Co je to paměť?
Paměť lze chápat jako proces nebo strukturu, která lidem pomáhá ukládat informace a později je získávat. Paměť je rozdělena do několika různých kategorií podle doby, kterou zabere načtení obsahu paměti.
Ultra krátkodobá paměť
Nově přicházející informace rychle vytěsní aktuální obsah v bezprostřední paměti. Ze smyslové paměti do krátkodobé paměti se přenese jen malé množství informací.
Krátkodobá paměť
Krátkodobá paměť umožňuje ukládání dat po dobu několika sekund až několika minut. Můžete si například krátce zapamatovat číslo, které jste vyhledávali, dokud jste si ho nezapsali.
Dlouhodobá paměť
Do dlouhodobé paměti jdou všechny důležité informace, které stojí za to uchovávat a které by jinak způsobily „přeplnění“ krátkodobé paměti. Tato forma paměti je obecně míněna, když mluvíme o paměti.
Deklarativní a nedeklarativní paměť
Dlouhodobá paměť se dělí na paměť deklarativní a nedeklarativní:
Deklarativní paměť (explicitní paměť) je termín používaný lékaři k popisu té části, která uchovává explicitní, tj. vědomý, lingvisticky dohledatelný obsah. Dále se dělí na:
- epizodická paměť (autobiografické znalosti, tj. znalosti o vlastní osobě a zážitcích)
Nedeklarativní paměť (také nazývaná implicitní paměť) ukládá implicitní obsah. Ty nejsou přímo přístupné vědomí, a proto je nelze lingvisticky získat. Patří mezi ně například vysoce automatizované dovednosti, jako je řízení auta, jízda na kole, lyžování nebo zavazování tkaniček (procedurální paměť).
Jak funguje paměť?
V mozku neexistuje žádná jasně ohraničená struktura pro paměť. Za schopnost pamatovat si a vybavovat je spíše zodpovědná síť nervových buněk, které se rozprostírají napříč různými oblastmi mozku. V paměťových procesech jsou tedy různé oblasti mozku aktivní současně.
Oblasti mozku zodpovědné za paměťové procesy
Frontální a temporální oblasti pravé hemisféry jsou zodpovědné za zpracování epizodické paměti, zatímco stejné oblasti levé hemisféry jsou zodpovědné za zpracování obsahu v sémantické paměti. Do stupně posílení nebo oslabení je zapojen i mozeček.
Pro načtení obsahu paměti je důležité fungování corpora mammillaria (patří do diencephalon).
Jaké problémy mohou způsobit paměť?
Při poruchách paměti je narušena schopnost zapamatovat si nebo vybavit si. Spouštěčem může být například trauma, například nehoda.
Když krátkodobá paměť selže, postižení si nemohou pamatovat přímo předcházející rozhovory nebo události, zatímco starší události, z nichž některé se staly před lety, si pamatují přesně. Krátkodobá paměť se s věkem stále více snižuje. Postižení se pak raději soustředí na události, které se staly dávno.
V případě poškození amygdaly je narušen obsah paměti spojený s emocemi. Postižení si mohou pamatovat pouze čistá fakta bez jakéhokoli emocionálního obsahu.
