Jak dozrávají B lymfocyty? | Co jsou to B lymfocyty?

Jak dozrávají B lymfocyty?

B lymfocyty se tvoří v kostní dřeň z tzv krev kmenové buňky (hematopoetické kmenové buňky). Tyto buňky se stále mohou vyvinout ve všechny krev buňky. V průběhu vývoje do plně zralých buněk (diferenciace) však tuto schopnost ztrácejí.

Pro-B buňky představují další fázi vývoje B lymfocytů. Ty se pak dále vyvíjejí do pre-B buněk. Liší se od B lymfocytů hlavně tím, že ještě neprodukují protilátky a nemůže je nosit na svém povrchu.

Proto ještě nemají receptor a nelze je aktivovat. Je to proto, že geny potřebné pro produkci protilátky zatím nelze přečíst. Teprve po přeskupení genů jsou uvolněny ke čtení.

Výsledkem jsou nezralé B-lymfocyty, které mohou produkovat pouze IgM protilátky. Poté, co se stanou zralými B-lymfocyty, mohou také produkovat IgD protilátky. V tomto stavu opouštějí kostní dřeň. Stále se jim říká naivní, protože neměli kontakt se svým antigenem. Teprve po tomto kontaktu jsou aktivovány a mohou nyní také produkovat další třídy protilátek.

Jak se aktivují B lymfocyty?

Existují dva různé způsoby, kterými lze aktivovat B lymfocyty. V obou případech musí být protilátka na povrchu buňky, která slouží jako receptor, v kontaktu s odpovídajícím antigenem. Dozvědět se víc o superantigeny.

Při aktivaci nezávislé na T-buňkách se tyto receptory B-buněk zesíťují a dochází k aktivaci. Tento typ aktivace však neprodukuje paměť buňky a produkují se pouze protilátky třídy IgM. Při aktivaci závislé na T-buňkách musí T-buňka se svými receptorovými a signálními molekulami interagovat s B-buňkou.

Tato aktivace vede k tvorbě paměť mohou být produkovány buňky a více typů protilátek. Je tedy podstatně efektivnější. Jaká je funkce T-lymfocytů? Odpověď na tuto otázku najdete pod: T lymfocyty

Životnost B-lymfocytů

Životnost B lymfocytů se může značně lišit v závislosti na tom, zda se z lymfocytů vyvine plazmatická buňka nebo paměť buňka. Plazmatické buňky žijí jen asi 2–3 dny. Během této doby se však velmi často dělí, takže jejich buněčné klony po nich převezmou jejich úkol.

Paměťové buňky mohou zůstat v těle po celá desetiletí nebo dokonce celý život. Dokud jsou naživu, jsou chráněni před patogenem, proti kterému jsou namířeny jejich protilátky.