Stručné shrnutí
- Prognóza: Obecně dobře léčitelná; ve většině případů možné úspěšné vyléčení; jedna z nejvyšších měr přežití rakoviny; relapsy jsou vzácné; plodnost a libido obvykle zůstávají nedotčeny
- Příznaky: Hmatné, nebolestivé ztvrdnutí v šourku; zvětšená varlata (s pocitem těžkosti); zvětšená, bolestivá prsa; pokročilé příznaky, jako je kašel a bolest na hrudi s metastázami v plicích
- Příčiny a rizikové faktory: Přesná příčina neznámá, podezření na genetické faktory; odpovídajícím způsobem zvýšené rodinné riziko; také zvýšené riziko u nesestouplých varlat nebo špatného postavení uretrálního ústí
- Diagnóza: anamnéza; palpace varlat a prsu; ultrazvuk; krevní test, magnetická rezonance, počítačová tomografie; možná expozice varlat
- Prevence: pravidelné samovyšetřování varlat; screening pro rizikové skupiny
Co je seminom?
Seminom je nejčastější formou rakoviny varlat. Je to jeden z tzv. germinálních nádorů (germinálních nádorů) a vyvíjí se ze spermatogonie. Jsou to prekurzory mužských zárodečných buněk (spermie). Ostatní nádory ze zárodečných buněk varlete jsou seskupeny pod termínem neseminom. Vznikají z různých jiných typů tkání.
Vědci předpokládají, že seminomy i neseminomy pocházejí ze stejného prekurzoru – degenerovaných buněk z embryonálního vývoje v děloze. Tento prekurzor testikulárních nádorů se nazývá testikulární intraepiteliální neoplazie (TIN). Výjimkou je velmi vzácný „spermatocytární seminom“, který se nevyvíjí z TIN, ale přímo ze spermotvorných buněk, tedy až při finální tvorbě spermií.
Průměrný věk pacientů se seminomem je kolem 40 let.
Více o dalších formách rakoviny varlat si můžete přečíst v našem článku Rakovina varlat.
Jaká je prognóza?
Seminom má relativně dobrou prognózu i v pokročilém stadiu – a celkově lepší prognózu než druhá hlavní skupina testikulárních karcinomů (neseminomů). Jedním z důvodů je, že seminom má menší tendenci k tvorbě metastáz než neseminom.
Z tohoto důvodu lze prakticky všechny pacienty se seminomem stadia I vyléčit standardní terapií. Ve stádiích IIA a IIB je míra vyléčení více než 95 procent. Ve vyšších stadiích seminomu (od IIC) lze stále úspěšně léčit 80 až 95 procent pacientů.
Za druhé, riziko relapsu je ovlivněno typem počáteční léčby. Pokud je například seminom stadia I sledován pouze po operaci (strategie sledování), je riziko recidivy vyšší, než když po operaci následuje radioterapie.
Celkově však seminom (a další formy rakoviny varlat) relabuje jen zřídka.
Příznaky
Hmatná, nebolestivá indurace v šourku je jedním z nejdůležitějších příznaků rakoviny varlat (jako je seminom). Obvykle je postiženo pouze jedno varle, vzácněji jsou patologicky změněna obě.
Zvětšené varle může být také známkou nádoru varlat. Často je doprovázen pocitem těžkosti. V některých případech se také objevuje pocit tahání, který může vyzařovat do třísel.
Pokud rakovina již metastázovala, přidávají se příznaky specifické pro postižené orgány. Například kašel a bolest na hrudi, pokud se v plicích vytvořily metastázy.
Více o známkách rakoviny varlat (jako je seminom) si můžete přečíst v článku o rakovině varlat v části „Jaké jsou příznaky?“.
Příčiny a rizikové faktory
Není přesně známo, proč se u některých mužů rozvine seminom (nebo jiná forma rakoviny varlat). Nyní je však známo několik rizikových faktorů, které podporují vznik takového zhoubného nádoru:
Ohroženi jsou podle toho především muži, kteří v minulosti prodělali rakovinu varlat. Nesestouplé varle také zvyšuje riziko zhoubného nádoru varlete – i když bylo nesestouplé varle chirurgicky odstraněno.
Zdá se, že při vzniku seminomu (nebo rakoviny varlat) hrají roli i genetické faktory. V některých rodinách se například stejný nádor vyskytuje častěji.
Jak lze diagnostikovat seminom?
Při podrobné konzultaci (anamnéze) se lékař pacienta ptá na příznaky (např. bulky ve varlatech). Zeptá se také na možné rizikové faktory, jako je předchozí rakovina varlat nebo nesestouplá varlata. Lékař se také zeptá na případnou rakovinu varlat u blízkých příbuzných.
Následuje fyzikální vyšetření. Lékař mimo jiné prohmatá obě varlata a prsa. Důležité informace poskytuje také komplexní krevní test. Pokud je například zvýšená hladina proteinu AFP (alfa-fetoprotein) v krvi, může to znamenat rakovinu varlat – zejména tzv. neseminom. V případě seminomu je však hladina AFP normální.
Zobrazovací postupy, jako je počítačová tomografie, pomáhají určit šíření nádoru.
Více o nezbytných vyšetřeních pro podezření na seminom nebo rakovinu varlat se dočtete v článku Rakovina varlat.
Zacházení
Stejně jako u jiných typů rakoviny varlat je prvním léčebným krokem u seminomu operace: chirurg odstraní nemocné varle, jeho nadvarle a semenný provazec. Tento povinný postup se nazývá ablatio testis nebo orchiektomie.
V několika případech je možné odstranit pouze abnormální část varlete spíše než celé varle. Tento postup je zvláště vhodný pro pacienty, kterým zbývá pouze jedno varle. Tímto způsobem je stále zaručena produkce testosteronu, která probíhá ve varlatech.
Chirurg pokud možno ponechává co nejvíce zdravé tkáně varlat, aby byla stále alespoň částečně zaručena plodnost a produkce testosteronu. Někdy je však nevyhnutelné obě varlata úplně odstranit.
Další léčba po operaci závisí na tom, jak je nádor pokročilý.
Léčba ve stadiu I
Strategie dohledu
V Evropě a USA se u seminomu v časném stadiu po operaci obvykle volí strategie „počkej a uvidíš“: Pacient je v pravidelných intervalech důkladně vyšetřen, aby se v časném stadiu zjistil případný návrat rakoviny.
Radioterapie
U některých pacientů se seminomem (stadium I) lékař doporučuje po odstranění varlat preventivně radioterapii: lékaři ozařují zadní dutinu břišní. To je určeno k odstranění jakýchkoli malých rakovinných metastáz v lymfatických uzlinách podél břišní aorty. Radioterapie se provádí pět dní v týdnu po dobu dvou týdnů.
Radioterapie se však u seminomu I. stadia doporučuje pouze ve zvláštních případech. Je to proto, že léčba může způsobit, že se zhoubný rakovinný nádor (sekundární nádor) vyvine až po letech nebo desetiletích.
Chemoterapie
Léčba ve stádiích IIA a IIB
U seminomu stadia II jsou sousední (regionální) lymfatické uzliny postiženy rakovinnými buňkami (více u IIB než u IIA). Pacienti pak po odstranění varlat dostávají radioterapii.
Pokud z určitých důvodů není možná radioterapie, volí se místo ní chemoterapie: ve třech cyklech jsou pacientům podávány do žíly tři cytostatika (léčiva proti rakovině, buněčné toxiny) cisplatina, etoposid a bleomycin (PEB).
Klinické studie zkoumají, zda lze seminom stadia IIA nebo IIB léčit s menším počtem vedlejších účinků pomocí kombinace radioterapie a chemoterapie.
Seminom: léčba ve stadiu IIC a III
Pokud je seminom ještě pokročilejší (stadium IIC a vyšší), odborníci doporučují tři až čtyři cykly chemoterapie po odstranění varlat. I zde se používají tři cytostatika cisplatina, etoposid a bleomycin (PEB).
Prevence
Jak přesně nejlépe postupovat při samovyšetření varlat se dozvíte v článku Snímání varlat.
Vzhledem k tomu, že nejsou známy přesné příčiny rakoviny varlat, není možné jí předcházet nad rámec zdravého životního stylu.
Každému, kdo má známou rodinnou anamnézu, nesestouplá varlata nebo nesprávnou polohu uretrálního ústí a kdo je ohrožen, se doporučuje, aby si nechal u svého lékaře provést vhodná preventivní vyšetření.
