Stručné shrnutí
- Příznaky: Oči a kůže zežloutnou; zhoršená funkce mozku (encefalopatie) vedoucí k poruchám koncentrace a vědomí; poruchy srážení krve; selhání jiných orgánů možné u těžce pokročilého onemocnění.
- Průběh onemocnění a prognóza: Obvykle důsledek jiných chronických onemocnění jater; akutní forma bez předchozího chronického onemocnění jater je mnohem vzácnější
- Léčba: Závisí na příčině a průběhu jaterního selhání, např. detoxikační opatření od toxinů
- Příčina a rizikové faktory: chronické poškození jater, např. v důsledku konzumace alkoholu nebo drog; infekce určitými viry (např. mnohočetné viry hepatitidy); otravy
- Diagnóza: Anamnéza, fyzikální vyšetření, krevní testy, rentgen nebo ultrazvuk jater
- Prevence: mírná konzumace alkoholu, vyvážená strava, očkování proti příslušným virovým infekcím, léčba již existujících chronických onemocnění
Co je selhání jater?
Při jaterním selhání (jaterní insuficienci) postupně selhávají různé funkce jater. To je nebezpečné, protože játra plní v těle mnoho životně důležitých funkcí: Jsou nejdůležitějším orgánem metabolismu a s průměrnou hmotností 1.5 kilogramu největší žlázou v lidském těle.
Játra jsou také zodpovědná za odbourávání drog, alkoholu a škodlivin („detoxikace“). Různé nemoci, hodně alkoholu a strava s vysokým obsahem cukrů a tuků zatěžují játra dlouhodobě a někdy vedou ke ztučnění jater a/nebo cirhóze. Játra jsou však schopna vykonávat velkou část svých úkolů dlouhodobě i s výrazně méně fungujícími buňkami.
Pokud dojde k selhání jater, jsou játra již vážně poškozena. Jaterní selhání se rozvíjí buď chronicky (chronické selhání jater), nebo velmi rychle, například v důsledku infekce nebo otravy (akutní selhání jater). V obou případech se jedná o nebezpečný stav, který je nutné okamžitě léčit.
Jaké jsou příznaky?
Zatímco mnoho jaterních onemocnění zůstává v raných stádiích bez povšimnutí, selhání jater představuje příznaky, které jsou zcela charakteristické. Následující příznaky jsou považovány za hlavní příznaky selhání jater:
- Oční bělmo (skléra) a sliznice žloutnou; jak nemoc postupuje, kůže také získává nažloutlou barvu. Lékaři tomu říkají žloutenka.
- Dále dochází k poruchám srážlivosti krve, což se projevuje například častým krvácením pod kůži. Toto se nazývá hemoragická diatéza.
Kromě toho selhání jater někdy vede k typickému respiračnímu zápachu syrových jater (foetor hepaticus) a někdy k bolestivému nepohodlí v horní části břicha. V pokročilých stadiích často klesá krevní tlak a zrychluje se dýchání. Poté, co je postižený stále více unavený a téměř výhradně spí, upadá v průběhu jaterní encefalopatie do tzv. jaterního kómatu.
Jaterní encefalopatie
Selhání jater často vede k dysfunkci mozku. Přečtěte si o tom vše v článku Jaterní encefalopatie.
Jak se léčí selhání jater?
Akutní nebo akutní chronické selhání jater vyžaduje okamžitou léčbu na jednotce intenzivní péče. Léčba závisí především na spouštěči poškození jater – proto je velmi důležitá přesná diagnóza. Pacienti, u kterých je selhání jater způsobeno například otravou, dostávají okamžitý výplach žaludku a pokud možno protijed. V případě určitých virových infekcí, jako je hepatitida B, je často užitečná antivirová terapie.
Jaterní selhání: léčba pomocí transplantace
V některých případech – zejména u předem poškozených jater – je pravděpodobnost, že se orgán zotaví a obnoví své funkce, nízká. V tomto případě jsou pacienti okamžitě převezeni do transplantačního centra, kde dostanou nová játra co nejrychleji. V případě potřeby může stačit nahradit pouze levý lalok jater (pomocná parciální ortotopická transplantace jater, APOLT). Při akutním selhání jater asi polovina pacientů potřebuje transplantaci jater.
Postupy mimotělní (mimotělní) náhrady jater, jako je specializovaná jaterní dialýza, jsou předmětem lékařského zkoumání a zatím nejsou standardní terapií.
Průběh nemoci a prognóza
Selhání jater je vážný stav, který vyžaduje okamžitou léčbu. Různé jaterní funkce jsou životně důležité pro přežití těla – pokud léčba přijde příliš pozdě, prognóza je špatná. Čím je postižený mladší a čím méně závažné je základní onemocnění, tím vyšší je šance na uzdravení.
Selhání jater: příčiny a rizikové faktory
V zásadě může mít selhání jater velmi různé příčiny. Selhání jater často předchází onemocnění jater, které trvá měsíce nebo roky. Nakonec se různé funkce jater rozpadají, protože tělo již není schopno kompenzovat vzniklé škody. V tom případě se tomu říká chronické jaterní selhání a v případě náhlého závažného zhoršení se tomu říká také akutní až chronické jaterní selhání.
Chronické jaterní selhání se často rozvíjí, například když roky zneužívání alkoholu ničí stále více jaterních buněk a tkáň se zjizvení (cirhóza). Selhání jater v důsledku rakoviny je také možné, pokud jaterní buňky degenerují nebo se zhoubný nádor „šíří“ z jiného orgánu. V některých případech má chronická virová infekce, jako je hepatitida C, také závažný průběh a nakonec způsobí selhání jater.
Akutní jaterní selhání znamená, že jaterní funkce zkolabují bez jakéhokoli dlouhodobého předchozího onemocnění. K tomu dochází mnohem méně často. Mezi možné důvody, proč se selhání jater náhle vyvine během krátké doby, patří:
- Otrava: Ve většině případů je toxické poškození jater způsobeno předávkováním léky, jako je paracetamol, nebo méně často léky na tuberkulózu a některé bylinné přípravky v příliš vysokých dávkách. Otrava houbami (např. houbou na listech hlíz), drogami (např. extáze) a chemikáliemi také někdy vyvolá akutní selhání jater.
Mezi méně časté příčiny akutního jaterního selhání patří autoimunitní hepatitida, dědičné onemocnění Wilsonova choroba a komplikace v těhotenství – akutní ztučnění jater v těhotenství nebo HELLP syndrom. Až ve 20 procentech případů zůstává spouštěč zánětu jater nejasný. Lékaři pak hovoří o kryptogenní hepatitidě.
Vyšetření a diagnostika
Mnoho lidí s jaterním selháním se již delší dobu léčí s některými předchozími onemocněními a je známo zatížení jater (chronická jaterní nedostatečnost). To usnadňuje diagnostiku. Akutní selhání jater bez preexistujících stavů je méně časté.
Klinické příznaky jako žloutenka a třepotání očí rychle vedou lékaře k domněnce, že játra nefungují správně. Při fyzikálním vyšetření prohmatá horní část břicha, aby zjistil, zda jsou játra zvětšená nebo zmenšená. Odebírá také krev, aby diagnostikoval selhání jater. Různé laboratorní hodnoty v krevním obraze dokládají podezření na chronické nebo akutní jaterní selhání. Patří mezi ně například změněné hodnoty koagulace, transaminázy, bilirubin nebo amoniak.
Další vyšetření závisí na suspektní příčině, příznacích a průběhu jaterního selhání. Někdy lékař odebere vzorek jaterní tkáně (jaterní biopsie) pro laboratorní vyšetření. Někdy se provádějí i zobrazovací postupy jako speciální ultrazvukové vyšetření (duplexní sonografie) nebo rentgen hrudníku.
V jednom konkrétním vyšetření, „invazivním měření krevního tlaku“, se někdy používá katetr k měření krevního tlaku ve specifických krevních cévách. Při podezření na nahromadění tekutiny v mozku (mozkový edém) lékaři pomocí sondy změří nitrolební tlak malým otvorem v lebce.
Selhání jater: prevence
- Ujistěte se, že konzumujete alkohol s mírou.
- Vyhněte se nadměrnému množství cukru a tuku ve vaší stravě.
- Vždy mějte správně léčená a upravená chronická onemocnění (např. cukrovka).
- Zdržet se drog; ujistěte se, že používáte sterilní jehly, pokud je to vhodné.
- Chraňte se při pohlavním styku kondomem, pokud si nejste jisti možnými infekcemi svého sexuálního partnera.
- Před cestou do zahraničí se ujistěte, že máte dostatečné očkování (např. proti hepatitidě A a B).
- Dodržujte pravidla pro hygienu potravin a pitné vody, zejména při cestách do zahraničí.
- Pokud užíváte léky, dodržujte přesně doporučené dávkování. Uchovávejte je mimo dosah dětí.
- Zdržte se konzumace hub a rostlin, jejichž druh a původ si nejste jisti. Otrava je častou příčinou akutního selhání jater.
