Co je to stent?
Stent stabilizuje zúžené cévy po jejich dilataci. Cílem je zabránit opětovnému ucpání plavidla. Cévní podpora z kovu nebo syntetických vláken navíc fixuje cévní ložiska, vyhlazuje povrch vnitřku cévy přitlačením ke stěně cévy a zlepšuje tak průtok krve v cévě. Nejrozšířenější variantou je „srdeční stent“ na koronárních tepnách, který se používá u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. Zde nyní stent nahradil bypass. Chirurg k zavedení stentu používá tenkou plastovou hadičku (katétr), kterou lze díky jemné mřížkové struktuře pevně stlačit. Existují různé typy.
Samozaváděcí stent
Balónkový expanzní stent
Složený stent je připojen k tzv. balónkovému katétru, který lze nafouknout v rámci vazodilatace známé jako perkutánní transluminální angioplastika (PTA). Kovová síťka stentu si pak zachovává svůj rozšířený tvar.
Potažené stenty
Kromě nepotažených stentů (holé kovové stenty, BES) se nyní stále častěji používají stenty uvolňující léky (DES). Uvolněný lék zabraňuje tvorbě nových buněk a působí tak proti opětovnému uzavření (re-stenóze). Probíhá také výzkum zcela bioresorbovatelných stentů (BRS), které se po určité době degradují, například aby se předešlo zvyšujícímu se riziku ucpání krevními sraženinami, pokud stent zůstane na svém místě delší dobu.
Kdy se implantace stentu provádí?
Stent se používá vždy, když nelze zaručit trvalé rozšíření ucpané cévy nebo dutého orgánu pouhým rozšířením cév (perkutánní transluminální angioplastika, PTA).
Nejčastěji se tak děje v následujících situacích
- Zúžení koronárních tepen u ischemické choroby srdeční (ICHS)
- Poruchy krevního oběhu v tepnách paží a nohou při okluzivním onemocnění periferních tepen (PAD)
- Cévní mozková příhoda způsobená zúžením krčních tepen (stenóza karotidy)
- Dilatace aorty (aneuryzma aorty)
- Zúžení renálních tepen (renální arteriální stenóza)
- Zúžení vývodů (například stenóza žlučovodů)
Jak dochází k ucpání cév?
Krevní sraženina (trombus) však může zablokovat i cévu bez arteriosklerózy. Za vznik trombu (Virchowova triáda) jsou zodpovědné tři faktory: změna složení krve, zpomalení průtoku krve a změny ve stěnách cév. Cévní uzávěr může způsobit i tzv. embolie. Tromby se oddělují ze svého původního umístění a putují krevním řečištěm do užších cév, kde způsobují ucpání. V případě takových tromboembolických příhod však obvykle není nutné zavádět stent.
Co se dělá během implantace stentu?
Po podání lokálního anestetika lékař nejprve propíchne cévu blízko povrchu, obvykle tepnu na paži nebo v třísle, a vloží „pouzdro“. Pod rentgenovou kontrolou prostrčí speciální katétr až ke zúžení ucpané cévy a vstříkne kontrastní látku, aby znovu zobrazil zúžení.
U PTA se na špičku katétru umístí složený balónek. Jakmile je umístěn na zúžení, je naplněn směsí fyziologického roztoku a kontrastní látky a expanduje. Balónek přitlačí usazeniny a kalcifikace na stěnu cévy a tím cévu otevře.
Jakmile je zavedení stentu dokončeno, lékaři odstraní všechny katétry a pouzdro a přiloží tlakový obvaz. Toto musí zůstat na místě několik hodin.
Jaká jsou rizika implantace stentu?
Kromě obecných chirurgických rizik, jako jsou infekce, poruchy hojení ran a drobné krvácení, se mohou ve vzácných případech vyskytnout následující komplikace:
- Srdeční arytmie během procedury
- Cévní okluze
- Cévní perforace s život ohrožující ztrátou krve
- Srdeční infarkt nebo mrtvice
- Trombóza stentu: Stent se ucpe krevní sraženinou
Komplikace nakonec silně závisí na umístění implantace stentu. Míru komplikací také ovlivňují preexistující stavy pacienta.
Co musím zvážit po implantaci stentu?
Během prvních týdnů po operaci stentu vás lékař znovu důkladně vyšetří. Poslechne vaše srdce a plíce a provede různá vyšetření, jako je klidové EKG, měření krevního tlaku a laboratorní testy. Ty se v pravidelných intervalech opakují.
Život se stentem
Stent vás neomezuje v každodenním životě. Možné jsou i vyšetření jako magnetická rezonance (MRI). Nekouření, pravidelná fyzická aktivita a vyvážená strava jsou užitečné v prevenci vazokonstrikce způsobené plaky. Pokud se vám podaří dostat rizikové faktory arteriosklerózy pod kontrolu, možná nebudete potřebovat nový stent.
Sport se stentem
Pravidelná fyzická aktivita má na organismus tyto pozitivní účinky:
- zlepšuje zásobování těla kyslíkem
- snižuje krevní tlak
- reguluje hladinu cukru v krvi
- reguluje hladinu lipidů v krvi
- snižuje ukládání tuku
- působí proti zánětlivým procesům
- podporuje zdravou tělesnou hmotnost
- snižuje stresové hormony
Stent není vylučovacím kritériem pro sport. Stent nezpůsobuje žádná omezení. Je však důležité zvolit takový druh sportu, který nadměrně nezatěžuje kardiovaskulární systém a je přizpůsoben základnímu onemocnění.
Střední vytrvalostní trénink je vhodný zejména pro většinu pacientů se srdcem. Patří sem např
- (rychlá) chůze
- Chůze po měkké podložce/po písku
- turistika
- Chůze a nordic walking
- jogging
- Běh na lyžích
- Krokový aerobik
- Cyklistika nebo trénink na ergometru
- Lezení po schodech (např. na stepperu)
Zahájení tréninku po operaci stentu
Jak dlouho bych měl po zavedení stentu odpočívat? To záleží na základním onemocnění. Po mírném infarktu myokardu se pacient může obvykle pomalu vrátit k aktivitě asi po týdnu. Po těžkém infarktu se naopak budou v nemocnici léčit déle. Tam obvykle začíná první terapeutická mobilizace.
Poznámka: Pokud máte srdeční onemocnění, měli byste vždy začátek tréninku probrat s ošetřujícím lékařem. Znají váš případ a vaši fyzickou konstituci a mohou vám poskytnout vhodné doporučení.
Při zahájení tréninku je důležité začít s nízkou intenzitou a pomalu ji zvyšovat.
