Tenzní bolest hlavy: Příznaky

Stručné shrnutí

Příznaky: Oboustranná, tísnivá a svíravá bolest v hlavě, bolest se nezhoršuje fyzickou aktivitou, někdy mírná citlivost na světlo a zvuk.
Léčba: Krátkodobě předepsané léky proti bolesti, u dětí i Flupirtin, spánky a krk vtírat zředěným mátovým olejem, při mírných příznacích domácí prostředky (například přípravky z vrbového čaje)
Prevence: vytrvalostní trénink jako jogging nebo trénink ramenních a šíjových svalů, relaxační metody, biofeedback, u chronických bolestí hlavy např. antidepresivum amitryptilin, případně lék na epilepsii topiramát nebo lék na uvolnění svalů tizanidin, kombinovaný s terapií zvládání stresu.
Diagnostika: Odebírání anamnézy lékařem, kontrola speciálních diagnostických kritérií (trvání, příznaky, vyloučení jiných onemocnění), neurologické vyšetření, měření krevního tlaku, případně rozbor krve nebo mozkomíšního moku, vzácněji zobrazovací výkony, záznam mozkových vln (EEG ).
Průběh a prognóza: Prognóza v zásadě dobrá, jelikož onemocnění často vymizí samo, u menšiny pacientů přejde do chronického stavu, ale i v chronické formě je vyléčení možné, u žen v těhotenství symptomy často ustupují.

Co jsou tenzní bolesti hlavy?

Postižení popisují tenzní bolest hlavy jako tupou, tlakovou bolest („pocit svěráku“) nebo pocit napětí v hlavě. Celosvětově více než 40 procent všech dospělých pociťuje tenzní bolest hlavy alespoň jednou ročně. Obvykle se poprvé objeví mezi 20. a 40. rokem života.

Oboustrannou tenzní bolest hlavy je třeba odlišit od jednostranné tenzní bolesti hlavy nebo jednostranné migrény.

Epizodická nebo chronická tenzní bolest hlavy?

International Headache Society (IHS) rozlišuje mezi epizodickou (občasnou) a chronickou tenzní bolestí hlavy.

Epizodická tenzní bolest hlavy je definována jako výskyt tenzní bolesti hlavy během tří měsíců alespoň jeden a maximálně 14 dní v měsíci.

Bolest chronické tenzní bolesti hlavy

dochází po dobu 15 dnů nebo více za měsíc během tříměsíčního období, popř
více než 180 dní v roce a
trvají hodiny nebo se nezastaví.

Přechody mezi oběma formami jsou možné, zejména z epizodické do chronické tenzní bolesti hlavy. Asi 80 procent pacientů s chronickými příznaky dříve trpělo epizodickou tenzní bolestí hlavy. Chronická tenzní bolest hlavy je zvláště častá mezi 20. a 24. rokem a po 64. roce věku. Ženy a muži jsou postiženi přibližně stejně často.

Tenzní bolest hlavy: příznaky

Každodenní úkoly mohou být obtížnější, ale obvykle je lze provést. Na rozdíl od migrény nejsou nevolnost, zvracení a poruchy vidění typickými příznaky tenzní bolesti hlavy. Postižení jsou však někdy citlivější na světlo a hluk. Tenzní bolesti hlavy často zahrnují napjaté svaly krku nebo ramen.

Rozdíl mezi tenzní bolestí hlavy a migrénou

Tahová bolest hlavy	Migréna
Lokalizace	Oboustranné, působící na celou hlavu, jako by byla upnutá ve svěráku	Většinou jednostranné, často na čele, spáncích nebo za očima
Charakteristiky bolesti	Tupé vrtání, lisování	Pulzující, bušící
Jevy během bolesti hlavy	Žádná, možná střední citlivost na světlo a zvuk	Aura: poruchy vidění, poruchy řeči, nevolnost a zvracení
Zhoršení bolesti fyzickou aktivitou	Ne	Ano

Co dělat s tenzní bolestí hlavy?

Dalším prostředkem, který pomáhá proti tenzním bolestem hlavy, je kombinace ASA, paracetamolu a kofeinu. Tato kombinace se ve studiích ukázala jako účinnější než jednotlivé látky a než kombinace paracetamolu a ASA bez kofeinu.

Léky však někdy mají nežádoucí vedlejší účinky, jako je ředění krve nebo žaludeční nevolnost, a někdy samy způsobují bolesti hlavy, pokud jsou používány příliš často (bolest hlavy vyvolaná léky proti bolesti).

Z tohoto důvodu se doporučuje užívat je co nejméně často a v nejnižší dávce, která je ještě účinná. To znamená užívat jej maximálně tři po sobě jdoucí dny a maximálně deset dní v měsíci. U dětí působí analgetikum flupirtin také proti tenzní bolesti hlavy.

Z tohoto důvodu se doporučuje užívat je co nejméně často a v nejnižší dávce, která je ještě účinná. To znamená užívat jej maximálně tři po sobě jdoucí dny a maximálně deset dní v měsíci. U dětí působí analgetikum flupirtin také proti tenzní bolesti hlavy.

Prevence prostřednictvím nedrogových opatření

Pozitivně působí relaxační techniky a trénink zvládání stresu. Ve většině případů tyto změny zlepšují mírné až středně těžké tenzní bolesti hlavy, ale dlouhodobé vyléčení se neočekává. Zda akupunkturní léčba pacientům pomáhá, je sporné.

Kromě výše zmíněných možností prý snižuje tenzní bolesti hlavy takzvaný biofeedback. V tomto procesu se člověk učí vědomě ovlivňovat své tělesné funkce. Je proto zvláště vhodný pro lidi, kteří trpí svalovým napětím při tenzních bolestech hlavy, protože se sami naučí toto zmírňovat. Postup se v některých studiích ukázal jako velmi účinný. Některé zdravotní pojišťovny proto hradí náklady na tuto léčbu.

V určitém okamžiku se jim to daří i bez přímé zpětné vazby od měřicího zařízení. Lidé s tenzní bolestí hlavy se tak učí snižovat příznaky a z dlouhodobého hlediska i frekvenci epizod bolesti.

Prevence pomocí léků

Zejména v případě chronického průběhu tenzní bolesti hlavy někdy zlepšují pravidelně užívané léky klinický obraz. Nejčastěji se používá antidepresivum amitryptilin, které je účinné i proti bolesti. Alternativně existují další účinné látky, jako je doxepin, imipramin nebo klomipramin. Protože se u těchto přípravků někdy vyskytují nežádoucí vedlejší účinky, dávka se zvyšuje pomalu. Účinnost se projeví nejdříve po čtyřech až osmi týdnech.

Podle jedné studie má z této medikamentózní terapie prospěch asi polovina pacientů s tenzní bolestí hlavy. Mezi odborníky je však účinnost kontroverzní.

Tenzní bolest hlavy: Příčiny

Ačkoli tenzní bolest hlavy je nejběžnějším typem bolesti hlavy ze všech, přesné příčiny nebyly plně pochopeny. V minulosti lékaři předpokládali, že bolest hlavy je způsobena napětím svalů krku, krku a ramen. Odtud pochází název tenzní bolest hlavy nebo někdy dokonce „tenzní bolest hlavy“. Ačkoli se tato napětí pravděpodobně skutečně podílejí na rozvoji bolesti hlavy, přesné mechanismy jsou stále nejasné.

Někteří vědci předpokládají, že určité spouštěcí body ve svalech hlavy, krku a ramen jsou zvláště citlivé na bolest u pacientů trpících tenzními bolestmi hlavy. Jiní vědci naznačují, že krev a nervové tekutiny jsou změněny při bolestech hlavy z napětí nebo že poruchy odtoku krve v žilách mohou způsobit tento stav.

Přestože přesné procesy vedoucí k rozvoji tenzní bolesti hlavy jsou stále nejasné, existují některé známé rizikové faktory: častým spouštěčem jsou stres, horečnaté infekce a svalová dysfunkce. Genetické faktory se nezdají být příliš relevantní u epizodické tenzní bolesti hlavy, ale hrají roli u chronické tenzní bolesti hlavy. Pokud chronickou formou trpí člen rodiny, je riziko, že bude trpět i touto formou, asi třikrát vyšší.

Navíc ženy, lidé po separační situaci, lidé s nadváhou, diabetici a pacienti s opotřebováním kloubů (osteoartrózou) mají vyšší riziko vzniku tenzní bolesti hlavy.

Nápadným rysem chronické tenzní bolesti hlavy je její souvislost s psychickými potížemi: vyskytuje se častěji u pacientů s panickou poruchou, úzkostnými poruchami, depresivními symptomy nebo poruchami spánku.

Tenzní bolest hlavy: vyšetření a diagnostika

Jak silná je bolest hlavy (mírná, snesitelná, stěží snesitelná)?
Kde přesně pociťujete bolest hlavy (jednostranná, oboustranná, spánky, týl atd.)?
Jak pociťujete bolest hlavy (tupá, vrtající, tlaková nebo pulzující, bušení)?
Vyskytují se před nebo během bolesti hlavy jiné poruchy, například poruchy vidění, poruchy řeči, fotofobie, nevolnost a zvracení?
Zhoršují se příznaky při fyzické námaze?
Objevují se bolesti hlavy po určité situaci, nebo jste sami identifikovali spouštěče bolestí hlavy?

Vzhledem k tomu, že i jiné formy než tenzní bolest hlavy jsou způsobeny nemocemi nebo léky, pokusí se lékař tyto jiné příčiny vyloučit. Za tímto účelem vám položí otázky, jako jsou následující:

Užíváte nějaké léky? Pokud ano, které?
Jak dlouho spíte? Máte nějaké problémy se spánkem?
Bolela vás nebo si v poslední době narazila hlava?
Trpíte záchvaty?
Stali jste se v poslední době velmi citlivými na světlo nebo máte problémy se zrakem?

Diagnostická kritéria pro tenzní bolest hlavy

Podle definice International Headache Society (IHS) je tenzní bolest hlavy diagnostikována, když se objevilo alespoň deset bolestí hlavy, které splňují následující kritéria:

Doba trvání od 30 minut do sedmi dnů
Žádná nevolnost, žádné zvracení
Malá nebo žádná doprovodná citlivost na světlo nebo hluk
Vyskytují se alespoň dvě z následujících charakteristik: vyskytuje se na obou stranách, tlaková/stahující/nepulzující bolest, mírná až střední intenzita bolesti, nezhoršená běžnými fyzickými aktivitami
Nelze přičíst jinému zdravotnímu stavu

Podle IHS nepatří závratě k typickým charakteristikám tenzní bolesti hlavy.

Kromě neurologického vyšetření lékař prohmatává svaly hlavy, krku a ramene rukama. Pokud jsou svaly v těchto částech těla zjevně napjaté, může to být známkou tenzní bolesti hlavy. Kromě toho lékař měří krevní tlak, protože zvýšený krevní tlak je také možnou příčinou bolestí hlavy. V případě potřeby je vzorek krve užitečný k odhalení abnormalit obecně (například zvýšené hladiny zánětu).

Pokud si lékař není jistý, zda za obtížemi stojí tenzní nebo sekundární bolest hlavy, jsou nutná další vyšetření. Patří mezi ně především postupy, kterými se zobrazuje mozek. Kromě toho jsou někdy nezbytná speciální vyšetření, jako je záznam mozkových vln (EEG) a analýza mozkomíšního moku (CSF).

Zobrazovací postupy: CT a MRI

Elektroencefalogram (EEG)

K odlišení tenzní bolesti hlavy od nediagnostikované záchvatové poruchy, mozkového nádoru nebo jiné strukturální změny mozku se provádí elektroencefalogram (EEG). Za tímto účelem jsou na pokožku hlavy připevněny malé kovové elektrody, které jsou připojeny kabely ke speciálnímu měřicímu zařízení. Lékař toho využívá k měření mozkových vln v klidu, ve spánku nebo při vystavení světelným podnětům. Tato procedura není bolestivá ani škodlivá a je proto oblíbená zejména u dětí.

Vyšetření nervové tekutiny (punkce mozkomíšního moku)

K vyloučení změněného tlaku mozkomíšního moku (tlak CSF) nebo meningitidy je někdy nutná punkce nervové tekutiny. Pacient s domnělou tenzní bolestí hlavy k tomu obvykle užívá sedativa nebo lehké léky na spaní. Děti obvykle dostávají celkovou anestezii.

Lékař poté zasune dutou jehlu do rezervoáru mozkomíšního moku v míšním kanálu, stanoví tlak mozkomíšního moku a odebere mozkomíšní mok pro laboratorní vyšetření. Mícha končí již nad místem vpichu, proto při tomto vyšetření nedochází k jejímu poranění. Většina lidí považuje vyšetření za nepříjemné, ale snesitelné, zejména proto, že punkce CSF obvykle trvá jen několik minut.

Tenzní bolest hlavy: průběh a prognóza

Obecně je prognóza tenzní bolesti hlavy dobrá. Často to zmizí samo.