Stručné shrnutí
- Popis: Horečka je, když tělesná teplota stoupne nad 38 stupňů Celsia. Mezi další indikace patří suchá a horká kůže, lesklé oči, zimnice, nechutenství, zrychlené dýchání, zmatenost, halucinace.
- Léčba: Domácí prostředky (např. dostatek tekutin, obklady na lýtka, vlažná koupel), léky proti horečce, léčba základního onemocnění.
- Diagnostika: Konzultace s lékařem, měření horečky v řiti, pod jazykem, v uchu, v podpaží, na povrchu těla infračerveným zářením, v intenzivní péči i pomocí katétrů v močovém měchýři nebo tepnách, fyz. vyšetření, v případě potřeby vyšetření krve a zobrazovací postupy
- Příčiny: Infekce (jako je chřipka, zápal plic, tuberkulóza, covid-19, angína, spalničky, otrava krve), nahromadění hnisu (abscesy), záněty (například slepé střevo, ledvinná pánvička, srdeční chlopně), revmatická onemocnění, chronická zánětlivá onemocnění střev , mrtvice, nádory.
- Kdy navštívit lékaře? Dospělí: V případě vysoké, dlouhodobé nebo opakující se horečky. Děti: Pokud horečka trvá déle než jeden den, je provázena dalšími obtížemi (např. závratě, vyrážka, zvracení), opatření na snížení horečky nepomáhají nebo se dostaví febrilní křeče. Kojenci: Pokud je teplota vyšší než 38 stupňů Celsia.
Co je horečka?
Tělesná teplota je řízena v mozku: centrum regulace tepla, které nastavuje cílovou hodnotu tělesné teploty, se nachází v hypotalamu. Okolní a orgánová teplota se zjišťuje pomocí senzorů chladu a tepla v kůži a v těle. Tímto způsobem se požadovaná hodnota porovnává se „skutečnou hodnotou“ aktuální tělesné teploty.
Pokud se „skutečná hodnota“ a cílová hodnota liší, pokusí se upravit teplotu na cílovou hodnotu.
Pokud je tělesná teplota pod nastavenou hodnotou, zmrazíme. To způsobuje husí kůži, svalový třes a zúžení cév v končetinách. To vede například ke studeným rukám a nohám. Toto je pokus těla zvýšit teplotu uvnitř těla.
Pokud „skutečná hodnota“ stoupne nad nastavenou hodnotu, přebytečné teplo se odvádí. K tomu dochází především pocením a zvýšeným prokrvením kůže na končetinách nebo dokonce uších.
Tělo koordinuje procesy produkující nebo udržující teplo, vnější teplotní vlivy a „chladicí“ protiopatření tak, aby byla neustále udržována požadovaná hodnota.
Tělo nyní upřednostňuje procesy generující a udržující teplo. Člověk začne mrznout (třesit se) a teplota stoupá, dokud není dosaženo nové nastavené hodnoty. To má za následek – někdy náhle – horečku. Když nastavená hodnota klesne zpět k normálu – tj. když horečka odezní – pacient se více potí, aby se teplota vrátila zpět.
Zvýšená teplota urychluje a podporuje procesy v těle, které slouží k obraně před patogeny nebo jinými škodlivými vlivy v těle.
Horečka tedy v podstatě není nic ohrožujícího, ale přirozená reakce těla, která slouží k obraně před škodlivými vlivy. Horečka je tedy vlastně dobrým znamením, protože znamená, že se tělo brání.
Pokud však teplota stoupne příliš vysoko (nad 41 stupňů Celsia), může vysoká teplota také poškodit tělo.
Horečka sama o sobě není nakažlivá, protože jde o individuální reakci na konkrétní podnět. Pokud je však takovým podnětem patogen, jako jsou bakterie nebo viry, mohou být velmi nakažlivé a v případě infekce mohou také způsobit horečku u jiných lidí.
Kdy člověk začne mít horečku?
Za určitých okolností může tělesná teplota kolísat až o více než jeden stupeň. V průměru se normální tělesná teplota pohybuje mezi 36.0 a 37.4 stupni Celsia (měřeno rektálně). Ale i zde, v závislosti na přesnosti metody měření, se hodnoty někdy mírně liší.
V souladu s touto dynamikou je horečka nejvyšší večer, pokud je to nutné, a může zdánlivě stoupat „když spíte“. Uprostřed noci nebo ráno pak teplota často opět klesá, a to i s horečkou. Silnější horečka ve večerních hodinách je však také jednou z charakteristik některých onemocnění, jako je tuberkulóza nebo sepse.
U žen se tělesná teplota během ovulace a těhotenství zvýší asi o 0.5 stupně Celsia.
Pokud tělesná teplota stoupne nad normální úroveň, lékaři rozlišují následující gradace:
- Zvýšená teplota (subfebrilie): Teploty mezi 37.5 a 38 stupni Celsia se nazývají subfebrilie. Možnými příčinami jsou infekce způsobené bakteriemi nebo viry, ale také úpal nebo intenzivní sport.
- Mírná horečka: Od 38 stupňů Celsia je lékařský termín horečka. Mírná horečka je přítomna při hodnotách mezi 38.1 a 38.5 stupni Celsia.
- Střední horečka: Teploty mezi 38.6 a 39 stupni Celsia jsou považovány za střední horečku.
- Velmi vysoká horečka: To se týká tělesné teploty vyšší než 40 stupňů Celsia.
- Extrémní horečka (hyperpyrexie): Přirozená horečka zřídka dosahuje hodnot nad 41 stupňů Celsia. Od 41.1 se mluví o hyperpyretické horečce.
Velmi vysoké a extrémní horečky mohou způsobit poškození tkání nebo orgánů a stát se nebezpečnými. Tělesná teplota nad 42.6 stupně Celsia je obvykle smrtelná.
Fáze horečky
Z lékařského hlediska lze horečku rozdělit do různých fází nebo fází:
- Zvýšení horečky (stage incrementi): Je učiněn pokus zvýšit teplotu – mimo jiné pomocí husí kůže a třesu – zvýšením nastavené hodnoty. Objevuje se například třes nebo studené ruce. Zakrytí a teplé nápoje jsou nyní příjemné. U dětí k tomu predisponovaných se v této fázi mohou objevit febrilní křeče.
- Výška horečky (fastigium): Ve vzácných extrémních případech vysoké horečky se objevuje febrilní delirium se zatemněním vědomí a smyslů.
- Pokles horečky (defervescence, stage decrementi): K poklesu horečky dochází pomalu (během dnů) nebo rychle (během hodin). Časté je pocení se ztrátou tekutin – ruce, hlava a nohy mohou být také teplé. Pokud je pokles velmi rychlý, objevují se občas oběhové problémy.
Průběhy
- Nepřetržitá horečka: teplota zůstává přibližně stejně zvýšená déle než čtyři dny, dosahuje hodnot nad 39 stupňů Celsia a během dne nekolísá o více než jeden stupeň. Tento průběh se často vyskytuje u bakteriálních infekcí, jako je šarla, břišní tyfus nebo bakteriální zápal plic.
- Remitentní horečka: nemocný má horečku prakticky celý den, ale ráno méně než večer (rozdíl jeden až dva stupně). Remitentní horečka se vyskytuje například u některých virových infekcí, tuberkulózy, bronchitidy, hromadění hnisu a revmatické horečky.
- Intermitentní horečka: V tomto případě horečka v průběhu dne ještě výrazněji kolísá. Tělesná teplota je ráno normální a pak večer stoupá na někdy vysoké horečky. Tento vzorec lze pozorovat například u otravy krve (sepse), ale za určitých okolností i u nádorových onemocnění (jako je Hodgkinova choroba).
- Vlnitá horečka: Vlnovitý (vlnitý) průběh horečky se vyskytuje např. u brucelózy. U lymfomů (jako je Hodgkinova choroba) může být horečka také zvlněná, přičemž fáze horečky trvající několik dní se střídají s fázemi bez horečky o přibližně stejné délce. Lékaři tomu říkají Pel-Ebsteinova horečka.
- Dvouvrcholová (bifázická) horečka: Po několika dnech horečky teplota klesne zpět na normální hodnoty, než následuje druhá fáze horečky trvající několik dní. Taková dvouvrcholová křivka horečky se občas objeví, například u spalniček nebo otravy krve způsobené meningokoky (meningokoková sepse).
V dřívějších dobách měly tyto kurzy velký význam. V dnešní době jsou v této typické formě pozorovány jen zřídka, protože horečka je obvykle kontrolována v raném stádiu vhodnými opatřeními.
Jak dlouho horečka trvá, závisí silně na základním onemocnění a příslušné reakci postižené osoby. Časové rozpětí se pohybuje od několika hodin až po několik dní nebo dokonce několik týdnů.
Hypertermie
Od horečky se rozlišuje přehřátí (hypertermie). V tomto případě se tělesná teplota nezvýší kvůli pyrogenům a zvýšení jejich nastavené hodnoty teploty. Nastavená hodnota spíše zůstává nezměněna, ale již nemůže být udržována opatřeními těla rozptylujícími teplo.
Stává se to například při fyzické aktivitě nebo z důvodu vyčerpání, zejména ve velkém horku nebo vlhkosti, nebo při nošení oblečení, které omezuje ochlazování pocením. Také, pokud se pije příliš málo, zvyšuje se riziko hypertermie.
Místo toho je vhodné přemístit postižené osoby na stinné místo, v případě potřeby odstranit přebytečné oblečení a pomalu snižovat teplotu chladivými obklady a nápoji. Použití ledu nebo ledově vychlazených nápojů se nedoporučuje, protože rychlé, extrémní teplotní rozdíly velmi zatěžují oběh.
Jak lze snížit horečku?
Co pomáhá na horečku? Horečka je důležitou a přirozenou obrannou reakcí organismu proti škodlivým vlivům. Viry a bakterie se při vysokých teplotách hůře množí. Proto se horečka neléčí ve všech případech.
Obecně platí, že je nezbytné zůstat v posteli, když máte horečku! Nechoďte do práce s horečkou (nad 38 stupňů Celsia). Kromě toho, že vyšší horečkou trpí i produktivita, hrozí i nakažení kolegů možná nakažlivou chorobou.
V jakém okamžiku má smysl horečku snižovat, závisí mimo jiné na příčině, fyzickém stavu, případných již existujících nemocech a osobní úrovni utrpení. Pokud je například dítě těžce postiženo horečkou a trpí, je to dostatečný důvod snažit se horečku snížit již na 38.5 až 39 stupňů Celsia.
Domácí léky proti horečce
Telecí zábal
Zábaly lýtek jsou osvědčeným opatřením proti horečce. Odvádějí přebytečné teplo z těla. Pacientům jsou obklady většinou velmi příjemné.
K tomu navlhčete tenké lněné nebo bavlněné hadříky studenou vodou. U dospělých může být teplota mezi 16 a 20 stupni Celsia, u zábalů na lýtka u miminek mírně nad (asi 28 až 32 stupňů Celsia).
Utěrky pevně omotejte kolem lýtek natažených nohou a zafixujte je jednou nebo dvěma vrstvami suchých hadříků. Chodidla a zbytek těla jsou ideálně udržovány v teple.
Po pěti minutách odstraňte zábaly na lýtka. Lze je však dvakrát až třikrát obnovit. Pozor, lýtkovými zábaly nesnížíte horečku příliš rychle, protože to může zbytečně zatěžovat oběh. Vyhněte se také zábalům na lýtka, pokud máte zimnici!
Více o aplikaci se dozvíte v článku Obklady na lýtka.
Quark komprese
Při horečce pomáhají i studené nebo tělo hřejivé tvarohové obklady či zábaly. K tomu rozprostřete 250 až 500 gramů studeného nebo mírně zahřátého tvarohu silného jako prst na obklad a látku jednou přehněte. V ideálním případě byste také měli mezi tvaroh a kůži umístit ochrannou vrstvu látky.
Tvarohový obklad položte kolem lýtek a zafixujte gázovými obvazy nebo ručníky. Nechte působit 20 až 40 minut.
Komprese břicha a pulsu
Dalším domácím lékem na snížení horečky je pulzní zábal. K tomu namočte bavlněné hadříky do studené vody, vyždímejte je a omotejte kolem zápěstí a kotníků. Zábal je vhodný zejména pro děti s horečkou. Těmto citlivým pacientům pomáhá i zábal břicha.
U miminek se vždy ujistěte, že jejich tělesná teplota neklesá příliš rychle ani příliš daleko.
Více se o tom dočtete v článku Zábaly, obklady a obklady.
Koupání s horečkou
Horečku lze snížit i ochlazovací koupelí: K tomu nejprve napusťte vanu teplou vodou (teplota je v nejlepším případě asi jeden stupeň Celsia pod tělesnou teplotou). Poté postupně přidávejte studenou vodu u paty vany, dokud teplota vody ve vaně neklesne o dva až tři stupně.
Po deseti minutách koupel zastavte. Poté dobře osušte a uložte do postele.
Pokud se pacient začne třást nebo mrznout, ihned koupel zastavte.
Hypertermická koupel může také pomoci snížit teplotu při horečnaté infekci. Podporuje pocení a zrychluje metabolismus. Tato studená koupel je užitečná při mírných horečkách.
Pokud se během koupele vyskytnou problémy s cirkulací nebo se teplota stane nepříjemnou, koupel okamžitě zastavte. Přehřívací koupel není vhodná při některých srdečních chorobách, neurologických stavech a pro malé děti.
Podobných efektů lze dosáhnout i ve sprše, ale teplotní rozdíly mezi hlavou a končetinami se nastavují obtížněji. Navíc jakékoli oběhové problémy, které se mohou objevit při studené sprše ve stoje, mohou mít vážnější následky (například závratě a pády). Koupel je proto obvykle lepší alternativou.
V každém případě dávejte pozor, abyste nezpůsobili extrémní, náhlé teplotní rozdíly a volte teplotu, ve které se cítí příjemně.
Více o koupelích se dočtete v článku Vodoléčba.
Homeopatie
Existuje mnoho homeopatických léků, které – v závislosti na příčině – mají pomáhat proti různým formám horečky, například „Aconitum“ nebo „Belladonna“.
Koncept homeopatie a její specifická účinnost jsou však ve vědě kontroverzní a nejsou studiemi jednoznačně prokázány. Máte-li k tomu dotazy, je nejlepší kontaktovat lékaře, který nabízí i doplňkové léčebné metody.
Nápoje na horečku
V případě horečky je důležité zajistit dostatečný příjem tekutin. Platí pro to pravidlo: od tělesné teploty 37 stupňů Celsia je potřeba na každé zvýšení o jeden stupeň navíc 0.5 až 1 litr tekutin (kromě běžného pitného množství 1.5 až 2.5 litru denně).
Během vzestupu horečky se člověk obvykle cítí spíše jako teplé nápoje (zimnice). Později jsou dobré nápoje pokojové teploty, například voda nebo neslazený čaj. Obzvláště se doporučují čaje z lipového květu a černého bezu, které mají diaforetický účinek a snižují horečku. Horečku může snižovat i čaj vyrobený z tužebníku.
Lék proti horečce
Pokud je horečka vysoká a pacient je slabý, mohou být užitečné léky proti horečce ve formě tablet, infuzí, léčivých šťáv nebo čípků. Mezi účinné složky patří paracetamol, ibuprofen a kyselina acetylsalicylová. Použití a dávkování takových léků předem prodiskutujte s lékárníkem nebo lékařem.
Dětem s horečkou nikdy nepodávejte oblíbený lék proti bolesti a antipyretikum kyselinu acetylsalicylovou (ASA)! V souvislosti s virovými infekcemi někdy spouští život ohrožující Reyeův syndrom.
Horečka: vyšetření a diagnóza
Vzhledem k tomu, že horečka je pouze příznakem, je třeba najít základní onemocnění.
Detailní dotazování (anamnéza) pacienta nebo rodičů (u nemocných dětí) dává lékaři vodítka k možným příčinám horečky. Například je důležité vědět, jak dlouho horečka trvá, zda existují nějaké další stížnosti, zda došlo v nedávné době ke kontaktu s nemocnými lidmi nebo zvířaty nebo zda jste byli v zahraničí.
Fyzikální vyšetření často poskytuje více informací. Lékař například poslechne pacientovo srdce a plíce, změří krevní tlak a puls, prohmatá břišní a krční lymfatické uzliny nebo prohlédne ústa, hrdlo a uši.
Někdy jsou nutná další vyšetření, pokud jsou předchozí nálezy nejasné nebo existuje podezření na konkrétní onemocnění. Například laboratorní testy krve, moči či stolice, vyšetření zobrazovacími technikami (například rentgen, ultrazvuk) nebo speciální krevní testy (například na tuberkulózu).
