Stručné shrnutí
- Příznaky: Silná žízeň, zvýšené nutkání na močení, hladová chuť k jídlu, hubnutí, únava, špatný výkon, nesoustředěnost, bolest břicha, případně acetonový zápach vydechovaného vzduchu
- Léčba: U diabetu 1. typu inzulínová terapie; u diabetu 2. typu, změny životního stylu (vyvážená strava, více pohybu), perorální léčba diabetu v případě potřeby, inzulinová terapie v případě potřeby, edukace o diabetu
- Průběh a prognóza: Pouze částečně léčitelná, úspěšnou terapií lze výrazně zmírnit příznaky; pokud se neléčí, jsou možné komplikace, jako je hypoglykémie nebo diabetická ketoacidóza, a zkracuje se délka života
- Vyšetření a diagnostika: konzultace s lékařem, fyzikální vyšetření, stanovení glykémie nalačno a dlouhodobé glykémie (HbA1c), v případě potřeby orální glukózový toleranční test, vyšetření na protilátky, vyšetření krve a moči
- Příčiny a rizikové faktory: U diabetu 1. typu nejasné, pravděpodobně autoimunitní reakce, genetické faktory nebo infekce, možná krátké kojení; u diabetu 2. typu nebo MODY, nezdravý životní styl a nedostatek pohybu a genetické faktory, zřídka látky jako léky nebo chemikálie
- Prevence: Diabetes 1. typu se obvykle nedá předcházet; u diabetu 2. typu často zdravý životní styl a přiměřené cvičení snižují riziko onemocnění
Jak se projevuje cukrovka u dětí?
Lékaři však stále častěji diagnostikují diabetes 2. typu u dětí a dospívajících (vedle diabetu 1. typu). K tomu obvykle dochází po 40. roce života. Mnoho dnešních potomků má však typický rizikový profil tohoto onemocnění: nedostatek pohybu, nadváhu a stravu s vysokým obsahem cukrů a tuků. V důsledku toho se u 200 dětí ve věku od 12 do 19 let každoročně vyvine diabetes 2. typu – a tento počet stále stoupá.
U některých dětí a mladých lidí se vyvinou vzácné formy diabetu. Patří mezi ně MODY („diabetes začínající v dospělosti u mladých“). Existuje jen málo spolehlivých údajů o frekvenci takto vzácných forem diabetu u dětí, dospívajících a dospělých.
Jaké příznaky naznačují diabetes u dětí?
Diabetes 1. typu u dětí často vykazuje příznaky až tehdy, když již bylo zničeno více než 80 procent beta buněk produkujících inzulín ve slinivce břišní. Předtím stačí zbývající inzulín, aby nedošlo k úplnému vykolejení metabolismu cukru.
Příznaky diabetu 1. typu u dětí se však někdy vyvinou během několika týdnů. Tyto zahrnují:
- Velké množství moči, noční močení nebo mokvání
- Extrémní pocit žízně a pití v množství několika litrů denně
- Tupost a slabý výkon
- Těžká bolest břicha
- Typický zápach acetonu z vydechovaného vzduchu v pokročilé fázi (jako „odlakovač“)
Naproti tomu příznaky mnohem vzácnějšího diabetu 2. typu u dětí se vyvíjejí pomalu. Jsou podobné těm u diabetu 1. typu. Postižené děti však mají většinou výraznou nadváhu (obezita = adipozita).
Léčba cukrovky u dětí
Bezprostředně po zjištění diabetu absolvují děti a jejich rodiče speciální diabetologický výcvik. Dozvědí se více o nemoci, jak se vyvíjí, jak postupuje a jaké jsou dostupné možnosti léčby.
Mimo jiné se dozví, jaké množství sacharidů je obsaženo v různých potravinách a jaké množství inzulínu tělo potřebuje ke kterým potravinám v kterou denní dobu. Školení také učí správnému způsobu řešení případných komplikací diabetu (jako je hyperglykémie a hypoglykémie).
Léčba diabetu 1. typu
Diabetes 1. typu vyžaduje celoživotní injekce inzulínu (obvykle pomocí inzulínového pera), protože slinivka břišní již sama inzulín neprodukuje. Postižení zpravidla dostávají inzulín v rámci intenzifikované inzulínové terapie. Lékaři však u mnoha dětí a dospívajících využívají i inzulinovou pumpu, kterou lze flexibilně a rychle ovládat.
Typ terapie diabetu a cíle terapie (jako je hladina glukózy v krvi a hodnota HbA1c) se stanoví individuálně. Například pro HbA1c jsou cílem hodnoty pod 7.5 procenta.
Intenzivní inzulínová terapie (základní princip bolusu)
Pacienti si injekčně aplikují dlouhodobě působící inzulin jednou nebo dvakrát denně, aby splnili svou základní potřebu inzulinu (výchozí). Před každým jídlem si diabetické děti změří aktuální hladinu glukózy v krvi a poté si aplikují další normálně působící nebo krátkodobě působící inzulín (bolus). Potřebné množství bolusu závisí na denní době a složení plánovaného jídla.
Inzulinové čerpadlo
Inzulínová pumpa je vhodná zejména pro děti k udržení kvality života i přes cukrovku. Lékař implantuje jemnou jehlu do břišního tuku, který je pomocí malé hadičky připojen k inzulínové pumpě. Jedná se o malé, programovatelné, bateriově napájené zařízení se zásobníkem inzulínu. Pumpu lze připevnit na opasek nebo ji nosit v malém sáčku, který si pacienti pověsí na krk pomocí popruhu a zastrčí pod košili. Tímto způsobem není zvenčí vidět.
Inzulínová pumpa dává postiženým velkou volnost. Výrazně také odlehčuje dětem s cukrovkou, protože již nejsou nutné každodenní bolestivé injekce inzulínu. Inzulínová pumpa zůstává na těle neustále, i při sportu nebo hře. V případě potřeby – například při plavání – lze však čerpadlo krátkodobě odpojit.
Inzulínová pumpa se seřizuje individuálně ve specializované diabetologické praxi nebo ambulanci. Inzulinový zásobník (zásobník) je nutné pravidelně vyměňovat nebo doplňovat.
Léčba diabetu 2. typu
Stejně jako u diabetu 1. typu se plán terapie a cíle terapie stanovují individuálně.
Základem léčby je pravidelná fyzická aktivita a sport a také změna jídelníčku (pestrá, vyvážená strava s dostatkem vlákniny, ovoce a zeleniny). To pomáhá pacientům zbavit se přebytečných kilogramů a snížit zvýšenou hladinu cukru v krvi. Snižuje také rizikové faktory doprovodných a sekundárních onemocnění (kardiovaskulární onemocnění, vysoký krevní tlak atd.). V rámci diabetologického vzdělávání dostávají děti a mladí lidé s diabetem tipy a pomoc s cvičebním programem a individuálním výživovým poradenstvím.
Pokud se nepodaří dostatečně snížit hladinu krevního cukru změnou životního stylu nebo pokud se nepodaří malého pacienta motivovat k většímu pohybu a zdravější stravě, předepíše mu lékař další léky na cukrovku (antidiabetika). Nejprve zkouší perorální antidiabetikum (obvykle tablety metforminu). Pokud tyto po třech až šesti měsících nepřinesou požadovaný úspěch, je pacientovi podán inzulín.
Důležitou součástí terapie je také léčba již vzniklých doprovodných a sekundárních onemocnění.
Očekávaná délka života u dětí s diabetem
Průběh onemocnění a možná délka života se u postižených dětí a dospívajících značně liší. Obojí závisí v podstatě na typu diabetu a na tom, jak dobře je léčen. Kromě toho celkový stav pacienta ovlivňuje prognózu. Léčba v zásadě není možná, protože diabetes mellitus – s výjimkou těhotenského diabetu – je chronické onemocnění. Příznaky se však dají dobře kontrolovat.
Diabetes 1. typu u dětí, dospívajících a dospělých je obecně složitější na léčbu, ale i zde lze příznaky dobře kontrolovat. Zde je nezbytné pravidelné opakovací školení a lékařský dohled. Hlavním cílem je dosáhnout co nejkonstantnější hladiny glukózy v krvi pomocí inzulínové terapie, aby se předešlo sekundárním onemocněním. Obecně platí, že čím mladší je pacient na počátku onemocnění, tím vyšší je riziko sekundárních komplikací v průběhu života.
Akutní komplikace, které se vyskytují s různou frekvencí u diabetu 1. a 2. typu, jsou hypoglykémie a hyperglykémie. V závažných případech může posledně jmenovaný vést k diabetické ketoacidóze (zejména u diabetu 1. typu). Často jsou to sekundární onemocnění, která nakonec zkracují délku života.
Akutní komplikace
Hypoglykémie
Hypoglykémie je jednou z nejčastějších a také nejnebezpečnějších akutních komplikací, které se u diabetu vyskytují u dětí na inzulínové terapii. Často je důsledkem toho, že si pacient neúmyslně aplikuje příliš mnoho inzulínu. Neobvykle silná fyzická námaha nebo příliš mnoho sportu také vede častěji k hypoglykémii, pokud dávka inzulínu zůstává stejná.
Mezi možné příznaky hypoglykémie patří pocení, závratě, třes rukou, bušení srdce a výrazný pocit slabosti. V těžkých případech se objevují i poruchy koncentrace a zraku, křeče a poruchy vědomí až bezvědomí.
Lékaři radí diabetikům, kteří jsou zvláště závislí na inzulínu, aby s sebou vždy nosili trochu glukózy, aby se jim v případě mírné hypoglykémie rychle zvýšil krevní cukr. Závažnější případy na druhou stranu obvykle vyžadují lékařské ošetření.
diabetická ketoacidóza
Absolutní nedostatek inzulínu u dětí s diabetem 1. typu způsobuje, že buňky přestanou vstřebávat cukr (glukózu) z krve. Když tělo dostává příliš málo nebo žádný inzulín zvenčí, hladina cukru v krvi nadále stoupá.
Taková hyperglykémie se často vyskytuje u diabetiků závislých na inzulínu během akutní infekce, jako je pneumonie nebo infekce močových cest. Tělo pak potřebuje více inzulínu než normálně, i když pacient může jíst málo. Běžná dávka inzulínu je pak nedostatečná a následně nadměrně stoupá glykémie.
Typickými příznaky jsou ovocný acetonový zápach vydechovaného vzduchu a velmi hluboké dýchání (líbání ústy). Tělo se snaží nadměrně vysokou hladinu krevního cukru snížit vylučováním cukru spolu s velkým množstvím tekutin. To vede ke zvýšenému vylučování moči a následně k dehydrataci. Pacienti jsou unavení a slabí a v extrémních případech upadají do komatózního stavu (ketoacidotické kóma). Toto kóma znamená ohrožení života! Musí být okamžitě upozorněn pohotovostní lékař.
V mírné formě se diabetická ketoacidóza někdy vyskytuje i u diabetu 2. typu.
Následné nemoci
Mezi nejčastější sekundární onemocnění diabetes mellitus (bez ohledu na typ) patří onemocnění ledvin (diabetická nefropatie), onemocnění sítnice (diabetická retinopatie) a poškození nervů (diabetická polyneuropatie). Poškození nervů spolu s poškozením cév, které je také důsledkem vysoké hladiny cukru v krvi, spouští tzv. syndrom diabetické nohy.
Srdeční infarkty a mrtvice jsou také možnými pozdními následky špatně kontrolovaného nebo neléčeného diabetu u dětí, dospívajících a dospělých.
Více o možných komplikacích a následných škodách se dočtete v článku Diabetes mellitus.
Identifikace diabetu u dětí
- Bývá vaše dítě v poslední době často znatelně unavené?
- Potřebuje často močit nebo se v noci smočit?
- Pije v poslední době více nebo si často stěžuje na žízeň?
- Stěžuje si na bolesti břicha?
- Všimli jste si ovocného zápachu (jako „odstraňovač laku na nehty“) v dechu?
- Má jiný člen rodiny cukrovku?
Fyzikální vyšetření a glykémie nalačno
Lékař pak dítě vyšetří a obvykle naplánuje další odběr krve (ráno). K tomu musí být dítě nalačno, tedy alespoň osm hodin nic nejedlo a nepilo žádné slazené nápoje. Jedině tak lze spolehlivě určit hodnotu glykémie nalačno.
Jedno měření však pro diagnostiku „diabetu u dětí“ nestačí. Pro vyloučení chyb měření a kolísání je nutné opakované měření glykémie nalačno (alespoň dvakrát). Pokud je výsledek několikrát vyšší než 126 mg/dl, znamená to cukrovku.
Dlouhodobá hodnota glukózy v krvi (HbA1c)
Při podezření na diabetes 1. typu u dětí a dospívajících lékař obvykle provádí stanovení HbA1c pouze v případě pochybností.
Hodnota HbA1c je také důležitá, pokud je již diabetes známý. Lékaři jej pravidelně měří, aby kontrolovali úspěšnost léčby cukrovky.
Screeningový test na protilátky
Pokud nelze diabetes u dětí jednoznačně přiřadit k 1. typu, objasnění poskytne screeningový test protilátek. Při tomto testu lékař vyšetří vzorek krve od pacienta na autoprotilátky, které jsou typické pro diabetes 1. typu. Žádné takové autoprotilátky nelze u diabetu 2. typu detekovat.
Screeningový test protilátek umožňuje velmi časnou diagnózu diabetu 1. typu u dětí a dospívajících, protože autoprotilátky lze nalézt v krvi roky před propuknutím onemocnění. Diabetes 1. typu se jinak projeví až s příznaky, když už bylo zničeno přibližně 80 procent beta buněk.
Test orální tolerance glukózy (oGTT)
Odborníci také označují orální glukózový toleranční test (oGTT) jako test zátěže cukrem. Testuje, jak dobře tělo využívá cukr. K tomu je nejprve stanovena hladina glukózy v krvi nalačno. Pacient poté vypije definovaný cukerný roztok (75 gramů rozpuštěného cukru). Po jedné a dvou hodinách lékař znovu změří hladinu glukózy v krvi.
Pro diagnostiku diabetu 1. typu u dětí lékaři obvykle provádějí oGTT pouze v případě pochybností. Při podezření na diabetes 2. typu je to naopak součást běžné diagnostiky. Pro potvrzený výsledek se obvykle provádí dvakrát.
Analýza moči
Test moči na cukr (glukózu) je také užitečný pro diagnostiku diabetu u dětí. Normálně některé buňky v ledvinové dřeni transportují cukr, který vstoupil do močového prekurzoru (primární moči) zpět do krve. Ve zdravé moči tedy nelze zjistit žádný nebo téměř žádný cukr.
Pokud však hladina cukru v krvi výrazně stoupne nad normální hodnoty, ledviny často nejsou schopny tuto reabsorpci provést. Tělo pak vylučuje více cukru močí (glukosurie) – příznak poruchy glukózové tolerance nebo manifestního diabetu.
Po mnoho let jsou k dispozici speciální testovací proužky pro domácí a jednoduché praktické použití k detekci glukosurie. To trvá jen několik minut.
Pokud je hladina glukózy v krvi trvale příliš vysoká, molekuly cukru časem poškodí ledvinovou tkáň (diabetická nefropatie). Důkazem toho je určitý protein v moči, albumin. Tuto tzv. albuminurii lze zjistit i pomocí testovacího proužku moči.
Další vyšetření
Proč mají děti cukrovku?
Příčiny cukrovky u dětí (i dospělých) závisí na formě cukrovky.
Diabetes 1. typu u dětí
Diabetes 1. typu je autoimunitní onemocnění. Zde protilátky napadají beta buňky slinivky břišní produkující inzulín a ničí je. V důsledku toho již tělo není schopno produkovat dostatek inzulínu (absolutní nedostatek inzulínu).
Odborníci dnes vědí o různých takových autoprotilátkách, které se vyskytují u diabetu 1. typu. Patří sem například autoprotilátky proti komponentám buněk cytoplazmatických ostrůvků (ICA) a proti inzulínu (IAA).
Proč imunitní systém pacientů působí proti jejich vlastní tkáni, není jasné. Zdá se, že roli hrají genetické faktory, protože diabetes 1. typu se někdy vyskytuje u několika členů rodiny. Vědci nyní identifikovali několik genových mutací, které se zdají být spojeny s diabetem 1.
Diabetes 1. typu se často vyskytuje společně s dalšími autoimunitními onemocněními, jako je celiakie nebo Addisonova choroba.
Diabetes 2. typu u dětí
Diabetes typu 2 se vyvíjí v průběhu let: tělesné buňky se stávají stále necitlivějšími na hormon snižující hladinu cukru v krvi inzulín. Tato inzulinová rezistence vede k relativnímu nedostatku inzulinu: tělo pacienta obvykle zpočátku stále produkuje dostatek inzulinu, ale jeho účinnost na buňky se časem snižuje.
Pro kompenzaci zvyšuje slinivka produkci inzulínu. V určitém okamžiku se však v důsledku přetížení vyčerpá. Pak produkce inzulínu klesá. V pokročilých stádiích onemocnění může dojít k absolutnímu nedostatku inzulinu.
Přesné příčiny diabetu 2. typu nejsou známy. U dětí i dospělých je však hlavními faktory podporujícími vznik inzulinové rezistence nezdravý životní styl s nadměrně energeticky bohatou stravou, nedostatkem pohybu a obezitou. Kromě toho se na vzniku onemocnění podílejí genetické faktory.
Zvláštní formy diabetu u dětí
Existují i další vzácné formy cukrovky s různými příčinami (chemikálie, léky, viry atd.).
Dá se cukrovce u dětí předejít?
Pokud je příčina genetická, cukrovce nelze zabránit. To je zejména případ diabetu 1. typu. Pro prevenci vzniku cukrovky 2. typu je důležité dbát na zdravý životní styl a dostatek pohybu již od útlého věku.
Vzácnějším formám, které jsou způsobeny například působením chemikálií nebo léků, je také obtížné zabránit. Cukrovka se obvykle vyvíjí nepozorovaně po dlouhou dobu, a proto například vysazení léků již cukrovce nezabrání.
Včasná diagnostika a terapie však mohou předejít možným komplikacím a sekundárním onemocněním.
