Silikoza: příčiny, příznaky, prevence

Pneumokonióza: Popis

Lékaři označují pneumokoniózu (řecky pneuma = vzduch, conis = prach) jako pneumokoniózu. Pneumokonióza vzniká, když je plicní tkáň patologicky změněna vdechovaným anorganickým (minerálním nebo kovovým) prachem. Pokud se pojivová tkáň plic jizví a tvrdne, odborníci hovoří o fibróze.

Mnoho profesních skupin je vystaveno škodlivému prachu. Prachové plíce jsou proto jednou z nejčastějších nemocí z povolání. Podle druhu vdechovaného prachu se rozlišují benigní a maligní prachové plicní choroby, které se liší svou nebezpečností.

Benigní prachové plíce

Některé prachy se pouze ukládají v plicní tkáni, ale zpočátku nespouštějí zánětlivou reakci. Na rozdíl od maligních prachů se funkce plic u benigní pneumokoniózy časem zhoršuje pouze v jednotlivých případech.

Benigní prachy	Prachová plicní nemoc
Saze, grafit, uhelný prach	antrakóza
Železný prach	Sideróza, svářečská pneumokonióza
Baryový prach	barytóza
Cínový prach	stannose
Kaolin (bílá hlína pro výrobu porcelánu)	silikátóza (aluminóza)
Antimon (minerál např. pro slitiny olova)	antimonóza
Talek (vodný křemičitan hořečnatý, např. jako hlavní složka mastku)	mastek

Maligní pneumokonióza

Maligní prachy často vedou k nebezpečným plicním změnám. Plicní tkáň se stále více zjizvená, což může výrazně omezit příjem kyslíku. Jak nemoc postupuje, plicní tkáň tuhne v důsledku fibrózy.

Zhoubné prachy	Prachová plicní nemoc
Křemenný prach (cristobalit, tridymit)
azbest
beryllium	Beryllióza
Tvrdé kovy (wolfram, titan, chrom, molybden)	Pneumokonióza tvrdých kovů
Smíšený prach ze zubní zátky	Pneumonióza zubního technika
Hliník	Aluminóza

Prašnost (způsobená anorganickým prachem) je v kontrastu s plicními chorobami způsobenými organickými látkami (jako je ptačí trus, plíseň obilnin). Ty spadají pod pojem exogenní alergická alveolitida. Jedná se o zánět plicních sklípků v důsledku alergické reakce na vdechované živočišné bílkoviny nebo spory plísní. Obvykle jsou postiženi farmáři (farmářské plíce) nebo chovatelé ptáků (ptačí farmářské plíce).

Prachové plíce: frekvence

Silikóza

Silikóza je jednou z nejčastějších nemocí plic z povolání a vyskytuje se především u horníků. Vše potřebné o vývoji, průběhu, léčbě a prognóze této formy pneumokoniózy se dočtete v článku Silikóza!

Azbestóza

Dalším známým typem pneumokoniózy je vdechování azbestových vláken, která se dříve ve velkém využívala na ohnivzdorné izolační materiály, fasádní obklady a protipožární ochranné oděvy – dokud nebyly objeveny jejich plíce poškozující a karcinogenní účinky. Přečtěte si více o azbestóze!

Prachové plíce: příznaky

Příznaky prachových plic se mohou značně lišit. Pacienti obvykle nemají žádné příznaky, zvláště když se v plicích ukládá benigní prach. Až po letech se při fyzické námaze objevuje kašel a dušnost. Pokud se plicní tkáň změnila v důsledku vdechování toxických látek, závisí příznaky pneumokoniózy na rozsahu zánětu nebo fibrózy. Běžné příznaky jsou

bronchitida
Suchý kašel, který může trvat roky
Slabost a hubnutí
pneumonie
dušnost

Prachové plíce: příčiny a rizikové faktory

Postižení jsou obvykle vystaveni škodlivému prachu po celá léta – často na pracovišti. Důležitými činnostmi nebo obory, které zvyšují riziko vzniku prachových plic, jsou např

prach	Rizikové činnosti nebo povolání
Saze, grafit, uhelný prach	Těžba (zejména černého uhlí), obyvatelé průmyslových měst více ohroženi než obyvatelé venkova
Železný prach	Svářečské práce
Prach síranu barnatého	Těžba barytu (rozložitelný minerál), technologie hlubokého vrtání (baryum jako vrtná kapalina), použití v automobilovém průmyslu v plastových a izolačních rohožích a jako součást těžkého betonu
Cínový prach	především ve sklářském průmyslu
kaolín	Těžba bílé hlíny, výroba porcelánu
antimon	Těžba (těžba antimonu, rudné doly); výroba kabelových izolací, stavebních materiálů (např. fólie), elektrospotřebičů, ohnivzdorných textilií a plastů; retardéry hoření pro barvy
Talek (vodný křemičitan hořečnatý, např. jako hlavní složka mastku)	Průmysl pneumatik
Křemenný prach (cristobalit, tridymit)	Průmysl štěrkopísku, pískování, výroba cementu, těžba rud a uhlí
Azbest	Zpracování izolačního materiálu, azbestocementu, žáruvzdorného materiálu; plastová výztuž; Stavební práce
berylium
Tvrdé kovy (wolfram, titan, chrom, molybden)	hlavně práce z tvrdého kovu, jako je broušení, slinování, odlévání (např.
Prach z frézy na zuby	zubní technologie
hliník	Strojírenství, obalový průmysl, stavebnictví; stavba vlaků, automobilů, letadel; výroba pórobetonu, průmysl barev a laků; rakety a výbušniny; nebezpečí zejména při svařování hliníku a výrobě hliníkového prášku

Rozhodujícími faktory pro vznik prachových plic jsou

dobu vystavení prachu
množství vdechovaného prachu
velikost prachových částic: Větší prachové částice se zadržují v nosohltanu. Naproti tomu částice o průměru menším než 2.5 mikrometru mohou pronikat do alveol a tam se ukládat.

Prachové plíce: vyšetření a diagnostika

Lékařem odpovědným za plicní onemocnění je pneumolog nebo závodní lékař. Lékař vám nejprve položí několik otázek o vašem pracovišti a příznacích, aby mohl zjistit vaši anamnézu (anamnézu). Mezi možné otázky patří:

Jak dlouho máte své příznaky (např. kašel, dušnost)?
Máte při kašli sputum?
Máte potíže s dýcháním?
Cítíte se neobvykle unavení a vyčerpaní?
Ztratili jste váhu?
Jakou profesi jste měl před svým současným zaměstnáním?
Dýcháte často prach?
Existují na vašem pracovišti nějaká speciální ochranná opatření, jako je nošení ochranné masky nebo brýlí, a dodržujete je?
Byla na vašem pracovišti provedena měření pevných částic?

Fyzikální vyšetření a rentgen

Po konzultaci s lékařem následuje celkové fyzikální vyšetření. Nezbytnou součástí je poslech a poklep na plíce (auskultace a perkuse).

Vaše plíce jsou poté rentgenovány (rentgen hrudníku): Zanícené oblasti plic jsou na rentgenovém snímku viditelné jako bělavé oblasti v důsledku zvýšené akumulace tekutiny. V těžkých případech se zvláště velké množství tekutiny shromažďuje v plicích. Lékaři to označují jako toxický plicní edém.

Zkouška plicní funkce

Analýza krevních plynů a spiroergometrie

Aby lékaři zjistili účinky městnavého plicního onemocnění na váš přísun kyslíku, odeberou vám vzorek krve na analýzu krevních plynů. To zahrnuje měření hladiny kyslíku a oxidu uhličitého ve vaší krvi. V případě těžké pneumokoniózy dochází ke snížení kyslíku a zvýšení oxidu uhličitého, neboť výměna obou plynů v nemocných plicích je možná jen omezeně.

Vzhledem k tomu, že poruchy výměny plynů na počátku onemocnění jsou patrné především při fyzické námaze, provádí se ke stanovení hodnot krevních plynů také spiroergometrie (na cyklistickém ergometru) – velmi informativní vyšetření, které slouží i pro znalecké posudky k posouzení kardio- plicní výkonnost.

Počítačová tomografie

Počítačová tomografie (CT) poskytuje detailnější snímky plic než rentgenové vyšetření. Je však spojena s větší radiační zátěží pro pacienta, a proto se obvykle používá pouze ve zvláštních případech – například při podezření na rakovinu plic (možný následek plic z křemenného prachu).

Plicní biopsie

Vzorek tkáně lze odebrat z plic různými způsoby, například v rámci plicní endoskopie (bronchoskopie). Vzorek se pak blíže zkoumá v laboratoři. Tímto způsobem lze nade vší pochybnost stanovit souvislost mezi povoláním/pracovištěm a pneumokoniózou.

Bronchoalveolární laváž

V rámci bronchoskopie lze společně s plicní biopsií provést také bronchoalveolární laváž („výplach plic“). Za tímto účelem se solný roztok nakape do průdušek pomocí bronchoskopu (nástroj ve tvaru trubice se světelným zdrojem a kamerou na špičce) zavedeného do plic. To umožňuje odstranění buněk a vdechnutých cizích látek (jako jsou azbestová vlákna). Proplachovací roztok (s buňkami a cizorodými látkami) se pak odsaje přes bronchoskop a podrobně se vyšetří.

Tímto postupem lze potvrdit například diagnózu azbestózy. Pro znalecké posudky je navíc vhodná bronchoalveolární laváž – stejně jako spiroergometrie.

Prachové plíce: léčba

Některým pacientům s pneumokoniózou jsou předepisována tzv. bronchodilatancia – léky, které rozšiřují dýchací cesty snížením svalového napětí v průduškách. To může pacientům usnadnit dýchání.

Ve velmi těžkých případech je pacient odkázán na samostatný přívod kyslíku (kyslíkové lahve). Mohou potřebovat novou plíci (transplantaci plic).

Podávání glukokortikoidů („kortizon“) nebo imunosupresiv u zánětlivé pneumokoniózy nebo plicní fibrózy se ukázalo jako neúčinné.

Pneumokonióza: progrese a prognóza onemocnění

Progresi většiny prachových plicních onemocnění lze předejít, pokud pacient již nebezpečný prach nevdechuje. Záněty se obvykle hojí v průběhu několika týdnů, pokud se postižení dostatečně chrání před masivní expozicí prachu. Jakékoli zjizvení plicní tkáně, ke kterému již došlo, však nelze zvrátit.

Pokud je pacient po léta vystavován znečišťujícím látkám, může se onemocnění zhoršit a vést k těžké plicní fibróze. Navíc některé prachy (např. křemenný prach) mohou vést k rakovině.

Nemoc z povolání pneumokonióza

Prachové plíce: prevence

Chcete-li zabránit rozvoji pneumokoniózy nebo zastavit progresi stávající pneumokoniózy, měli byste dodržovat následující tipy:

Vyvarujte se vdechování prachu.
Dodržujte zdravotní a bezpečnostní opatření na pracovišti.
Ujistěte se, že váš zaměstnavatel poskytuje zákonem předepsaná ochranná opatření, jako je speciální oděv, dýchací masky, ochranné brýle nebo ventilační a odsávací zařízení.
Účastnit se pracovnělékařských prohlídek.
Využijte preventivní lékařské prohlídky.
Přestaňte kouřit (kouření může také vážně poškodit plíce a dále zvýšit riziko rakoviny).

Pokud máte příznaky, navštivte včas svého rodinného lékaře, firemního lékaře nebo plicního specialistu. Pokud jsou prachové plíce detekovány v rané fázi, máte možnost přijmout vhodná opatření (přizpůsobení nebo změna pracoviště atd.), abyste se ochránili před další expozicí. To může zabránit nebo alespoň oddálit vážné následky onemocnění prachových plic (jako je rakovina plic).