Co je klaustrofobie?
Klaustrofobie, nazývaná také strach z vesmíru, patří mezi specifické fobie. To znamená, že postižený pociťuje tváří v tvář konkrétní věci nepřiměřený strach. Lidé s klaustrofobií tak rozvíjejí silné pocity strachu v omezených a uzavřených prostorách (například výtahy, metro) a také v davech (například na koncertech).
Klaustrofobie – sociální dopady
Klaustrofobie může vážně omezovat životy postižených, profesně i osobně, například proto, že mají problémy s cestováním nebo se vyhýbají mnoha situacím a místům, které ostatní považují za samozřejmé – od návštěvy kina po účast na kongresech.
Klaustrofobie a panická porucha
Jak se klaustrofobie projevuje?
Jak se klaustrofobie projevuje a jaký význam má stav pro postižené? Klaustrofobie se jako všechny fobie projevuje nepřiměřeně silným strachem – v tomto případě z uzavřených a uzavřených prostor či davů lidí.
Závažnost úzkosti se pohybuje od neklidu a úzkosti až po paniku. Pocity úzkosti jsou doprovázeny fyzickými příznaky, jako je bušení srdce, pocení, dušnost nebo hyperventilace. Ty mohou být tak závažné, že uvádějí postiženou osobu do smrtelného strachu.
Jiní postižení se naopak v běžném každodenním životě necítí omezováni vůbec a úzkost pociťují pouze v určitých situacích, například při vyšetření magnetickou rezonancí (MRI).
Jaké jsou příčiny?
Prvotní strach z uvěznění je jednou z existenciálních lidských zkušeností. Z evolučně biologického hlediska má strach z určitých předmětů nebo situací smysl, protože přispěl k přežití lidstva.
Jiní postižení se naopak v běžném každodenním životě necítí omezováni vůbec a úzkost pociťují pouze v určitých situacích, například při vyšetření magnetickou rezonancí (MRI).
Jaké jsou příčiny?
Prvotní strach z uvěznění je jednou z existenciálních lidských zkušeností. Z evolučně biologického hlediska má strach z určitých předmětů nebo situací smysl, protože přispěl k přežití lidstva.
Predispozice a negativní zkušenosti
Je však známo, že genetické predispozice a zkušenosti formují osobnost člověka a tím i jeho základní sklony ke strachu v raném věku. Někteří jsou proto zvláště zranitelní a pravděpodobněji se u nich vyvinou psychické poruchy než u jiných – včetně úzkostných poruch, jako je klaustrofobie.
Klaustrofobie: vyšetření a diagnostika
Fyzikální vyšetření
Aby lékař vyloučil možné fyzické příčiny úzkostných příznaků, provádí v případě klaustrofobie různá vyšetření. Jde například o záznam některých krevních hodnot, elektrokardiogram (EKG) nebo vyšetření štítné žlázy pomocí ultrazvuku.
Testovací list klaustrofobie
K odhalení klaustrofobie existují speciální dotazníky, které zachycují příznaky poruchy. Terapeut může položit následující otázky:
- V jakých situacích pociťujete silnou úzkost?
- Jaké fyzické příznaky se objeví, když se v duchu dostanete do takové situace (například bušení srdce, pocení nebo hyperventilace)?
- Myslíte si, že vaše reakce na strach je přehnaná?
Zacházení
Klaustrofobii lze pomocí psychoterapeutické pomoci ve většině případů výrazně zmírnit nebo dokonce zcela porazit. V současné době neexistují žádné léky, které by působily přímo proti úzkostné poruše.
Medikamentózní léčbu tak odborníci u konkrétních fobií standardně nedoporučují. V závažných případech však může lékař předepsat některé léky, tzv. selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu.
Klaustrofobie: konfrontační terapie
Zažijí tak, že strach, který v nich stoupá, nakonec opadne, aniž by se jim něco stalo. Tato zkušenost pomáhá snížit strach.
Klaustrofobie: Kognitivně behaviorální terapie
Klaustrofobie: Aplikovaná relaxace
Aplikovaná relaxace je technika, která učí pacienty relaxovat během několika sekund v situacích vyvolávajících úzkost. Je to proto, že být uvolněný a být úzkostný se vzájemně vylučují. Tato metoda je založena na Jacobsenově progresivní svalové relaxaci.
Klaustrofobie: průběh onemocnění a prognóza
Behaviorální terapie může zmírnit příznaky specifické fobie.
Kromě toho pro klaustrofobii platí totéž, co pro většinu ostatních poruch: čím dříve je léčena, tím větší jsou šance na uzdravení. Pokud se však klaustrofobie neléčí, má tendenci se zhoršovat a může vážně omezovat život.
