Stručný popis
- Co je agnosie? Při agnozii již postižený nedokáže rozeznávat smyslové podněty, i když vnímání je zachováno, smyslový orgán je neporušený, pozornost a intelektuální schopnosti nejsou narušeny.
- Příčiny: poškození některých mozkových laloků, např. v důsledku mrtvice, mozkového nádoru, mozkového abscesu nebo onemocnění, při kterých postupně odumírá mozková tkáň (jako u Alzheimerovy choroby).
- Symptomy: V závislosti na typu agnózie, např. neschopnost identifikovat, co je vidět (vizuální agnózie) nebo rozpoznat zvuky (sluchová agnózie).
Agnosia: Definice
Při agnozii již postižený nedokáže rozeznávat smyslové podněty, i když samotné vnímání je zachováno. Správně tedy fungují smyslové orgány a nedochází ani k mentálnímu postižení (např. demence). Místo toho je agnózie založena na poruše zpracování informací, například v důsledku mrtvice. Je poměrně vzácný.
Formy agnózie
- vizuální agnozie se speciálními formami, jako je prosopagnosie, barevná agnosie
- taktilní agnozie
- prostorová agnozie
- čichová agnozie
- sluchová agnozie
- autotopagnosie
- Anosognosie
Agnosia: příčiny a možná onemocnění
Agnosie je důsledkem poškození specifických laloků mozku: týlního, parietálního nebo temporálního laloku – všechny jsou součástí velkého mozku. Například zraková agnózie je způsobena poškozením okcipitálního laloku – nejzadnější části velkého mozku, mezi jehož úkoly patří zpracování vizuální informace. Naproti tomu akustická agnozie je způsobena poškozením v oblasti zadních spánkových laloků (temporální lalok), které jsou pro sluch nepostradatelné. Autotopagnosie vzniká v důsledku poranění parietálního laloku.
Mezi možné příčiny poškození mozku patří:
- Zranění hlavy
- Mrtvice
- Mozkový nádor
- Mozkový absces
- Nemoci s progresivním rozpadem mozkové tkáně (jako je Alzheimerova choroba)
Agnosia: příznaky
Vizuální agnozie
V případě zrakové nebo optické agnozie (také nazývané slepota duše) postižená osoba nedokáže propojit optické vjemy s optickými vzpomínkami. To znamená, že pacient vidí předmět (předmět, obličej atd.), ale nemůže jej rozpoznat. Pokud však předmět slyší nebo na něj například zaútočí, je možné, že jej pozná.
Vizuální agnosie je rozdělena do různých podtypů, jako jsou:
- Prosopagnozie (obličejová slepota): Postižení jedinci nemohou rozpoznat a rozlišit známé tváře (členů rodiny, přátel atd.). Místo toho se musí při identifikaci jednotlivců spoléhat na jiné rysy (hlas, oblečení, gesta atd.).
- asociativní agnózie: Zde postižený pozná tvar a podobu předmětu (např. kladiva), ale nezná jeho význam. To znamená, že neví, k čemu je kladivo.
- Barevná agnozie: Postižené osoby mohou vnímat barvy, ale nemohou je rozpoznat a pojmenovat. Tato forma agnózie nesmí být zaměňována s barevnou slepotou – stavem, kdy postižení jedinci nemohou vnímat jednotlivé nebo všechny barvy.
Hmatová agnozie
Hmatová agnózie se také nazývá stereoagnózie, astereognózie nebo hmatová slepota. Chápe se jako neschopnost něco identifikovat pouze pohmatem nebo dotykem (bez zrakové kontroly), ačkoliv hmat funguje normálně. Postižený tak nemůže rozpoznat a pojmenovat předměty a materiály pouhým dotykem a pohmatem.
Prostorová agnozie
Při této formě poruchy rozpoznávání se postižený nedokáže orientovat v prostoru ani na vlastním těle.
Čichová agnozie
Sluchová agnozie
Sluchová agnozie se také nazývá hluchota duše. Vyznačuje se tím, že postižený i přes neporušený sluch nedokáže zvuky či tóny identifikovat ani je rozpoznat v jejich kontextu. Pokud například ve vedlejší místnosti zazvoní telefon, slyší ho, ale nemůže ho rozpoznat jako vyzvánění telefonu. Nebo může slyšet jednotlivé tóny, ale nedokáže je rozpoznat v jejich kontextu jako melodie.
Autotopagnosie
Při autotopagnozii postižený nedokáže lokalizovat a pojmenovat své vlastní části těla a nedokáže správně lokalizovat kožní podněty na vlastním těle, přestože povrchová citlivost je neporušená.
Anosognosie
Agnosia: Kdy byste měli navštívit lékaře?
Pokud se agnózie objeví znovu, je to varovný signál pro narušenou funkci mozku. Pokud je příčinou mozková mrtvice, jedná se o urgentní stav, který musí být okamžitě ošetřen lékařem!
Agnosia: Co dělá doktor?
Pro diagnostiku agnózie lékař provede různé testy a vyšetření v závislosti na postižené senzorické oblasti. Například při podezření na zrakovou agnozii vyzve pacienta, aby pojmenoval různé předměty (např. pero, kniha atd.) nebo předvedl jejich použití. Za účelem odhalení prosopagnozie jsou pacientovi předloženy fotografie příbuzných nebo známých osobností k pojmenování.
Před těmito testy se lékař musí ujistit, že pacient porozuměl jeho pokynům a nedošlo k žádné další afázii (porucha řeči) – jak tomu často bývá například u autotopagnózie. Pokud má pacient potíže s vyjadřováním a porozuměním tomu, co někdo říká, může to zkreslit výsledek testu.
Pokud je agnózie skutečně přítomna, je třeba objasnit její příčinu. Pomoci může zobrazení mozku, například pomocí počítačové tomografie (CT) nebo magnetické rezonance (MRI). Tímto způsobem lze například identifikovat procesy zabírající prostor, jako je nádor nebo krvácení do mozku, jako příčinu poškození mozku a tím agnózie.
Léčba agnozie
Na druhou stranu má léčba agnózie za cíl pacientům se svým postižením co nejvíce usnadnit každodenní život. Ergoterapeuti a logopedi mohou například postiženým ukázat způsoby, jak kompenzovat své deficity. Například pacient s prosopagnozií (obličejová slepota) trénuje rozpoznávání lidí podle jiných rysů, než je jejich obličej, jako je barva vlasů a účes, hlas nebo chůze.
Agnosia: Co můžete udělat sami
V každém případě mohou být příbuzní velkou oporou. Nejlepší je probrat s ošetřujícím lékařem nebo terapeutem, jak mohou agnostického pacienta účinně podpořit.
