Jak lze hraniční syndrom léčit?
Existují různé formy terapie pro léčbu hraničního syndromu:
Dialektická behaviorální terapie (DBT).
Průlom v hraniční léčbě učinila americká terapeutka Marsha M. Linehan. Vyvinula Dialektickou behaviorální terapii (DBT), která je speciálně přizpůsobena hraničním pacientům. Jedná se o speciální formu kognitivně behaviorální terapie.
V první fázi terapie jsou hraniční pacienti nejprve stabilizováni. Důraz je kladen na strategie, které zabrání pacientovi v dalším sebepoškozování nebo v předčasném ukončení terapie. V rámci skupinové terapie se pak trénují různá nová chování a způsoby myšlení. Cíle jsou:
- Zlepšit pacientovo vnímání sebe sama a druhých
- Cvičit opatření pro sebekontrolu a pro řešení krizí
- Omezit extrémní černobílé myšlení
- Naučit se zvládat stres a ovládat vlastní emoce
Třetí etapa terapie se zaměřuje na aplikaci naučeného do každodenního života, zvýšení sebeúcty a rozvoj a realizaci cílů osobního života.
Psychodynamicko-konfliktně orientovaná psychoterapie
Kromě behaviorální terapie jsou pro hraniční pacienty možností také metody psychodynamické terapie. Studie potvrzují jejich účinnost, alespoň u dospělých pacientů. Jako u všech terapií, které mají své kořeny v psychoanalýze, i zde se zaměřujeme na vhled do souvislostí mezi biografickými zkušenostmi a současnými problematickými vztahy a chováním. Mají vést k psychologickému přehodnocení traumatických zážitků.
V rámci psychodynamicko-konfliktně orientované psychoterapie cíleně:
- Překonat traumata
- @ V první řadě se posílí nebo vybuduje pacientova sebeobraz
- Zlepšuje se schopnost navazovat vztahy s ostatními
- Typické černobílé myšlení je redukováno
- Posílena schopnost ovládat vlastní pocity a pudy (ovlivňovat regulaci)
Rodinná terapie
Je zvláště důležité zapojit rodinu, pokud má porucha alespoň částečně kořeny v rodině. Pokud v rodině existují patologické vztahové vzorce, je rodinná terapie obzvláště smysluplná.
Jiné formy terapie
Mezi další terapeutické metody používané pro hraniční poruchy patří:
Terapie založená na mentalizaci (MBT): pomáhá pacientovi lépe se vyrovnat se sebou samým a ostatními. Hraniční pacienti mají potíže s posouzením svého chování a chování ostatních lidí. V této formě terapie se postižení naučí lépe interpretovat a chápat pozadí chování.
Schéma terapie/terapie zaměřená na schéma: Je založena na skutečnosti, že každý člověk si od dětství vytváří vzorce, jak se vypořádat se zkušenostmi. Když nejsou uspokojeny základní potřeby dítěte, vytváří si nezdravé strategie a vzorce myšlení. Borderlineři například často předpokládají, že budou opuštěni, a jsou proto vůči ostatním podezřívaví. Cílem terapie pomocí schémat je identifikovat a pracovat na negativních vzorcích myšlení a pocitů.
Stacionární nebo ambulantní
Pro pacienty, kteří mají sklony k sebepoškozujícímu chování (automutilaci) nebo jsou dokonce sebevražední, je zpočátku důležitá ústavní léčba. Ze strukturovaného života v ústavu těží zejména mladší lidé s hranicí.
Výhodou ambulantní hraniční terapie je, že se pacienti naučí řešit konflikty ve svém známém prostředí. Dostupnost ambulantní hraniční terapie je však velmi omezená.
Léky
Někteří pacienti dostávají kromě psychoterapie i medikamentózní terapii. Hraniční však není léčitelná pouze medikací – neexistují žádné specifické hraniční léky. Stabilizátory nálady, jako je lithium, však některým pacientům pomáhají zvládat extrémní emoční stavy.
Pacientům s hraničním stavem, kteří trpí těžkou úzkostí, lékař nebo psychiatr často předepisuje benzodiazepiny, jako je lorazepam. Tyto léky jsou však silně návykové a doporučuje se je užívat pouze krátkodobě.
Je hranice léčitelná?
Za zvláště problematickou byla dlouho považována terapie hraničních pacientů. Stejně jako ve vztahu ke všem ostatním lidem mají hraniční pacienti tendenci si terapeuta ze začátku idealizovat, aby ho při sebemenším zklamaném očekávání extrémně znehodnotili. Důsledkem jsou časté změny terapeuta a výpadky terapie.
Vyhlídky na úplné hraniční vyléčení jsou sice nízké. Ale mezitím se šance pacientů dostat nejzávažnější následky poruchy pod kontrolu výrazně zvýšily díky vylepšeným metodám terapie.
Zda je hraniční léčitelná, závisí také na závažnosti příznaků a sociální situaci. Uzdravení prý podporuje mateřství a manželství. Po 30. roce života impulzivní symptomy ustupují a vypořádání se s duševní poruchou je snazší.
Jak si lidé s hraničním syndromem pomáhají?
Například následující strategie pomáhají mnoha hraničním pacientům:
- Nepřetěžujte se v práci ani ve volném čase, ale řiďte si energii (např. naplánujte si přestávky).
- Někdy přiznat chyby a snížit vysoká očekávání
- Zdravý životní styl s dostatkem spánku, pravidelnou zdravou stravou a dostatkem pohybu.
- Relaxační trénink: např. cvičení všímavosti, masáže, teplé koupele
- Mluvit o svých pocitech s důvěryhodnými lidmi nebo si zapisovat myšlenky (deník)
- Zastavte negativní myšlenky tím, že se budete rozptylovat (např. cvičením, poslechem hudby, vycházkou do přírody)
- Bušení do polštáře při agresivitě, sportování, hlasité řvaní (do polštáře) atd.
- „Pohotovostní sada“ pro rozptýlení a uklidnění: s pomocnými kartami, dopisem sobě, vonnými olejíčky, žvýkačkou na zápěstí (na švihání), míčkem na ježka, plastelínou, oblíbenou hudbou (např. na CD nebo MP3 přehrávači) atd.
