Test funkce plic: důvody, postup, význam

Co je test funkce plic?

Plicní funkční test je, jak název napovídá, vyšetření, které prověřuje funkci plic a dalších dýchacích cest. Pro tento účel jsou k dispozici různé zkušební postupy:

  • Spirometrie (také nazývaná „Lufu“ pro „funkci plic“)
  • Spiroergometrie (vyšetření funkce plic při fyzické zátěži)
  • Stanovení difúzní kapacity (zkouška výměny plynů)
  • Bodypletysmografie / celotělová pletysmografie (na základě stanovení objemu)
  • analýza krevních plynů (stanovení obsahu kyslíku a oxidu uhličitého v krvi)
  • léčebné testovací postupy (cílené ovlivnění respiračních funkcí účinnými látkami)

Vlastní testy pro domácí použití:

Kromě měření špičkového průtoku existuje několik jednoduchých testů pro domácí použití, které můžete použít k hrubému posouzení funkce plic sami. Přečtěte si o tom více v článku Test plic doma.

Funkční test plic: Hodnoty a jejich význam

Následující hodnoty lze zaznamenat pomocí různých metod měření v testu funkce plic:

  • Celková kapacita plic: objem vzduchu v plicích poté, co se pacient co nejhlubší nadechl.
  • Zbytkový objem: Objem zbývající v plicích a dýchacích cestách po intenzivním výdechu.
  • Dechový objem (také dechový objem): Množství vzduchu, které pacient vdechne normálním nádechem.
  • Inspirační rezervní objem: množství vzduchu, které může pacient dodatečně vdechnout po normální inspiraci.
  • Exspirační rezervní objem: objem vzduchu, který může pacient dodatečně vydechnout po normálním výdechu
  • Špičkový výdechový průtok (PEF): maximální síla proudu vzduchu při usilovném výdechu.
  • Jednosekundová kapacita (FEV1): dechový objem, který může pacient vydechnout během první sekundy po nádechu plnou silou
  • Tiffenauův index: poměr jednosekundové kapacity k vitální kapacitě
  • Střední výdechový průtok (MEF): průměrná síla respiračního průtoku, když je určité definované procento vitální kapacity stále v plicích

Funkční plicní test – Hodnocení: Tabulka standardních hodnot

V následující tabulce jsou uvedeny standardní hodnoty funkce plic. Pokud se naměřené hodnoty (při opakovaném měření) odchylují od těchto standardních hodnot, svědčí to o poruše plicních funkcí, často i o specifickém plicním onemocnění.

Parametr

běžná zkratka

normální hodnota

Celková kapacita plic

TC, TLC

6 až 6.5 litry

Vitální kapacita

VC

4.5 až 5 litry

Zbytkový objem

RV

1 až 1.5 litry

Objem dechu

VT

0.5 litrů

Inspirační rezervní objem

IRV

Exspirační rezervní objem

VRE

1.5 litrů

Funkční zbytková kapacita

FRC

2.5 až 3 litry

Špičkový exspirační průtok

PEF

> 90 % normální hodnoty specifické pro věk/pohlaví

Kapacita jedné sekundy

FEV1

> 90 % normální hodnoty specifické pro věk/pohlaví

Tiffenauův index

FEV1: VC

> 70%

Střední výdechový průtok

MEF

> 90 % normální hodnoty specifické pro věk/pohlaví

Kdy provést vyšetření funkce plic?

Lékař jím může například odhalit zúžené dýchací cesty (obstrukce). K tomu dochází především u běžných onemocnění astmatu a CHOPN. U postižených ukazuje hodnocení funkce plic snížení jednosekundové kapacity a Tiffenauova indexu. Pokud se zvětší reziduální objem, může to znamenat emfyzém, často pozdní následek obstrukční nemoci dýchacích cest.

  • Plicní fibróza
  • Pleurální výpotek: nahromadění tekutiny v pleurálním prostoru (= prostor mezi plícemi a pohrudnicí)
  • Jizvy nebo srůsty v plicní tkáni nebo pleurálním prostoru
  • Malformace v hrudní kostře

Snížená roztažitelnost plic se u těchto onemocnění projeví v plicním funkčním testu snížením vitální kapacity a celkové kapacity plic.

Co děláte při testu funkce plic?

Spirometrie

Standardním a tedy obvykle začátkem každého diagnostického procesu je spirometrie, při které je pacient požádán, aby dýchal někdy silněji, někdy jako obvykle náustkem. Vyšetření lze kombinovat s testovacími postupy souvisejícími s léky (jako je test bronchospasmylózy).

Chcete-li zjistit, jak přesně spirometrie funguje a jaké závěry lze z naměřených hodnot vyvodit, přečtěte si článek Spirometrie.

Spiroergometrie

Co přesně musí pacient při spiroergometrii dělat a jaká jsou rizika, se dočtete v článku Spiroergometrie.

Dalším zátěžovým testem vedle spiroergometrie je 6minutový test chůze. V tomto testu lékař po dobu šesti minut změří (úrovňovou) vzdálenost, kterou může pacient urazit při co nejrychlejší chůzi – pacienti s plicním onemocněním obvykle ujdou mnohem méně daleko než zdraví lidé. Během testu se někdy měří také puls pacienta, krevní tlak a saturace kyslíkem.

Citlivějším a přesnějším měřením různých respiračních proměnných je bodypletysmografie. Zde pacient sedí v uzavřené komoře, podobné telefonní budce. Zatímco dýchá jednak do náustku, podobně jako u spirometrie, lékař paralelně měří tlakové změny uvnitř komory.

Chcete-li zjistit, jak přesně vyšetření probíhá a jaké má výhody oproti jiným funkčním vyšetřením plic, přečtěte si článek Bodypletysmografie.

Pomocí zařízení pro bodypletysmografii (viz výše) může lékař měřit i difuzní kapacitu plic. To ukazuje, jak dobře si plíce mohou vyměňovat dýchací plyny. Pro měření difuzní kapacity pacient dýchá vzduch s bezpečným množstvím oxidu uhelnatého (CO). To umožňuje lékaři určit, jak dobře plíce přijímají kyslík z dýchaného vzduchu a uvolňují oxid uhličitý. Pro více podrobností si přečtěte článek Bodypletysmografie.

Analýza krevních plynů

Pomocí hodnot krevních plynů může lékař sledovat plíce a srdce. Co přesně znamenají výsledky rozboru krevních plynů se dočtete v článku Hodnoty krevních plynů.

Měření špičkového průtoku

Pacienti s plicním onemocněním mají možnost měřit si dýchací funkce doma pomocí praktického jednoduchého špičkového průtokoměru.

Chcete-li zjistit, jaké hodnoty se zaznamenávají při měření špičkového průtoku a na co musí pacient pamatovat, přečtěte si článek Měření špičkového průtoku.

Jaká jsou rizika testu funkce plic?

S testovacími postupy nejsou spojena žádná určitá nebezpečí. Po několikanásobném měření funkce plic však můžete pociťovat kašel nebo závratě. To však po krátké době odezní.

Co musím udělat po vyšetření funkce plic?

Ihned po testu funkce plic byste měli obnovit normální dechový rytmus. Snažte se vdechovat a vydechovat klidně a rovnoměrně. Pokud zaznamenáte mírný kašel nebo sucho v ústech, měli byste trochu pít. Váš lékař s vámi probere výsledky a další postup po vyšetření funkce plic.