Drogová závislost: příznaky, terapie

Stručné shrnutí

  • Popis: fyzická a psychická závislost na drogách, často trankvilizérech, prášcích na spaní a lécích proti bolesti, stimulantech
  • Příznaky: ztráta kontroly nad dobou a délkou užívání, silná touha po návykové látce, zanedbávání zájmů a úkolů, fyzické a psychické abstinenční příznaky
  • Příčiny: Trvalé předepisování návykových látek lékařem, zneužití drogy, silný emoční stres
  • Diagnóza: Mezi kritéria patří abstinenční příznaky, ztráta kontroly, rozvoj tolerance, velká snaha získat drogu, zanedbávání úkolů a zájmů, zatajování konzumace, dlouhodobé užívání,
  • Prognóza: postupná progrese, závislost často zůstává dlouhou dobu bez povšimnutí, lze ji překonat s terapeutickou pomocí

Drogová závislost: Popis

Termín „závislost“ je obecně spojován se závislostí na alkoholu nebo drogách. Návykové však mohou být i léky. Závislost na lécích je podle odborníků vlastně docela rozšířený problém. U postižených se po vysazení příslušné drogy rozvinou fyzické nebo psychické abstinenční příznaky nebo obojí.

Koho postihuje drogová závislost?

Rozdíl mezi zneužíváním drog a drogovou závislostí

Lékaři rozlišují mezi drogovou závislostí a zneužíváním drog. Ke zneužívání léků dochází vždy, když je lék užíván jiným způsobem, než zamýšlel předepisující lékař. To je případ, kdy je lék užíván příliš dlouho, v příliš vysokých dávkách nebo bez lékařské nutnosti. Zneužívání léků je často prvním krokem na cestě k drogové závislosti. O drogové závislosti však hovoříme pouze v případě, že konzumované drogy ovlivňují psychiku (psychotropní léky).

Rozdíl mezi fyzickou a psychickou závislostí

Drogová závislost: příznaky

Příznaky drogové závislosti se objevují, když dotyčný přestane na určitou dobu užívat daný lék nebo bere příliš nízkou dávku. Poté se objevují fyzické i psychické abstinenční příznaky.

U některých léků může sama zneužívaná látka způsobovat příznaky. Například některé drogy mohou způsobit hluboké změny osobnosti, pokud jsou užívány nadměrně.

Drogy s nejvyšším potenciálem závislosti jsou tyto skupiny látek:

  • Prášky na spaní a uklidňující prostředky, například benzodiazepiny
  • stimulanty a látky potlačující chuť k jídlu (stimulanty), například amfetaminy
  • Léky proti bolesti a narkotika, například opioidy

Lékaři často předepisují benzodiazepiny na úzkostné poruchy, poruchy spánku nebo známky stresu. Benzodiazepiny jsou léky, které jsou dostupné na předpis v lékárnách. Mají anxiolytický, relaxační a uklidňující účinek a jsou také známé jako trankvilizéry (latinsky: tranquillare = uklidnit). Prášky na spaní mohou poskytnout velkou úlevu zejména v akutních stresových situacích. Obě skupiny účinných látek však mohou při příliš dlouhém užívání vést k drogové závislosti. Prášky na spaní a trankvilizéry by se proto neměly užívat déle než čtyři týdny.

Drogová závislost: Stimulanty a látky potlačující chuť k jídlu (psychostimulancia)

Příznaky: Mezi abstinenční příznaky patří únava, psychomotorická pomalost, neklid, poruchy spánku a těžké deprese včetně sebevražedných sklonů.

Drogová závislost: léky proti bolesti a narkotika

Opioidy jsou velmi účinné léky proti bolesti a anestetika (analgetika) a používají se především u velmi silných a chronických bolestí. Tyto deriváty morfinu mají také účinek na zlepšení nálady.

Příznaky zneužívání drog

Kromě výše uvedených účinných látek existují i ​​další skupiny látek, které nezpůsobují klasickou drogovou závislost, protože neovlivňují psychiku. Tyto léky však mohou být návykové i při zneužívání a způsobit velké škody. Následující léky jsou často zneužívány:

Nosní kapky a spreje s dekongestačním účinkem

Laxativa (projímadla)

Střeva si rychle zvyknou na účinky mnoha chemických či bylinných projímadel. Po vysazení preparátů nastupuje těžká zácpa. Postižený pak opět sahá k laxativům. I v této situaci může nadměrné užívání vést k začarovanému kruhu, který způsobí, že postižení znovu a znovu užívají projímadla. Laxativa často zneužívají lidé s poruchami příjmu potravy, kteří chtějí projímadly regulovat svou váhu.

Růstové a pohlavní hormony

Steroidy se odbourávají v játrech, což může při nadměrném užívání vést k poškození jater a dokonce k rakovině jater. Další příznaky, které se mohou objevit při zneužívání anabolických steroidů, jsou zvýšená tvorba potu, dušnost, kožní problémy (steroidní akné), zvýšený krevní tlak, zvýšený nitrooční tlak, vypadávání vlasů, růst prostaty, tvorba prsou u mužů (gynekomastie), bolesti hlavy a deprese . Obzvláště nepříjemné pro postižené je, že svaly často znovu ztrácejí velikost bez neustálého užívání anabolických steroidů.

Léky obsahující alkohol

Drogová závislost: Příčiny a rizikové faktory

Drogová závislost obvykle začíná, když lékař předepíše lék na předpis. Pokud lékař příliš nedbale předepíše léky s návykovým potenciálem, může pacient sklouznout k drogové závislosti. Často je to však sám pacient, kdo drogu zneužívá, například proto, že oceňuje její psychické účinky.

Drogová závislost způsobená lékařem (iatrogenní drogová závislost)

Riziko iatrogenní drogové závislosti tedy existuje především v případě, kdy lékař není schopen stanovit kauzální diagnózu, ale místo toho používá léky k čistě symptomatické léčbě. To je zvláště problematické, pokud fyzické příznaky, jako jsou poruchy spánku, bolesti hlavy nebo jiné potíže, jsou výrazem duševní poruchy, jako je deprese nebo úzkostná porucha.

Nebezpečné je zejména dlouhodobé předepisování některých psychofarmak. Vzhledem k veškeré osvětové práci na téma drogové závislosti je dnes běžnou praxí předepisovat rizikové léky maximálně na pár týdnů. Někteří pacienti však toto bezpečnostní opatření obcházejí neustálým střídáním lékaře.

Ne všechna psychofarmaka jsou však návyková. Antidepresiva nemají žádný návykový potenciál. Měly by a musí se často užívat měsíce a roky.

Individuální faktory: zkušenosti s učením, sociokulturní faktory, věk a pohlaví

Vědci se také dlouhodobě zabývají otázkou, zda existuje určitá osobnostní struktura, kvůli které je člověk zvláště náchylný k drogové závislosti. Zatím nelze předpokládat, že existuje „jediná návyková osobnost“.

Roli může hrát i genetická výbava člověka. Aby to objasnily, byly provedeny rodinné studie a studie dvojčat. Doposud však genetické studie o drogové závislosti nepřinesly žádná jasná zjištění.

Genderové rozdíly

Věk jako rizikový faktor

Mnoho skupin drog, které s sebou nesou riziko drogové závislosti, je s přibývajícím věkem předepisováno častěji. Patří mezi ně například léky proti bolesti a různé psychoaktivní látky (zejména benzodiazepiny). Spotřeba psychofarmak je zvláště vysoká u seniorů žijících v domovech důchodců a pečovatelských služeb.

Správné dávkování je také zdrojem nebezpečí: Změny metabolických funkcí a orgánové poruchy (např. zhoršená funkce ledvin) ve stáří způsobují, že tělo odbourává některé léky pomaleji. Senioři by proto měli užívat nižší dávku mnoha léků než lidé mladšího věku. To však není vždy dostatečně zohledněno, což má za následek, že mnoho starších pacientů dostává příliš vysoké dávky.

Zneužívání drog pro účely intoxikace

Drogová závislost: Vyšetření a diagnostika

Drogová závislost je někdy označována jako „tajná závislost“, protože často zůstává skryta před cizinci. Ani pacienti si ne vždy uvědomují, že jsou závislí na lécích. Na rozdíl třeba od závislých na alkoholu zde nejsou patrné známky závislosti. I když se objeví příznaky jako únava nebo bolesti hlavy, jen zřídka jsou spojeny s užíváním léků. Někteří lidé si svou drogovou závislost naopak dobře uvědomují, ale potlačují ji nebo odmítají vyhledat naléhavě potřebnou léčbu.

Lékařské vyšetření

  • Užíváte pravidelně léky na uklidnění nebo na bolest, úzkost či poruchy spánku? Pokud ano, jak často?
  • Máte pocit, že tento lék nutně potřebujete?
  • Máte dojem, že efekt po nějaké době vyprchal?
  • Zkoušeli jste někdy přestat brát léky?
  • Všimli jste si nějakých vedlejších účinků?
  • Už jste někdy zvýšili dávku?

Pokud se podezření na drogovou závislost potvrdí, bude pacient odeslán k psychologovi. Psycholog může určit, zda se kromě závislosti na lécích nejedná o duševní poruchu vyžadující léčbu.

Diagnóza drogové závislosti

Podle Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders (DSM-IV) vyžaduje diagnóza drogové závislosti (drogové závislosti) užívání látek, které vede ke klinicky významnému poškození a utrpení. Kromě toho musí pro diagnózu „drogové závislosti“ platit alespoň tři z následujících kritérií:

  • Rozvoj tolerance, který se projevuje zvýšením dávky nebo snížením účinku při stejné dávce
  • Abstinenční příznaky při vysazení nebo snížení dávky léku
  • Časté používání po delší dobu nebo ve zvýšeném množství
  • Trvalá touha nebo neúspěšné pokusy kontrolovat příjem
  • Vysoké časové náklady na pořízení léků
  • Omezení nebo zanechání jiných aktivit v práci a ve volném čase

Drogová závislost: Léčba

Pokud postižení zaznamenají nežádoucí účinky léku nebo léky neužívají dlouhodobě, jak jim předepsal jejich lékař, měli by okamžitě vyhledat pomoc. Čím dříve je závislost na lécích rozpoznána, tím snazší je přestat brát léky. Lidem, kteří užívají léky dlouhodobě, lze však pomoci i terapeutickým a lékařským vedením. Léčbě drogové závislosti by se neměli vyhýbat ani starší lidé, protože úspěšná terapie může výrazně zlepšit kvalitu života.

Výběr peněz

Fáze stabilizace

Po vysazení se pacient musí naučit používat alternativní uklidňující metody místo léků při stresu nebo vnitřním napětí. Takové metody se lze naučit, ale vyžadují pravidelnou praxi a odborné vedení. Důležitým předpokladem úspěšné léčby drogové závislosti je ochota pacienta aktivně se zapojit. K tomu je nutné přimět pacienta, aby pochopil, že léky již nesnižují symptomy, které se objevují, ale naopak způsobují tyto a další problémy, a proto jsou škodlivé.

Léčba doprovodných duševních chorob

Drogová závislost: průběh onemocnění a prognóza

Drogová závislost se většinou vyvíjí postupně. Pacienti si stěžují svému lékaři na úzkost, poruchy spánku, jiné psychické potíže nebo bolest. Lékař proto zpočátku předepíše lék, který zpočátku dosáhne alespoň některého požadovaného účinku. Pokud však základní duševní porucha není rozpoznána a odpovídajícím způsobem léčena, příznaky se po nějaké době opakují. Postižený se tomu snaží vyrovnat zvýšením dávky léků, aniž by si uvědomoval, že si tím vlastně příznaky zhoršuje.