Co je revmatoidní faktor?
Revmatoidní faktor je tzv. autoprotilátka. Jde o obranné látky imunitního systému, které napadají tělu vlastní tkáň a mohou tak vyvolat onemocnění (autoimunitní onemocnění). Jak název napovídá, revmatoidní faktory hrají roli především u autoimunitního revmatismu.
Revmatoidní faktory napadají určité části (sekce Fc) jiných protilátek – jmenovitě imunoglobulin G. Jde tedy prakticky o protilátky proti protilátkám.
Podle struktury se revmatoidní faktory – stejně jako všechny protilátky (imunoglobuliny) – dělí do různých tříd. Patří sem například imunoglobulin M (IgM), imunoglobulin A (IgA) a imunoglobulin G (IgG). Zjištěné revmatoidní faktory patří zpravidla do třídy IgM (RF-IgM nebo RhF-IgM).
Kdy určujete revmatoidní faktor?
Lékař stanoví revmatoidní faktory při podezření na revmatické onemocnění – zejména revmatoidní artritidu. Samotný pozitivní výsledek testu však pro diagnózu nestačí. RF není příliš specifická laboratorní hodnota – může být zvýšena u různých revmatických onemocnění, ale i u nerevmatických onemocnění nebo u zdravých jedinců.
K vyšetření lékař odebere pacientovi vzorek krve. Revmatoidní faktor se obvykle měří v krevním séru. Laboratorní lékaři mohou k detekci použít různé techniky (např. ELISA, radioimunoanalýza). V závislosti na metodě měření platí různé prahové hodnoty, které se při překročení označují jako zvýšený revmatoidní faktor.
Kdy je revmatoidní faktor zvýšený?
Revmatoidní faktor je pouze jedním z několika parametrů používaných k diagnostice onemocnění.
Revmatoidní faktor při revmatismu
Kromě revmatoidní artritidy může být test na revmatoidní faktory pozitivní také u jiných revmatických onemocnění, tj. poskytnout zvýšené hodnoty. Patří mezi ně například následující onemocnění (v závorce je uveden podíl pacientů s pozitivním revmatoidním faktorem):
- Kryoglobulinémie: forma vaskulárního zánětu (50 až 100 procent)
- Sjögrenův syndrom (70 až 95 procent)
- Systémový lupus erythematodes (15 až 35 procent)
- Smíšená kolagenóza: klinický obraz s příznaky různých autoimunitních onemocnění pojiva, jako je systémový lupus erythematodes, sklerodermie a polymyositida a také Raynaudův syndrom (50 až 60 procent)
- Sklerodermie (systémová skleróza): Souhrnný termín pro autoimunitní onemocnění spojená s tvrdnutím pojivové tkáně (20 až 30 procent)
- Juvenilní chronická artritida (10 až 15 procent)
- Polymyositida a dermatomyositida (5 až 10 procent)
Jiné příčiny
- Cirhóza jater
- Chronický zánět jater (chronická hepatitida)
- Chronická zánětlivá onemocnění plic
- Zánět vnitřní výstelky srdce (endokarditida)
- Tuberkulóza
- Salmonelóza
- sarkoidóza
- Syfilis
- Akutní infekce způsobené bakteriemi, viry nebo parazity (například mononukleóza, malárie)
- Maligní nádory
- Po transfuzi krve
- Po očkování
- Po chemoterapii nebo radioterapii
V neposlední řadě je revmatoidní faktor zjistitelný asi u pěti procent zdravých lidí – bez jakékoli chorobné hodnoty. Zejména ve vyšším věku je mnoho jinak zdravých lidí RF pozitivních (asi deset procent starších 60 let).
Zvýšený revmatoidní faktor bez jakýchkoli příznaků nemá žádný význam.
