Léčba senné rýmy: Co pomáhá?

Léčba sennou rýmou: Symptomatická léčba

Senná rýma není maličkost, ale nemoc, která může postižené těžce postihnout. Například u školáků s neléčenou pylovou alergií je o 40 procent vyšší pravděpodobnost, že během pylové sezóny shodí celý ročník.

Alergici by se proto neměli jednoduše smířit s nepříjemnými a často závažnými příznaky senné rýmy. Ve většině případů je lze účinně zmírnit pomocí léků. Používané přípravky se zaměřují na zánětlivé posly histamin a leukotrieny. Ty jsou uvolňovány speciálními imunitními buňkami (žírnými buňkami) jako součást alergické reakce a spouštějí příznaky senné rýmy.

Léky na sennou rýmu blokují účinek nebo uvolňování zánětlivých poslů. Následující léky se používají – někdy v kombinaci – při symptomatické léčbě senné rýmy:

Antihistaminika

Antihistaminika blokují dokovací místa (receptory) zánětlivého posla histaminu na povrchu tělesných buněk. To mu brání uplatnit svůj účinek. Léky zabírají velmi rychle, obvykle asi po hodině.

V minulosti antihistaminika často unavovala lidi, což bylo velmi nebezpečné zejména v dopravě. Takzvaná antihistaminika druhé a třetí generace však mají jen malé nebo žádné takové vedlejší účinky. Jejich účinek obvykle trvá asi 24 hodin.

Kortizon

Kortizon je endogenní hormon, který v těle plní řadu úkolů. Jeho silný protizánětlivý účinek se využívá i při terapii senné rýmy: Používají se látky podobné kortizonu (glukokortikoidy).

Glukokortikoidy se obvykle používají lokálně při senné rýmě (jako nosní spreje), méně často systémově (jako tablety). U lokálně působících kortizonových přípravků (jako je beklometason – nebo budesonid nosní sprej) nelze očekávat žádné vedlejší účinky.

Kortizonové nosní spreje jsou první volbou pro léčbu středně závažných až závažných příznaků senné rýmy. Za zvláště účinnou se považuje kombinace kortizonu a antihistaminika azelastinu v nosním spreji.

Příznaky jsou středně závažné až závažné, pokud vedou k poruchám spánku, nesoustředěnosti ve škole nebo v práci, poruchám v každodenním životě nebo jiným rušivým potížím. Alergici však mohou i při mírných příznacích použít kortizonové spreje jako alternativu antihistaminik.

Antagonisté leukotrienových receptorů

Dekongestantní nosní spreje a nosní výplachy

Dekongestantní nosní spreje poskytují rychlou úlevu od senné rýmy, když je nos oteklý. Měly by se však užívat maximálně jeden týden. Jinak hrozí vysychání nosní sliznice, což může zhoršit alergické reakce. Kromě toho mohou samotné dekongestantní přípravky vyvolat zánět (rhinitis medicamentosa).

Součástí symptomatické terapie senné rýmy jsou také nosní výplachy: čistí nosní sliznici od pylu.

Přes den jsou velmi pohodlné nosní spreje s fyziologickým roztokem. Mnohem účinnější je však výplach nosu nosní sprchou, jakou jsou k dostání v drogeriích a lékárnách. Alergické příznaky se tak často dají výrazně zmírnit.

K péči o podrážděnou nosní (hlenovou) pokožku mohou postižení aplikovat mast s obsahem dexpanthenolu.

Stabilizátory žírných buněk (kromony)

Takzvané kromony (jako je kyselina kromoglizová, nedocromil) „stabilizují“ žírné buňky tak, že již neuvolňují zánětlivé mediátory. Stabilizátory žírných buněk nejsou pro svou nízkou účinnost součástí standardní terapie senné rýmy a používají se maximálně ve výjimečných případech.

Kromony jsou dostupné v různých formách (nosní sprej, oční kapky, inhalátory s odměřenými dávkami, tobolky pro požití). Působí pouze lokálně – to platí i pro kyselinu kromoglizovou, která je dostupná ve formě kapslí. Ten působí pouze na sliznici ve střevě, ale nevstřebává se do těla.

Léčba senné rýmy: Specifická imunoterapie (SIT, „desenzibilizace“)

Specifická imunoterapie (SIT) je v současnosti jedinou možností léčby senné rýmy, která zmírňuje mechanismus vzniku příznaků – nadměrnou imunitní reakci. Lékaři proto hovoří i o kauzální terapii sennou rýmou. Samotný postup, specifická imunoterapie, se také nazývá alergen-specifická imunoterapie (AIT). V případě pylové alergie se také hovoří o hyposenzibilizaci senné rýmy, desenzibilizaci senné rýmy nebo očkování proti senné rýmě.

Imunitní systém si při této léčebné metodě postupně zvyká na skutečně neškodné alergeny (pylové bílkoviny), takže na ně v konečném důsledku reaguje méně „citlivě“.

  1. Účinek desenzibilizace je velmi dobrý, zejména u senné rýmy, jak prokázalo několik velkých vědeckých studií.
  2. V případě senné rýmy je těžké se látce vyvolávající alergii vyhnout (odstranění alergie), protože pyl často letí vzduchem stovky kilometrů a postižení se před ním jen stěží ochrání. Desenzibilizace tedy může enormně zlepšit kvalitu života alergiků.
  3. V mnoha případech se senná rýma po nějaké době změní v alergické astma. Úspěšná desenzibilizace senné rýmy může této tzv. změně stadia zabránit.

Desenzibilizace na sennou rýmu: Jak to funguje?

Principem desenzibilizace senné rýmy je vpravovat alergii vyvolávající látku (alergen) do organismu ve zvyšujících se dávkách. Imunitní systém si tak má takříkajíc zvyknout a nakonec už s alergenem nebojovat. Jak přesně k tomuto navykání dochází, nebylo dosud s jistotou objasněno. Úspěch desenzibilizace na sennou rýmu je však nesporný.

Kdo provádí desenzibilizaci na sennou rýmu?

Desenzibilizaci senné rýmy provádějí lékaři speciálně vyškolení k tomuto účelu. Obvykle se jedná o dermatology, ušní, nosní a krční (ORL) lékaře nebo internisty se specializací na plicní medicínu. Ošetření provádějí většinou ambulantně v ordinaci lékaře. V případě zvláště závažných alergií nebo při krátkodobé léčbě (viz níže) však může být nutný pobyt na lůžku.

Vzhledem k tomu, že specifická imunoterapie může ve velmi vzácných případech vést k život ohrožujícím alergickým reakcím (anafylaktickým reakcím), musí mít lékař příslušné znalosti a léky k léčbě takové mimořádné události.

Kdy a jak dlouho se desenzibilizace provádí?

Kdy přesně začít s hyposenzibilizací, závisí na tom, na jaký typ pylu je léčený pacient alergický. Různé rostliny uvolňují svůj pyl v různých ročních obdobích, což musí lékař při této formě terapie sennou rýmou zohlednit.

Obvykle se s desenzibilizací senné rýmy začíná několik měsíců před začátkem „osobní“ alergenové sezóny, tedy obvykle již na podzim.

Pro koho je desenzibilizace na sennou rýmu vhodná?

Desenzibilizace jako terapie sennou rýmou je v zásadě možná v každém věku. U dětí se ale používá většinou až od pěti let. Jedním z důvodů je to, že pro mladší děti je k dispozici málo systematických údajů a anafylaktické reakce, které se mohou vyskytnout v důsledku terapie, je zde mnohem obtížnější rozpoznat.

V zásadě je desenzibilizace sennou rýmou v dětství velmi účinná. U některých lidí se však senná rýma rozvine až ve vyšším věku. Neexistuje žádná přísná horní věková hranice pro desenzibilizaci sennou rýmou. Důležitá je dobrá celková fyzická kondice. V případě pochybností vám lékař sdělí, zda je ve vašem případě možná specifická imunoterapie či nikoliv.

Pro koho není desenzibilizace sennou rýmou vhodná?

Desenzibilizace senné rýmy se nedoporučuje v případech, kdy potenciální rizika léčby převyšují očekávané přínosy. Mezi tyto případy patří například:

  • současná rakovina
  • závažná onemocnění imunitního systému (autoimunitní onemocnění nebo získané imunitní poruchy způsobené léky nebo onemocnění, jako je AIDS)
  • nekontrolované astma
  • těžká psychiatrická onemocnění

Ženy by neměly zahajovat hyposenzibilizaci během těhotenství. V již započaté AIT na pylovou alergii však lze pokračovat, pokud je dobře snášena.

Desenzibilizace na sennou rýmu: Jak přesně funguje?

Než se vůbec začne uvažovat o desenzibilizaci na sennou rýmu, musí být zajištěny dvě věci: Za prvé, že stížnosti jsou skutečně alergické. Za druhé, který pyl je spouští. Více si o tom můžete přečíst v části Senná rýma: Vyšetření a diagnostika.

Před zahájením desenzibilizace se koná vysvětlující konzultace: Lékař informuje pacienta o postupu a možných rizicích a vedlejších účincích kauzální terapie senné rýmy. I když je desenzibilizace nízkorizikový postup, může ve velmi vzácných případech dojít k nadměrné alergické reakci (anafylaktické reakci).

Při vysvětlující konzultaci se lékař pacienta také zeptá na jeho anamnézu (anamnézu). To mu pomáhá posoudit, zda je desenzibilizace na léčbu sennou rýmou v konkrétním případě bezpečná. Po pohovoru musí pacient podepsat formulář – potvrzení, že ho lékař informoval o léčbě a jejích možných vedlejších účincích.

Subkutánní imunoterapie (SCIT).

Při SCIT používá lékař injekční stříkačku s velmi tenkou jehlou (26G jehla). Po dezinfekci oblasti kůže lékař vstříkne alergen do záhybu kůže na zadní straně paže. Píchání bolí jen velmi krátce; během injekce pacient pociťuje nanejvýš mírný pocit tlaku.

Z bezpečnostních důvodů musí pacient zůstat v ordinaci alespoň 30 minut po injekci v případě alergické reakce. Místní zarudnutí a otok v místě vpichu jsou normální. Každý, kdo se cítí znatelně nepohodlně, by to však měl okamžitě oznámit lékaři nebo zdravotnickému personálu.

Na konci 30 minut lékař znovu zkontroluje místo vpichu, než bude pacientovi dovoleno jít domů. Tyto injekce se obvykle podávají přibližně jednou týdně po dobu několika měsíců. Celkový počet potřebných injekcí závisí na použitém přípravku.

Sublingvální imunoterapie (SLIT)

Při SLIT lékař umístí alergen ve formě kapek nebo tablet pod jazyk pacienta. Zůstává tam pokud možno dvě až tři minuty, což znamená, že by pacient neměl polykat tak dlouho. Poté by neměl alespoň pět minut nic pít. První aplikace se provádí pod dohledem lékaře. Následně může pacient provádět SLIT sám.

Subkutánní imunoterapie (SCIT).

Při SCIT používá lékař injekční stříkačku s velmi tenkou jehlou (26G jehla). Po dezinfekci oblasti kůže lékař vstříkne alergen do záhybu kůže na zadní straně paže. Píchání bolí jen velmi krátce; během injekce pacient pociťuje nanejvýš mírný pocit tlaku.

Z bezpečnostních důvodů musí pacient zůstat v ordinaci alespoň 30 minut po injekci v případě alergické reakce. Místní zarudnutí a otok v místě vpichu jsou normální. Každý, kdo se cítí znatelně nepohodlně, by to však měl okamžitě oznámit lékaři nebo zdravotnickému personálu.

Na konci 30 minut lékař znovu zkontroluje místo vpichu, než bude pacientovi dovoleno jít domů. Tyto injekce se obvykle podávají přibližně jednou týdně po dobu několika měsíců. Celkový počet potřebných injekcí závisí na použitém přípravku.

Sublingvální imunoterapie (SLIT)

Při SLIT lékař umístí alergen ve formě kapek nebo tablet pod jazyk pacienta. Zůstává tam pokud možno dvě až tři minuty, což znamená, že by pacient neměl polykat tak dlouho. Poté by neměl alespoň pět minut nic pít. První aplikace se provádí pod dohledem lékaře. Následně může pacient provádět SLIT sám.

V posledních desetiletích byly provedeny četné studie o účinnosti homeopatie na sennou rýmu. Ve většině případů však tyto studie nezahrnovaly objektivní cílové hodnoty; místo toho subjekty pouze uvedly své subjektivní vnímání účinnosti homeopatie – a to je stěží ověřitelné a závisí na široké škále ovlivňujících faktorů.

Jiný přístup byl proto zvolen ve studii z Indie (Gosh et al., 2013). Podařilo se mu objevit prokazatelné změny laboratorních hodnot v důsledku homeopatické léčby: Roční terapie sennou rýmou různými homeopatickými léky (včetně Natrium muriaticum, Allium cepa a Euphrasia officinalis) snížila koncentraci tzv. IgE protilátek a eozinofilů. granulocyty (podskupina bílých krvinek) v krvi subjektů. Tyto parametry jsou obvykle zvýšené u alergických onemocnění, jako je senná rýma.

Studie však byla velmi malá s 34 subjekty. K prokázání účinnosti homeopatie u senné rýmy je potřeba více vědeckých studií s větším počtem subjektů.

Organotropní homeopatie

Někteří lékaři spatřují v terapii sennou rýmou vhodnou oblast použití pro tzv. organotropní homeopatii (indikační homeopatie).

Na jedné straně je tak léčba mnohem méně individuálně přizpůsobena danému pacientovi. Na druhou stranu tento směr homeopatie umožňuje rychlou léčbu. Samoléčba je také pravděpodobnější.

Zásadně byste ale homeopatika na sennou rýmu neměli užívat bez rady lékaře nebo homeopata.

Homeopatie na sennou rýmu: často používané přípravky

Oblast použití

Oblast použití

Galphimia glauca

Na slzení, svědění očí a prudké záchvaty kýchání. Lze jej užívat i preventivně – počínaje šest až osm týdnů před pylovou sezónou.

Allium cepa (kuchyňská cibule)

Stížnosti zejména na nos: pálení, vodnatá rýma

Eufrázie (oko)

Stížnosti zejména na oči: pálení, slzení očí

Wyethia helenoides

Svědění v krku nebo hluboko v krku

Arundo mauritanica (vodní dýmka)

Svědění v uších

Tato homeopatika se obvykle používají v potenci D6 nebo D12. Pacienti by měli užívat pět globulí asi třikrát až pětkrát denně. Pokud jsou potíže velmi silné, pacient může užívat pět globulí každou hodinu po dobu šesti až deseti hodin. Od druhého dne pak snižuje dávkování zpět na obvyklou úroveň (třikrát až pětkrát denně každých pět kuliček).