Diagnóza zánět hltanu (faryngitida) se zpočátku vyrábí na základě klinického vzhledu a symptomů popsaných pacientem.
Laboratorní parametry druhého řádu - v závislosti na výsledcích historie, vyšetření, atd. - se používají pro diferenciální diagnostické objasnění
- Výtěr z krku - při podezření na bakteriální faryngitidu [Poznámka: přibližně 50–80% faryngitidy je způsobeno viry! Výtěr z krku je ospravedlnitelný středním skóre Centor, viz níže „Fyzikální vyšetření“]
- Nátěr na mandle na patogen a rezistenci nebo rychlý test na beta-hemolytikum skupiny A. streptokoky (GABHS); ve srovnání s kulturou to má specificitu (pravděpodobnost, že ve skutečnosti jsou zdravé osoby, které nemají dané onemocnění, také v testu uznány jako zdravé) 95%, zatímco senzitivita (procento nemocných pacientů, u kterých je nemoc detekována použití testu, tj. dojde k pozitivnímu výsledku testu) je významně nižší na 70–90%.
Odběr vzorků: stiskněte dolů jazyk špachtlí a protáhněte tampon pod viděním „tření-otočení“ přes obě mandle (faryngální mandle) nebo lymfatické postranní prameny a zadní stěnu hltanu.
- Malý krevní obraz - pokud existuje podezření na Plummer-Vinsonův syndrom.
- Stanovení SS-A a SS-B protilátky - pokud Sjögrenův syndrom je podezřelý.
- Rychlý test na mononukleózu - při podezření na mononukleózu (mononukleózu); který je spojen s bělavými povlaky a lymfadenopatií (lymfy zvětšení uzlu).
- V případě potřeby sérologie: protilátky proti adenovirům, coxsackie viryViry ECHO, vliv A a B viry, chlamydií, Epstein-Barr virus (EBV), streptokoky (ASL), parainfluenza viry, respirační syncyciální virus (RSV).
