – by měly být léčeny.

Vzhledem k tomu, že kouření má negativní vliv na cévy několika způsoby, je přestat kouřit důležitým preventivním opatřením pro arteriosklerózu. Vyhněte se také pasivnímu kouření.

Alkohol konzumujte maximálně v mírném množství. Nízkoriziková konzumace je jedna standardní sklenice alkoholu (např. malé pivo nebo 0.1 litru vína) pro ženy nebo dvě standardní sklenice pro muže denně. Alkohol by se měl vyvarovat alespoň dva dny v týdnu.

Snižte neustálý stres. Pomoci mohou relaxační metody jako progresivní svalová relaxace, meditace nebo autogenní trénink.